Slovo „HONEY“ (MED) pochází z germánského kmene slova „hunaga“, což znamená zlatý. Po desetitisíce let byt med v mnoha zemích — jako takřka jediný dostupný zdroj cukru - universálním sladidlem. Starověké civilizace pohlížely na med jako na zázrak a i dnes, po dlouholetých vědeckých výzkumech zůstává med do značné míry záhadou - státe ještě nevíme vše o jeho podstatě. Med vzniká z nektaru, který medonosné včely sbírají z květů. Nektar sám je sladká tekutina produkovaná kvetoucími rostlinami aby přilákala hmyz který jim pomáhá v opylení. Med obsahuje daleko méně tekutiny než původní nektar. Asi 80% medu tvoří cukr, ponejvíce ovocný a hroznový. Sacharóza, maltóza a jme složky cukru se vyskytují v proměnlivém poměru, stejně jako rostlinné kyseliny, minerální soli a mnoho jiných substancí, kterých je celkem asi 181.

Pro ohodnocení medu jsou důležité tři faktory — vůně a příchuť, bary a hustota. Vůně a příchuť jsou dány druhem květů, z nichž je nektar sbírán. Také barva může byt ovlivněna druhem květu a může se různit od bíle až po velmi tmavou. Hustota medu záleží na tom, s jakou péčí je med stáčen z plástu; jestliže této fázi není věnována náležitá peče, může být med příliš řídký.

Akátový med z jihovýchodní Evropy je vodově bílý a má sladkou, voňavou chuť; jetel, který dává v mnoha zemích nejvyšší výnosy medu, vytváří zelenkavě bílý med s delikátní vůni a příchutí. Med z pomerančových květů — ze Španělska a Izraele — je krémově bitý, s jemnou, výraznou chuti, stejně jako levandulový med z Provence. V oblasti Středozemního moře dává vysoce aromaticky, zrnitý a světle ambrový med rozmarýn, a klasický proslulý řecký med má intenzívní aróma, výraznou chuť a zlatě ambrovou barvu.

Běžná světová produkce medu představuje ročně asi bilión tun. Hlavními výrobci jsou země bývalého Sovětského svazu, Čína, Spojené státy, Mexiko, Kanada a Argentina. Pokusy vyrobit med umělou cestou byly až doposud vždy neúspěšné. Mnohokráte bylo také zkoušeno padělání, ponejvíce cukernými roztoky — ale žádný způsob není přesvědčivý, a pachuť je vždy znatelná.

Většina medu pro obchod vzniká z nektaru, sbíraného z různých druhů medu. Med z jediného druhu je rychle hotový, přesto bývá dražší, protože je nesnadnější jej vyrobit. Med se také rozlišuje podle zeměpisného původu. Muže to být směs z různých krajů, nebo produkt jednoho specifického kraje nebo území. Ten je obvykle dražší nežli směs.

Necukernaté tekutiny v medu určují jeho barvu, kdežto rovnováha cukrů určuje jeho vazkost — je-li med čirý (tekutý) anebo ztuhlý (krystalizovaný). Jediným rozdílem mezi oběma medy je stupeň krystalizace. Nejtekutější medy se stávají zrnitými, jsou-li nějaký čas vystaveny světlu nebo chladu.

To nikterak neovlivňuje jejich kvalitu a mírné zahřáti (jako např. v mírně teple vodní lázni) obvykle jejich tekutost obnoví.

KACHNA NA MEDU

pro 5 osob

1 kachna asi I 3/4 kg,

3 jablka,

2x2 polévkové lžíce medu,

40g másla,

5 polévkových lžic slunečnicového oleje,

sůl a čerstvě pomletý pepř

Kachnu umyjeme a osušíme.

Jablka oloupeme a nakrájíme na kusy.

2 polévkově lžíce medu smícháme s máslem, přidáme sůl a pepř a mícháme tak dlouho, až vznikne krémová hmota.

Do ni vmícháme opatrně jablka.

Směs vložíme do kachny, dutinu dobře uzavřeme párátky.

Kachnu napíchneme na rožeň a připevníme svorkami.

Potřeme ji olejem.

Grilujeme asi 45 minut za nepříliš vysoké teploty. Během grilováni kachnu pravidelně potíráme olejem.

Po přibližně 25 minutách propícháme kachnu na několika místech vidličkou, aby tuk mohl lépe odtékat. (Prsíčka vynecháme, protože křehké maso by příliš vyschlo).

2 polévkově lžíce oleje smícháme se dvěma polévkovými lžícemi medu.

10 minut před ukončením grilování touto směsí potíráme maso celé dvě minuty.

Po skončeni grilování vezmeme kachnu i s rožněm, zabalíme ji do alobalu a nejméně 15 minut necháme odpočívat.

Nakonec maso sejmeme z rožně a odstraníme nádivku.

Kachnu na předehřátě mise ozdobíme a podáváme.

Není vhodně ke zmražení.

Varianta: Stejným způsobem můžeme připravovat poulardy a mladé krůty.

MED V PEKAŘSTVÍ A CUKRÁŘSTVÍ

Med byl hlavním druhem sladidla do té doby, než do Evropy v souvislosti s rozšířením Islámu v 9. stol. ze Středního východu dorazila cukrová třtina. I potom byl cukr vzácný až do 17. stol., kdy se začata třtina pěstovat na plantážích v Novém světě. Dnes, přestože se cukr běžně používá v celém světě, zůstává med podstatnou přísadou v mnoha pochoutkách.

Na Středním východě se med užívá hojně při výrobě cukrovinek, a navíc skrápí jejich povrch. Řekové jej vmíchávají do hustého, plnotučného jogurtu. V okolí Středozemního moře jsou oblíbené cukrovinky z medu a ořechu; chalva, vyráběná z medu, oříšků a sezamových semínek, je lahodný pamlsek z východního Středomoří v západní oblasti se připravuje turecký med. Může být z celých mandlí vařených s medem a lisovaných mezi archy rýžového papíru, jako se to dělá v Provence, nebo jemný, marcipánovitý turrón de Jijona ve Španělsku; anebo turecký med po italsku, vyráběný z medu, ořechů, kandované kury a bílku. Země na sever od Alp vynalezly celou škálu medových koláčku, pečených v mělkých dřevěných formičkách — Leckerli a Lebkuchen ve Švýcarsku a v jižním Německu, zázvorové sušenky a perník v Anglii.

Francouzský pain d‘épices se vyrábí z těsta, uhněteného z velkého množství chlebové mouky a medu. V Holandsku pečou medové koláče, ve kterých je sekaný nakládaný zázvor nebo kandovaný cukr. Ve Skandinávii mají koláče spíše příchuť skořicovou nebo kardamomovou s kandovanou pomerančovou kůrou.

Pečivo zadělávané s medem drží lépe tvar a zůstává většinou déle vláčné než s cukrem. Jestliže nahrazujeme cukr medem, musíme pamatovat, že med je daleko sladší. Nahrazujeme tedy cukr pouze z poloviny. Např. kde je cukru, dáme 10 dkg medu a 10 dkg cukru. Med má takřka 20 procent tekutiny, proto přidáme tekutiny spíše méně, než je v receptu uvedeno.

Medový perník

Potřebujeme 300 g medu, 60 g moučkového cukru, 4 vejce, 700 g hladké mouky (dává se podle potřeby), 50 g másla, 15 g jedlé sody, dohromady 1 kávová lžička mletého anýzu, hřebíčku a nového koření a 1 kávová lžička mleté skořice.

Na kuchyňském válu dáme do části mouky slabě nahřátý med, cukr, chuťové přísady a jedlou sodu. Zpracujeme na vláčné těsto. Mouku podle potřeby přidáváme. Těsto necháme v polyetylenovém sáčku alespoň den odležet. Druhý den těsto propracujeme, rozválíme po částech na 4 — 5 mm a vykrajujeme požadované tvary. Na slabě vymaštěném plechu v dobře vyhřáté troubě pečeme do zlatožluta. Ještě teplé perníky pak natřeme rozšlehaným vejcem. Vychladlé pak zdobíme bílkovou polevou.

Polevu připravíme z 1 bílku a 120 — 150 g moučkového cukru (podle velikosti bílku). Moučkový cukr dvakrát prosejeme přes husté síto a smísíme s bílkem na bílou neroztékající se lesklou hmotu (příliš hustou polevu lze zředit několika kapkami přecezené citrónové šťávy, řídkou zahustíme přidáním moučkového cukru).

TURECKÝ MED

Krystalový cukr rozpuštěný ve vodě v hustý sirup se invertuje kyselinou vinnou (asi 10 g na 30 kg cukru) mírným varem za neustálého míchání. Po určité době vaření (kdy se táhne v nitkách) se nechá vychladnout. Přidá se sníh z čerstvě ušlehaných bílků. Znovu se za neustálého míchání zahřívá, až směs zhoustne a cukr začíná karamelizovat. Do chladnoucí směsi se vmíchají lískové oříšky nebo mandle a trochu aromatického medu.

HOLANDSKÝ MEDOVÝ CHLEBÍČEK

250 g másla

5 vajec oddělených na žloutky a bílky

250 g hladké mouky

175 g tekutého medu

2 lžíce zázvorového sirupu

6 nasekaných kousků naloženého zázvoru

Máslo třeme do změknutí a postupně do něj vmícháváme žloutky. Pak prosijeme dohromady mouku s práškem do pečiva a přidáváme po malém množství do utřené směsi střídavě s medem a sirupem. Přidáme zázvor. Z bílků ušleháme tuhý sníh a opatrně ho vmícháme. Těžko vylijeme do máslem vymazané chlebíčkové formy o obsahu 1 kg a pečeme v předehřáté troubě při 160°C asi 50-60 minut.

Koláč je hotový , když má světlou barvu a při okrajích odstává od stěn formy. Necháme vychladnout na roštu. Tento moučník zůstane vláčný týden nebo i déle a je dobrý namazaný máslem nebo medem.

KOŘENĚNÝ MEDOVÝ KOLÁČ

500 g medu

125 g másla

125 g sypkého přírodního (hnědého) cukru

½ lžičky mletého koriandru

½ lžičky mletého hřebíčku

4 vejce

500 g hladké mouky

1 lžička prášku do pečiva

1 lžička kypřící sody

1 lžíce mléka

75 g sekaných vlašských ořechů

75 g sekané kandované pomerančové kůry

Zahříváme mírně dohromady med, máslo a cukr. Když se cukr rozpustí a směs je dobře promíchaná, odstavíme ji vmícháme koření. Necháme trochu vychladnout, pak zašleháme postupně jedno vejce po druhém. Prosijeme mouku a prášek do pečiva. Sodu rozpustíme v mléce. Smícháme moučnou a medovou směs a třeme dohladka. Vmícháme mléko se sodou. Přidáme oříšky a kůru, tak aby byly stejnoměrně rozděleny. Vymažeme velkou chlebíčkovou formu nebo kulatou koláčovou formu o průměru 25 cm a dobře posypeme moukou. přebytečnou mouku vysypeme. Těsto vlijeme do formy a pečeme v předehřáté troubě při 180°C 1 hodinu, nebo až na špejli, kterou zapíchneme do těsta, vyndáme suchou. Necháme vychladnout na drátěném roštu.

KOŘENĚNÉ SUŠENKY

175 g másla

150 g medu

strouhaná kůra ze 2 citrónů

3 vejce

375 g hladké mouky

1 lžička prášku do pečiva

½ lžičky muškátového květu

1 lžička mletého hřebíčku

2 lžičky mleté skořice

250 g cukru

Máslo rozehřejeme s medem ve velké pánvi. Přidáme citrónovou kůru, odstavíme a necháme vychladnout. Postupně vmícháme vejce. Zvlášť smícháme v míse všechny suché přísady, přisypeme je k máslu s medem a dobře mícháme, až se směs spojí. Mísu pevně přikryjeme fólií a necháme asi 2 hodiny vychladit. Pak lžičkou nabíráme těsto, tvoříme kolečka na vymazaném, moukou vysypaném plechu a pečeme v předehřáté troubě při 200°C asi 10 minut. Necháme vychladnout na roštu.

Sušenky a koláče vyrobené z medu a koření jsou rozšířené ve střední a východní Evropě. Často se připravují pro zvláštní příležitosti, jako jsou vánoce, svátek sv. Mikuláše nebo židovský Nový rok. Když je uschováme v neprodyšně zavřené krabici, dojdou a vydrží týdny. Tento recept pochází ze Švýcarska.

LECKERLI

500 g hladké mouky

1 lžička prášku do pečiva

150 g strouhaných neloupaných mandli

175 g cukru

½ lžičky mletého hřebíčku

¾ lžičky mleté skořice

špetka strouhaného muškátového ooříšku

50 g jemně nasekané kandované kůry

2 lžíce griotky

175 g medu

Smícháme mouku, prášek do pečiva, mandle, cukr, koření a kandovanou kůru a uprostřed uděláme důlek. Zahřejeme med a společně s griotkou ho přilijeme. Dobře mícháme, až je těsto hladké. Na pomoučeném válu vyválíme asi na 5 mm tenkou placku a vykrajujeme čtverečky nebo hvězdičky, které přeneseme na vymazaný a moukou vysypaný plech. Pečeme v předehřáté troubě při 160°C asi 15 minut.

Podle chuti můžeme teplé sušenky potřít polevou ze 75 g cukru, povařeného ve třech lžících vody.

ŘECKÝ TVAROHOVÝ A MEDOVÝ KOLÁČ

125 g hladké mouky

sůl

1 lžíce sypkého cukru

50 g vychlazeného másla

2 lžíce ledové vody

250 g tvarohu

150 ml plnotučné smetany

3 lžíce sypkého cukru

75g medu

1 lžička strouhané citrónové kúry

1 lžička mleté skořice

3 vejce

Prosijeme mouku se špetkou soli, přidáme cukr a vetřeme máslo tak, abychom měli směs sypkou jako drobenka. Přilijeme vodu a uhněteme těsto do koule. Krátce je propracujeme dlaní, zabalíme do fólí a uložíme do chladna asi na 30 minut. Po vychlazení těsto vyválíme a vložíme je do dortové formy s vyklápěcím dnem o průměru 20 cm.

Náplň: Tvaroh a smetanu utřeme dohladka, přidáme cukr, med, citrónovou kůru a skořici. Zlehka ušleháme vejce a postupně je přimícháme. Náplní potřeme těsto, formu postavíme na rošt a pečeme ve vyhřáté troubě při 180°C asi 40—50 minut. Koláč se podává horký, nadýchaný a lehounký, anebo studený, když už je pevný jako náš tvarohový koláč.

BRIOUATS

375 g loupaných mandlí

4 lžíce sypkého cukru

1 lžička mleté skořice

4—5 lžic vody z pomerančových květů

125 g rozehřátého másla

250 g lístkového těsta

500 g tmavého medu

Oloupané mandle umeleme, přidáme k nim cukr a třeme dohladka. Přisypeme skořici, přidáme 1—2 lžíce vody pomerančových květů a stejné množství rozehřátého másla. Zpracujeme v těsto. Vyjmeme vždy jeden pruh těsta a ostatní necháme přikryté, aby nevyschly. Pruh potřeme rozehřátým máslem, překrojíme na 2 nebo 3 úzké pruhy a na konec každého naneseme lžičku mandlové pasty. Roh složíme přes náplň tak, aby vznikl trojúhelníček, pak přetočíme znovu na další část pruhu a pokračujeme, až máme malý trojhranný balíček. Okraje přitlačíme, aby se nerozvíraly. Když jsou všechny kousky zabalené, pečeme je v předehřáté troubě na 160°C asi 30 minut.

Ve zbývající vodě z pomerančových květů rozehřejeme med, na 3—4 minuty do něho pečivo ponoříme, pak je vyjmeme a necháme uschnout. Podáváme studené.

Toto malé marokánské cukroví plněné mandlovou pastou se namáčí v medu.

OŘECHOVÝ KOLÁČ Z ENGADINU

Tradiční recept z engadinského kantonu ve Švýcarsku.

250g hladké mouky

2 lžíce sypkého cukru

sůl

150 g másla

1 vejce

3 - 4 lžíce ledové vody

25 g másla

250 g nahrubo nasekaných lískových oříšků

50 g nahrubo nasekaných mandlí

175 g cukru

450 ml plnotučné smetany

4 lžíce medu

1 žloutek

Vypracujeme těsto (stejně jako u řeckého koláče), přidáme vejce a tolik vody, abychom je vypracovali do koule. Rozehřejeme 25g másla na pánvi se silným dnem a necháme v něm chvilku hnědnout oříšky. Vmícháme cukr, a když se rozpustí, přilijeme smetanu. Dobře zamícháme, až vznikne krémová hmota, a přidáme med. Vyválíme dvě třetina těsta a vyložíme jím dortovou formu s vyklápěcím dnem o průměru 23 cm a výšce 5 cm. Vlijeme náplň a okraje těsta přes ni přehneme, zlehka je navlhčíme a přikryjeme plackou ze zbývajícího těsta. Okraje k sobě stiskneme. Povrch po celé ploše propícháme vidličkou a potřeme žloutkem.

Pečeme v předehřáté troubě při 180°C asi 50 - 60 minut. Jestliže vršek koláče začne příliš hnědnout, přikryjeme ho hliníkovou fólií.

Koláč podáváme studený.

PALAČINKY S MEDEM

200 g hladké mouky

sůl

2 vejce

450 ml mléka

125 g másla

175 g tekutého medu

Mouku prosijeme do mísy a přidáme špetku soli. Ve středu vypracujeme důlek a dobře mísíme. Pak při stálém míchání pomalu přiléváme mléko, až vznikne dost husté, hladké těsto. Přidáme polovinu rozehřátého másla a nejméně hodinu necháme těsto odpočinout. Před smažením placek prohřejeme med a udržujeme ho teplý. Na pánvi zehřejeme malý kousek másla, vlijeme sběračku těsta, pánev nakloníme tak, aby se těsto po její ploše rovnoměrně rozlilo, pečeme asi 2 minuty, až spodní strana zhnědne.

Obrátíme lopatkou a necháme opéci z druhé strany. Hotovou palačinku přendáme na talíř a potřeme teplým medem. Stočené palačinky uložíme na podávací míse do teplé trouby. podle chuti k nim podáváme ohřátý med.

ZIMNÍ OVOCNÝ SALÁT

250 g sušených meruněk

75 g sultánek

125 g loupaných mandlí

50 g pistácií

3 lžíce medu

2 lžíce růžové vody

2 banány

špetka strouhaného muškátového oříšku

Sušené ovoce a ořechy vložíme do mísy, Lžící přes ně přelijeme med a růžovou vodu a přidáme tolik vody, aby bylo vše ponořené. Necháme vše 24 hodin nasáknout. přidáme oloupané banány a zase zalijeme. Ochutíme špetkou strouhaného muškátového oříšku a před podáváním necháme ještě asi 3 - 4 hodiny v chladnu.

MEDOVÁ ZMRZLINA

30 ml mléka

50 g medu z lučních květin

3 žloutky

3 lžíce máku (podle chuti)

150 ml plnotučné smetany

Mléko přivedeme do varu, pak vmícháme med. Utřeme žloutky dobleda , přelijeme trochou mléka, znovu dobře třeme a pak přidáme do hrnce s medovým mlékem. Znovu mírně zahříváme, až začne směs ulpívat na vařečce. Zlehka vmícháme mák a necháme vystydnout. Našleháme smetanu, vmícháme ji do hmoty a necháme mrazit v zmrzlinovém strojku.

ZMRZLINA AMARETTI

450 ml plnotučné smetany

2 - 3 lžíce tekutého medu

6 drcených amatetti (hořkých mandlí)

3 lžíce amaretti likéru nebo koňaku

Mícháme smetanu s medem, až začne houstnout, a dáme chladit v misce do mrazničky tak dlouho, až se stěny a dno ztuhne, Pak přelijeme krém do jiné vychlazené mísy a šleháme asi 1 - 2 minuty. Vmícháme amaretti a likér. Přelijeme zpět na misku a necháme mrazit, až krém ztuhne.

POMERANČOVÝ KOMPOT

6 velkých pomerančů

175 g cukru

175 g medu

5 lžic vody

5 lžic sherry

1 celá skořice

Pomeranče zbavené kůry i dužiny opatrně rozdělíme na dílky. Všechny zbývající přísady vložíme do těžké pánve a uvedeme pomalu do varu.

Vaříme 5 minut, až vznikne hustý sirup. Do sirupu přidáme pomerančové dílky, necháme prohřát 23 minuty, pak pomeranče a sirup přendáme do servírovací misky. Vyjmeme skořici a podáváme dobře vychlazené.

HRUŠKY V MEDU

4 hrušky

4 lžíce medu

300 ml vody

2 lžíce citrónové šťávy

1 vanilkový lusk

2 lžíce sekaných pistáciových oříšků

šlehačka

Hrušky oloupáme, překrojíme na polovinu a odstraníme jaderníky. Vložíme je do malého hrnce. Med, vodu, citrónovou šťávu a vanilkový lusk uvedeme do varu a vzniklým sirupem‚ hrušky přelijeme. Přikryjeme a za stálého podlévání siru necháme bublat tak dlouho až jsou hrušky uvařené.

Vyndáme vanilkový lusk a přemístíme hrušky do servírovací nádoby. Posypeme pistácími a podáváme studené se šlehačkou.

KDOULOVÁ ZAVAŘENINA

1,5 kg kdoulí

šťáva z 1 citrónu

500 g cukru

250 g medu

1 svitek skořice

Z kdoulí odstraníme chmýří, tence je oloupáme a slupky schováme. Dužinu nahrubo nastrouháme a vložíme do mísy s citrónovou šťávou a polovinou cukru. Dobře zamícháme.

Jaderníky a slupky dáme do hrnku, zalijeme studenou vodou a vaříme 30 minut. Slijeme, odměříme 600 ml tekutiny popřípadě doplníme vodou. Přidáme zbývající cukr, med a skořici a za stálého míchání pomalu vaříme, až se cukr rozpustí. Var trvá asi 3—4 minuty pak vše necháme zchladit. K sirupu přidáme strouhanou dužinu, přivedeme ji do varu a za častého míchání vaříme, dokud nezačne tuhnout. Zavařenina je hotová tehdy když zanechává na vařečce husté vločky. Necháme ji vychladnout a plníme do sterilovaných sklenic.

ATHOLE BROSE

Starý skotský nápoj. Tento recept pochází z „The Cook and Housewife manual“ (Příručka

pro kuchaře a hospodyňky z r. 1833, od Meg Dodsové).

„Smíchejte šálek vřesoveho medu se dvěma šátky whisky alias horské rosy; může se také použít brandy nebo rum, ale jejich chuťová kombinace s medem nemůže být pokládána za Athole Brose.“

Poněkud mladší předpis E. Marian McNeillové zní takto:

Ušleháme 1½ šálku plnotučné smetany do pěny a vmícháme 1 šalek lehce opražených ovesných vloček a ½ šálku vřesového medu. Teprve těsně před podáváním přidáme 2 sklenice whisky.

CIBULOVÁ ZAVAŘENINA

125g masla

500 g najemno posekané cibule

pepř a sůl

½ lžičky mletého koriandru

3 lžíce medu

3 lžíce octa z sherry

Rozehřejeme máslo, a když má temně zlatou barvu, přidáme cibuli. Okořeníme solí, pepřem a koriandrem. Hrnec zakryjeme poklicí a vaříme na nejnižším plameni půlhodiny. Občas zamícháme. Pak přidáme med a ocet a vaříme dalších 30—45 minut, až je cibule úplně měkká.

Posledních 15 minut necháme odkryté, aby zavařenina ztuhla.

PEČENÝ PASTIŇÁK

500 g pastiňaku

pepř a sůl

špetka mletého zázvoru

50 g másla

2 lžíce píniových oříšků

2 lžíce medu

2 lžíce whisky

Pastiňáky rozkrojíme po délce napůl a uvaříme v osolené vroucí vodě, dokud nezměknou. Vodu slijeme a pastiňáky nakrájíme na 5 mm řezy. Vložíme je do zapékací misky, osolíme, opepříme a přidáme špetku zázvoru. V rozpuštěném másle lehce opražíme piniové oříšky a přidáme do nich med a whisky Dobře promícháme a touto omáčkou pokropíme rozložené pastiňáky. Pečeme v předehřáté troubě při 180 °C asi 10—12 minut.

PEČENÉ FAZOLE

375 g namočených fazolí

1 nakrájena velká cibule

2 stroužky nasekaného česneku

1 lžíce dijonské hořčice

4 lžíce medu

pepř a sůl

sekaná petrželka

Fazole uvaříme do poloměkka —asi 40 minut. Slijeme a zbývající tekutinu uschováme. Fazole

přendáme do rendlíku, smícháme s cibulí, česnekem, hořčicí, medem a takovým množstvím vývaru, aby nevysychaly. Opepříme a osolíme. Přikryjeme pokličkou a pečeme v předehřáté troubě při 180°C (stupeň 4) 30 minut. Asi po 15 minutách zkontrolujeme, a je-li třeba, přidáme ještě trochu tekutiny. Před podáním sypeme sekanou petrželkou.

SLADKOKYSELÁ OMÁČKA PRO BARBECUE

1 strouzek česneku

1 lžička soli

½ lžičky chilli koření v prášku

½ lžičky hořčičného prášku

2 lžíce medu

3 lžíce citrónové šťávy

šťáva z 1 pomeranče

3 lžíce vody

Utřeme česnek se solí, přidáme chilli i hořčičný prášek a nakonec tekuté přísady. Promícháme a podáváme s grilovaným kuřetem nebo vepřovým masem.

SLADKOKYSELÉ TYKVIČKY

500 g tykviček

1 sekaná malá cibule

2 lžíce oleje

2 lžíce citrónové šťávy

1 lžíce medu

pepř a sůl

hrst sekané petrželky

Tykvičky nakrájíme na tenké plátky. Cibulku necháme lehce zezlátnout v oleji, pak přidáme tykvičky. Pár minut mícháme, aby se stejnoměrně spojily s olejem, pak zakryjeme hrnec poklicí, zmírníme plamen a 5—6 minut necháme dusit.

Vmícháme citrónovou šťávu a med. Osolíme a opepříme. Znovu zesílíme plamen a vaříme odkryté, až jsou tykvičky měkké a v rendlíku je ještě zkaramelizovaná šťáva.

Podáváme sypané petrželkou.

MAROCKÝ MRKVOVÝ SALÁT

500 g mrkve

½ lžičky mletého zázvoru

½ lžičky mleté skořice

½ lžičky mleté papriky

1 lžíce medu

šťáva z 1 citrónu

2 lžíce olivového oleje

sůl

½ lžičky kmínu

Karotku uvaříme doměkka, slijeme z ní vodu a nakrájíme na kostky. Z ostatních přísad
smícháme nálev a nakrájenou mrkev do něho vložíme.

MARINÁDA PRO BARBECUE

1 rozdrceny stroužek česneku

malý kousek čerstvého nakrájeného zázvoru

4 lžíce sojové omáčky

1 lžíce medu

3 lžíce suchého sherry

špetka mletého hřebíčku

špetka mletého nového koření

Všechny přísady smícháme a nálev použijeme k marinování vepřových žebírek, kuřat nebo ryb před grilováním.

JEHNĚČÍ TAGINE S MEDEM

Bohatě kořeněný marocký dušený pokrm

1 kg libového jehněčího, nakrájeného na kostky

2 lžíce oleje

½ lžičky mletého zázvoru

½ lžičky mletého koriandru

1 svitek skořice

1 lžička mletého černého pepře

½ lžičky šafránu

sůl

4 cibule

250 g namočených sušených švestek (podle chuti)

1 lžíce sekané petrželky

1 lžíce sekaného kerblíku

2 lžíce mleté skořice

2 lžíce tekutého medu

Jehněčí vložíme do těžkého pekáče, přidáme olej, koření (kromě mleté skořice), sůl a 2 nadrobno nakrájené cibule. Přidáme tolik vody aby bylo maso ponořené. Přivedeme do varu, přikryjeme poklicí a necháme bublat 1 1/2—2 hodiny až je maso měkké.

Zbývající cibuli nakrájíme na tenké plátky a přidáme ji do kastrolu se sušenými švestkami (pokud je použijeme). Vaříme 30 minut. Vmícháme bylinky mletou skořici a med a vaříme dalších 20—30 minut. Skořicovou kůru před podáváním vyjmeme.

DVĚ POLEVY PRO GRILOVANÉ NEBO ROŽNĚNÉ MASO

2 lžíce medu

2 lžíce vody

1 lžička grilovacího koření

Vše umícháme a použijeme k polévání masa 5—10 minut před koncem grilovací doby.

2 lžíce medu

1 lžíce sojové omáčky

1 lžíce citrónové šťávy

½ lžičky mletého anýzu nebo hřebíčku

Používáme podobně jako předchozí polevu.

VEPŘOVÉ DUŠENÉ S JABLEČNÝM MOŠTEM A MEDEM

50 g másla

1 kg vykostěného a stočeného vepřového masa

4 nasekané šalotky

4 lžíce medu

1 proužek citrónové kůry

1 proužek pomerančové kůry

½ lžičky mletého kardamomu

pepř a sůl

300 ml suchého moštu

Máslo rozehřejeme v rendlíku a maso v něm ze všech stran opečeme. Přidáme šalotky, med, citrónovou a pomerančovou kůru a okořeníme kardamomem, solí a pepřem. Moštem zalijeme maso a uvedeme do varu. Rendlík pevně přikryjeme poklicí a vložíme do trouby předehřáté na 180°C (stupeň 4) asi na 1½ hodiny.

Po vyndání masa necháme šťávu vyvařit tak, aby byla hustá jako omáčka.

Medvědi tlapky

14 dkg hladké mouky

čtvrt sáčku prášku do pečiva

7 dkg moučkového cukru

5 dkg oříšků nebo mandlí

trochu citrónové kůry

lžička kakaa

trochu mleté skořice

1 hřebíček

1 vejce

10 dkg másla

vanilkový cukr na posypání

Na vál prosijeme mouku promíchanou s práškem do pečiva. V mouce uděláme důlek, nasypeme do něj cukr, nastrouhané oříšky nebo mandle, nastrouhanou citrónovou kůru, kakao, skořici, tlučený hřebíček, přidáme vejce a směs mícháme lžičkou v důlku do hladkosti. K tornu pak přidáme měkké máslo a vše zpracujeme v hladké těsto. Z hotového těsta uděláme váleček, z kterého nakrájíme stejně velké kousky a vtlačujeme je do plechových tvořítek, zvaných tlapky. Pečeme je ve středně teplé troubě asi 12 minut. Upečené tlapky vyklopíme a obalujeme je ihned ve vanilkovém cukru.

Medové máslo

60% medu

40% čerstvého másla

Při 40°C mícháním homogenizujeme dokud nelze rozeznat jednotlivé složky.

NÁPOJE

Medová limonáda horká

1 porce:

2 lžíce medu

1cl zázvorového cukrového sirupu

šťáva z poloviny citrónu

vařící voda

Do zahřáté sklenice dáme med, sirup, dolijeme vařící vodu a nakonec přidáme citronovou šťávu. Podáváme se lžičkou.

Medové mléko

1 - 2 porce:

¼ l mléka

2 - 3 dkg medu

Nápoj připravíme ve šlehači.

Medový punč

2 porce:

2 lžíce medu

4 cl citrónové šťávy

2 dl vody

9 cl koňaku nebo třešňovice

Do hrnečku dáme med a vodu a přivedeme do varu, odstavíme, přidáme citrónovou šťávu, nalijeme do vyhřátých sklenic a přilijeme koňak.

Medové třešňové bowle

Potřebujeme na 5 dávek: 100 g medu, 500 g třešní, 2 lžíce rumu, 0,7 1 červeného vína, 1 citron a 0,2 l sodovky.

Omyté a odstopkované zralé třešně vypeckujeme a ve skleněné nebo kameninové nádobě pokapeme rumem a citrónovou šťávou. Med rozmícháme v 0,3 l vína, třešně zalijeme tímto sirupem, promícháme a necháme alespoň 1 hodinu při občasném promíchání v chladničce vyluhovat. Těsně před podáváním přilijeme do nápoje zbytek vína a dobře vychlazenou sodovku. Nalijeme do číší a hned podáváme s lžičkou.

Medové pomerančové bowle

Potřebujeme na 5 dávek: 90 g medu, 3 pomeranče, 0,4 1 bílého vína, 0,3 1 medoviny, 5 polévkových lžic citrónového likéru a 0,3 1 sodovky. Z oloupaných pomerančů odstraníme jádra, nakrájíme je na menší kousky, vložíme je do skleněné nádoby, přimícháme med, pokapeme citrónovým likérem a zalijeme medovinou. Promícháme a necháme v chladničce 1 hodinu (během této doby občas opět promícháme). Po hodině přilijeme víno a opět necháme v chladničce alespoň ¼ hodiny. Těsně před podáváním dolijeme zchlazenou sodovkou, promícháme a naléváme do číší.

Nealkoholické medové bowle

Na 5 dávek potřebujeme :120 g medu, 0,2 l pomerančové šťávy. 0,1 l citrónové šťávy, 0,1 l rybízové šťávy. 0,7 l pomerančového džusu, 0,3 l sodovky.

Med rozmícháme s pomerančovou, citrónovou a rybízovou šťávou až do úplného rozpuštění, přilijeme pomerančový džus, promícháme a necháme 1 hodinu stát v chladničce. Potom přilijeme zchlazenou sodovku, dobře promísíme a naléváme do číší. povrch nápoje v nich můžeme ozdobit kolečky citronu nebo pomeranče.

Chlazené medové meruňkové nebo broskvové mléko

Na 3 dávky potřebujeme 60 g medu, 0,5 1 mléka, 4 umyté vypeckované meruňky (3 broskve) a vhodná je i příměs 0,05 1 šťávy z mrkve (příprava krátkým promícháním v mixeru).

Chlazené medové čokoládové mléko

Na 3 dávky potřebujeme 30 g medu, 0,3 1 mléka a 30 g rozpuštěné čokolády na vaření. Během mixování je vhodné přidat na kousky rozkrájený banán.

Chlazené medové mléko s ananasovou šťávou

Na 3 dávky potřebujeme 40 g medu, 0,5 1 mléka a 5 až 6 lžic ananasové šťávy (příprava krátkým promícháním v mixeru).

Medová ovocná vína

Medová ovocná vína jsou vysokohodnotné nápoje, a to pro svoje složky — ovoce med. Mimo toho mají lahodnou a příjemnou chuť a dá se při jejich výrobe použít i opadané ovoce nevhodné na přímou konzumaci.

Medová ovocná vína vzniknou skvašením ovocných šťáv — moštu a medu při určitých výrobních postupech.

Na výrobu medových ovocných vín můžeme použít všechny druhy ovoce. Jsou to zejména jablka, hrušky, rybíz, třešně, višně, jahody, švestky, maliny, šípky, trnky, borůvky, černý bez, moruše, angrešt, fíky, datle, mimo toho rajčata, obilí. Výrobní složky medových ovocných vín jsou: ovoce, med, voda, ušlechtilá kultura kvasinek, střední fosforečnan amonný (živná sůl), citrónová a vinná kyselina případně rozličné chuťové přísady — koření.

Základní technické potřeby při výrobe medových ovocných vin jsou: nádoby na kvašení, podle potřeby rozličných velkostí a druhů, sudy — demižóny, kvasné na zátky na jejich uzavření, podle potřeby ovocné lisy, plátěné sáčky na vymačkávání ovocných šťáv, mlýnek na ovoce, drtič na ovoce, kádě nebo hrnce na ohřívání, vaření (spařování) vody, případně i ovoce a všecko podle toho, v jakém množství a na jaký výrobek zpracováváme.

Ovoce na výrobu medových ovocných vín má být dobré, zralé a zdravé. Při zpracovávání opadaného a poškozeného ovoce, červivou a poškozenou část vykrojíme.

Nahnilé ovoce v žádném případě nepoužijeme! Velmi dobré medové ovocná vína lze připravit z lesního ovoce. Můžeme použít i sušené, ba i konzervované ovoce, protlaky, sirupy a pod., ale jen takové, které byly konzervované bez konzervačních kyselin, protože by bránili normálnímu kvašení. Na výrobu dobrého medového ovocného vína by jsme měli mít ovoce, v kterém jsou ovocné cukry s ovocným kyselinami ve vhodném poměru, aby se vytvořilo potřebné množství alkoholu a příjemná chuť. Většina našeho ovoce (mimo hroznů a některých druhů jablek) tento žádaný poměr cukrů a ovocných kyselin nemá. Kdyby jsme mošty z tohoto ovoce zkvasili bez vhodné úpravy dostali by jsme kyselé, nechutné víno s nedostatečným obsahem alkoholu, které by neboli trvalé. Teda ovocné mošty s malým obsahem ovocného cukru před zkvašením upravíme přidáním vhodného (podle receptu) množství medu a vody.

Med na výrobu medových ovocných vín může byť každého druhu. Med je pro obsah jednoduchých cukrů — glukózy a fruktózy a jiných látek vzácných pro zdraví člověka ideální složkou medových ovocných vin. tyto cukry jsou už vhodnou potravou pro kvasinky nacházející se v moštu, které mohou z nich přímo tvořit alkohol.

Voda, kterou používáme na dolévání k ovocným moštům a na zmírňování jejich kyselosti, nemá byt příliš vápenitá a nebo příliš železitá. Chlórovanou vodu úplně vylučujeme. Když musíme použit tvrdou vápenitou vodu, aspoň ji převaříme a schladíme.

Alkohol se v moštech medových ovocných vín, vín vůbec a v zákvašech medovin tvoří biochemickým, enzymatickým působením kvasinek na cukry ovocného moštu a medu. Kvašení způsobují jednobuněčné houby — které přeměňují cukry pomocí jimi produkovaného fermentu zymázy na alkohol a kysličník uhličitý. Z 1 kg cukru medu se vytvoří přibližně 6 dl lihu. Protože med obsahuje 70—80% cukrů (glukózy a fruktózy), počítáme, že z 1 kg medu se vytvoří 4,2—4,8 dl alkoholu. Alkohol zůstává složkou vína, kysličník uhličitý z něho během kvašení vyprchá.

Schopnost kvasinek vytvářet z cukru alkohol je však omezená. Při vytvoření 6—8 % alkoholu v moštu se kvasinky přestanou rozmnožovat a při 16 % (který si samy vytvořili), hynou (některý druh kvasinek i při menším obsahu alkoholu). Případný zbývající nezkvašený cukr ve víně zůstává jako sladící činitel.

Tvorba alkoholu — síla nápoje závisí tedy na množství cukru v ovoci a množství cukru v medu přidaném výrobcem vína, od použitého druhu kvasinek a od životního prostředí (mošt, teplo atd.), které se pro ně vytvoří. Obsah cukrů v medovo-ovocném víně, v medovině, v mošte můžeme zjistit tzv. moštoměrem. Nejznámější a nejvíc používaný je klosterneuburský moštoměr. Alkohol vytvořený z cukrů spolu s ovocnou kyselinou chrání víno před zkažením — zoctovatěním, plesnivěním, pokud je ho ve víně dostatek. Proto nedělejme víno a medovinu s menším obsahem lihu než 7 %.

Kvašení. Ve vzduchu a na všech ovocných plodech žije množství kvasinek, baktérií, plísní a jiných mikroorganizmů, které se při výrobě vín dostanou i do připravovaných ovocných šťáv — moštů a mohou narušit kvašení. Aby jsme zabezpečili zdravý a účinnější průběh kvasného procesu, použijeme zákvas připravený ze suchých a nebo tekutých ušlechtilých kvasinek. Ušlechtilé kvasinky dostaneme koupit ve vinařských závodech a nebo v drogeriích pod názvem „Sušeně kultury vinných kvasinek Vínka“ v balení asi 0,6 g. Kvasinky přicházejí do prodeje podle druhu vín, z kterých se vypěstovali, např. malaga, portské, burgundské, šteinberské, madeira, tokajské a jiné.

Příprava zákvasu ze sušené kultury vinných kvasinek. Na přípravu zákvasu použijeme asi 5 % z množství připraveného hlavního kvasu (t. j. na 10 l ovocné šťávy asi 0,5 l ovocné šťávy).

3—4 dny před přípravou hlavního kvasu vylisujeme 0,5 l ovocné šťávy z toho ovoce, z kterého budeme vyrábět víno (výjimečně i z jiného). Šťávu rozředíme asi 2 dl vody, přidáme 60 g medu a za současného sbírání pěny povaříme, ochladíme na 25°C (ne více, kvasinky při 50°C hynou), přelijeme do litrové lahve, vsypeme do něj 0,6 g, případně 1,2 g suché kultury vinných kvasnic, mírně potřásáme, láhev uzavřeme chumáčem vaty a postavíme na teplejší místo, kde se udržuje teplota okolo 20—22°C. Láhev občas mírně potřeseme a po 3—4 dnech rozkvašený zákvas vlijeme do připraveného, čerstvého, vůbec ještě nekvasícího hlavního moštu. Kdybychom zákvas vlili do moštu, který je už v počátku kvašeni, zákvas z ušlechtilých kvasinek by na průběh kvašení neměl vliv, a kvašení by bylo samovolné.

Při výrobe medových ovocných vín z nešťavnatého a nebo suchého ovoce děláme zákvas podobně; použijeme však jen odpěněnou a schlazenou vodu vařenou s medem. V tomto případe, i když by nenastalo bouřlivé kvašení, životaschopnost kvasinek zjistíme slabým potřesením láhve. Když se objeví bublinky, zákvas možno použit.

Kvasinky se dobře rozmnožují a působí na tvorbu alkoholu a jiných látek v mošte tak dlouho, dokud mají dost výživných látek, zejména cukry, střední fosforečnan amonný, hořčík, draslík, vápník (výživné látky jsou v prodeji drogériích pod názvem „Živná sůl“ v baleni 1,6 g). Venkovní vzduch pro svůj život nepotřebují.

Do některého moštu přidáváme ještě podle potřeby kyselinu citrónovou a nebo kyselinu vinnu.

Po 3—4 dnech nastane v moště bouřlivé kvašení, které trvá 8—10 dní. Po vytvoření 6 až 8 % alkoholu se kvasinky přestanou rozmnožovat a po vytvoření maximálního množství lihu (16%) odumírají.

Trvání bouřlivého, normálního kvašení a dokvašování závisí od množstva vlastních ovocných cukrů, cukrů medu, od teploty, v které kvasný proces probíhá, a od druhu (rasy) kvasinek, které jsme v zákvaše použili. Čím víc cukrů mošt obsahuje a čím v chladnějším prostředí kvašení probíhá, tím déle trvá.

V průběhu bouřlivého kvašení má teplota prostředí dosahovat 20—25°C. Tuto teplotu v další fázi kvašení postupně snižujeme; při dokvašovaní vín má teplota prostředí klesnout až na 10 až 12°C. Vyšší teploty by napomáhali rozvoji škodlivých baktérií (octování, plesnivění, myšině). Kvasné nádoby při kvašení nestavme nikdy na podlahy a zejména ne na kamenné.

Kvašení trvá od 4 do 12 týdnů. Víno je hotové, když se v moštu přestane tvořit kyselina uhličitá a kvasnou zátkou nevystupují žádné bublinky. Pro jistotu víno necháme ještě pod kvasnou zátkou 10—14 dní. Lehčí vína můžeme podávat po 8—9 týdnech, těžší asi po 3—4 měsících. Čím je medové ovocné víno (medovina) zralejší, tým je lepší.

Kvasné nádoby plníme moštem jen do 0,8—0,9 jejich obsahu, aby při bouřlivém kvašení určitá část obsahu nevyrazila, případně nádobu neroztrhla.

Technické potřeby (nádoby na kvašení, náčiní a jeho použití). Všechny nádoby a náčiní použité při výrobě ovocných vín musí byť zhotovené z kyselinovzdorného materiálu, aby ovocná vína a mošty neměli na ně rozkladný účinek. Jsou to dřevo (sudy, kádě, drtiče, lisy) sklo (demižóny, láhve), nepoškozený smalt (na nádobách nejrozličnějšího druhu, na naběračkách, děravých vařečkách, trychtýřích), nerezavějící kov (sekáče, drtiče, mlýnky, lisy, síta), plastická hmota (nádoby, kádě, nálevky, síta) a guma (hadice).

Dřevené nádoby a náčiní používejme výlučně jen při výrobě a manipulaci s ovocem (výrobě ovocných šťáv, sirupů, džemů, zavařenin a pod.).

Na výrobu medových ovocných vín a vín vůbec nemáme použít nové sudy bez jejich vypaření, neboť při kysnutí moštu se z dřeva vyluhují látky, které by vážně poškodili, ba až znehodnotili víno.

Je víc způsobů vypařovaní sudů. Nejjednodušší je (když máme možnost) obrátit sud vzhůru dnem a otvorem sudu pouštět do něj horkou páru tak dlouho dokud z něho nebude vytékat čistá voda, vysrážená z páry. Jinak musíme sud několikrát vypařit vařící vodou a potom dobře propláchnout studenou. Sud můžeme před výrobou ovocných vín upravit i použitím roztoku kyseliny sírové a sody (uhličitanu sodného) tak, že ho naplníme studenou vodou, kterou po 24 hodinách z něho vylijeme, vypaříme ho vařící vodou a opět nalijeme studenou vodu za opatrného přidávání 1 litru kyseliny sirové na 100 l vody. Sud uzavřeme zátkou a necháme stát asi týden. Během tohoto týdne několikrát sud převalujeme. Sirný roztok vylijeme, sud propláchneme vodou a opět ho naplníme horkou sodovou vodou v poměru 100:3. Po vychladnuti sodovou vodu vylijeme a sud dobře propláchneme studenou vodou. Necháme ho vysušit. Takto můžeme připravit na výrobu sudy, které jsme delší čas nepoužívali.

Když máme starší sud páchnoucí ztuchlinou, musíme ho nejdříve zbavit plísní, které se v něm rozmnožili. Sud vyškrábeme sklem. Potom ho vysíříme. Sirné knoty jsou dvou druhů: širší kapkavé a tenčí nekapkavé. Volíme raději nekapající sirné knoty. Tyto knoty rychle shoří a neodkapávají na dno sudu. Sirné knoty upevníme na speciální zasířovací zátky. Není správné sirný knot zavěsit na drátek a přizátkovat ho dřevenou zátkou, protože drát vytlačí rýhu na okraji zátkového otvoru. Sirný knot upevněný na zasírovací zátce zapálíme, vložíme do sudu (přesvědčíme se zda hoří) a sud pevně zazátkujeme, aby vzniknutý kysličník siřičitý neunikal, protože by se nezničili všechny zárodky plísní a jiných škodlivých bakterií. Po několika minutách zátku uvolníme, vyjmeme a sud rychle uzavřeme obyčejnou sudovou zátkou, aby plyn ze sudu neunikal. Po vysíření sud otevřeme a necháme dobře provětrat. Sud před použitím ještě důkladně vypaříme vařící vodou, propláchneme studenou vodou, necháme vysušit a teprve potom použijeme na uložení moštu.

Na uskladnění hotového vína používáme dokonale čisté dřevené sudy, demižóny, tmavé láhve. Láhve zátkujeme vyvařenými novými korkovými zátkami pomocí zátkovače. Víno uskladňujeme ve sklepích (kde nekysne zelí, nehnijí brambory ani jiné plodiny) a nebo ve vhodných komorách. Láhve ukládáme naležato tak, aby celá zátka byla namočená ve víně. Zátky občas kontrolujeme. Na předkvašování ovoce jsou vhodné kádě z dřeva a nebo z plastické hmoty. Šťávu — mošt z ovoce získáme lisováním. Na lisovaní můžeme použit lisovací mlýnek, rozličné šroubové lisy, dřevené kleště, válcový mlýnek na drcení tvrdého ovoce. Aby jsme ovoce mohli dobře vylisovat, před lisováním ho rozsekáme sekáčem z nerezavějící oceli, rozkrájíme nožem a nebo rozdrtíme drtičem. Rozdrcené ovoce měkké konzistence potom lisujeme. Menší množství (pokud nemáme lis) vylisujeme rukama přes silnější plátěný sáček. Kvasné uzávěry. Jak jsme už uvedli, při kvašení moštu se tvoří alkohol a kysličník uhličitý. Alkohol zůstává součástí vína, ale kysličník uhličitý postupně uniká z kvasné nádoby. Toto unikaní umožňujeme použitím kvasné zátky jako uzávěru kvasné nádoby, přes který může kysličník uhličitý unikat, aby kvasnou nádobu neroztrhal (v průběhu kvasného procesu se z 10 l moštu vytvoří asi 500 l kysličníku uhličitého). Kvasná zátka současně zabraňuje nežádoucímu přístupu vzduchu do kvasné nádoby, s kterým by se dostávaly do moštu škodlivé bakterie.

V prvních dnech bouřlivého kvašení stačí kvasnou nádobu uzavřít chumáčem vaty, protože se ještě mošt sám bráni kysličníkem uhličitým prostupujícím z nádoby, který usmrcuje škodlivé baktérie. 3.—4. den ji nahradíme kvasnou zátkou, kterou dostaneme koupit v drogériích. Rourka kvasné zátky protáhneme přes provrtaný otvor korkové zátky tak, aby nevyčnívala ze zátky do moštu. Válcovitou baňku naplníme asi do 2/3 lihem zředěním vodou, glycerínem a nebo vodným roztokem siřičitanu draselného. Zátku, skrz kterou vedeme kvasnou rourku, dobře utěsníme a starostlivě zalijeme želatinou nebo parafínem. Když jsme zátku dobře uzavřeli vzniknutý kysličník uhličitý bude zakrátko bubláním unikat ochranou tekutinu. Kdyby určenou cestou neunikal, třeba zátku lepší zatěsnit.

Na výrobu vína v okurkových lahvích lze koupit v drogériích gumové uzávěry, též s možností unikání kysličníku uhličitého a zabránění přístupu vzduchu do kvasného prostoru. Velmi spolehlivým uzávěrem vín je olej, který používali staří Římané a Řeci. Dokonale zabraňuje přístupu vzduchu 1 - 2 cm vrstva oleje, a to nejlepší parafinového, který nežlukne. Olejové uzávěry používáme zřídka, protože mají tu nevýhodu, že i při nejopatrnějším stáčení se dostávají do vína kapičky oleje.

Stáčení vína

Život kvasinek se končí přetvořením cukrů v mošte na alkohol a kysličník uhličitý a některých jiných látek a spotřebováním ostatních živin. Odumřelé kvasinky, jiné zplodiny a odpadky ovocných častí moštu klesají na dno nádoby. Medová ovocná vína, i když ještě nedokvašená, nesmíme nechat dlouho ležet na odumřelých kvasinkách, protože by dostali nepříjemnou chuť po hnilobě. Už slabší unikající kysličník uhličitý prozrazuje potřebu oddělit mošt od kalu, přestože není čistý. Slabší vína přetočíme poprvé už po 4 týdnech, středně těžká vína po 6 týdnech a těžká vína (s velkým obsahem medu) ještě později. Čas prvního přetáčení nesmíme promeškat. Při prvním přetáčení víno provzdušníme, t. j. přetáčíme ho tak, že gumovou hadici držíme vysoko nad dnem nádoby do které víno přetáčíme. Při dalších přetáčeních už gumovou hadičku přidržíme blízko dna nádoby, do které víno přetáčíme.

Po každém stáčení kvasnou nádobu doplníme převařenou a ochlazenou případně kvasem z jiné nádoby a opatříme kvasnou zátkou až do doby stáčení vína do lahví. Při každém přetáčení moštu a vína dáváme pozor, aby jsme kal nerozvířily.

Po dokonalém vykvašeni víno stáčíme bez vzdušnění do tmavých lahví dobře vymytých teplou sodovou vodou a dobře vypláchnutých a usušených. Víno uchováváme v místnostech s teplotou okolo 10—14°C.

Čeření vín a medoviny.

Medové ovocné víno a medovinu, když se nám od jemného kalu ani po půlroce nevyčistí, musíme čeřit. Na čeření můžeme použít vizín, želatinu, tanin, kasein, vaječný bílek, mléko a uhlí. Vizi na u činíme epší bíle vina. Vizín je výrobek ze vzdušných vaků ryb. Pokrájíme je na pásky a na jeden den je namočíme do studené vody. Z vody je vyndáme, vymačkáme a dáme do nádoby s troškou zkyslého vína. Po dvou dnech, když vizina nabobtná, protlačíme ji přez síto do nádoby, ušleháme do zpěnění (s troškou vína) vlijeme do nádoby s vínem. Dobře rozmícháme a necháme ustát. Vizina vytvoří jemný kal, který strhne s sebou i vínový zákal. Při přetáčení vína dáváme pozor, aby jme ji nezvířili.

Červené trpčí (drsnější) vína s bohatým obsahem tříslovin a s příchutí stařiny, sudoviny a pod. čeříme kuchyňskou želatinou. Na 10 l červeného vína použijeme 0,8—1,8 g, na čeření bíleho vína 0,4—0,8 g želatiny.

Když máme čeřit víno s menším obsahem tříslovin, přidáme k uvedeným množstvím želatiny ještě 0,5—1 g taninu. Želatinu připravíme tak, že ji rozpustíme v 1 dl 30—40°C teplého vína, ochladíme (na teplotu místnosti, v které je víno uložené) a vlijeme do vína. Tanin rozpustíme v trošce vína a vlijeme též do nádob s vínem. Dobře promícháme a vino necháme ustát. Po usazení ho přetáčíme do lahví.

Dalším vhodným čiřidlem je kasein. Vytváří se při sražení mléka. Ředíme ho s vodou v poměru 1: 10. Na 10 l zdravého vína použijeme 0,1—0,2 g kaseinu. U zhnědnutých vínech 0,3—0,4 g a při chuťově chybných vínech 0,5—0,6 g. Kasein ředíme tak, že vždy kasein vlíváme do vody, a ne naopak. S vodou ho rozmícháme a vlijeme do vína. Namísto vody můžeme použít i trochu vína. Víno s kaseinem po 3—4 dnech třesením (v sudech válením) promícháváme, a necháme usadit. Asi po 4 týdnech víno stáčíme.

Průměrný obsah kyselin a cukrů v ovoci

Ovoce % kyseliny % cukru

Černý bez	0,8	8,5
Broskve	0,9	8,0
Jablka	0,6	9,0
Brusinky	2,0	9,5
Jahody	1,1	6,0
Borůvky	4,0	18,0
Maliny	1,4	6,5
Třešně	0,75	10,0
Meruňky	0,8	10,0
„Černice“	1,3	7,5
Rybíz	2,1	6,4
„Čučorietky“	0,75	6,0
Slivky	0,9	6,0
Angrešt	1,4	6,0
Šípky	1,4	15,0
Sušené fíky	1,1	50,0
Višně	1,5	7,5
Hrozny	1,0	17,0
Hrušky	0,4	9,5

Průměrné množství šťávy získané vylisovánim 1kg ovoce v litrech

Ovoce	šťáva
Brusinky	0,55
Jablka	0,65
Třešně	0,65
Jahody	0,80
„Černice“	0,80
Maliny	0,75
„Čučoríetky“	0,75
Ostružiny	0,65
Angrešt	0,84
Ringle	0,65
Hrozny	0,75
Švestky	0,65
Hrušky	0,65
Višně	0,70

Vaječný bílek ze slepičího vajíčka se též dobře hodí na čeření zakaleného vina. Na 10 l vína rozšleháme ½ slepičího vajíčka s 1 dl vína. Rozšlehanou tekutinu vlijeme do vína, dobře rozmícháme a zazátkujeme. Usazovaní trvá 2—4 týdny.

Vhodné vínové a medovinové čeřidlo je bílek ze slepičího vejce s taninem. V 1 dl vína a nebo medoviny rozšleháme ½ bílku do zpěnění. 1,5 g taninového prášku rozpustíme v trošce vína ( nebo v medovině, pokud děláme medovinu), rozmícháme s rozšlehaným bílkem a vlijeme do vína (medoviny). Usazovaní — čeření trvá asi 2—4 týdny.

Medové jablkové víno

Materiál (na 10 l): 1,5 kg medu, 61 jablkové šťávy, 1,8 l vody, 0,6 g suché kultury tokajských vinných kvasinek a nebo vinných kvasinek cherry, 1,6 g živné soli „Vínka“, 5 g kyseliny citrónové.

Postup: Jablka umyjeme, zbavíme nejedlých částí pokrájíme na menší kousky, spaříme litrem vařící vody a po vychladnutí (na 25°C) přidáme zákvas z vinných kvasinek připravený 3—4 dní předem, živnou sůl a necháme zakryté 24 hodin odstát. Vylisujeme a dáme do demižónu (kvasné nádoby). Mezitím med převaříme v ostatní vodě, zbavíme pěny (dolijeme do jeho původního množství), schladíme a přilijeme do kvasné nádoby. Dobře promícháme, uzavřeme kvasnou zátkou a necháme vykvasit.

S moštem i se samotným vínem pracujeme rychle, aby víno nezhnědlo. Z kvasinek ho také co nejdříve a mnoho neprovzdušňujeme. Do lahví ho při samovolném čistění přetáčíme asi po roce. Když chceme, aby bylo rychleji čiré, musíme ho čeřit.

Medové jablkové vína jsou jedny z nejzdravějších medových ovocných vín.

Na dezertní medové jablkové víno použijeme 2,5 kg medu a v průběhu kvašení můžeme přidat ještě 600 g medu. V takovém případě přidáme jen 1 litr vody.

Medové rybízové vino z červeného rybízu I.

Materiál (na 10 l): 2 kg medu, 3 l rybízové šťávy, 5 l vody, 0,6 g suché kultury šteinberských a nebo bungundských vínných kvasinek, 3,2 g (2 balíčky) živné soli „Vínka“.

Postup: Dobře dozrálý neodstopkovaný rybíze pod tekoucí vodou umyjeme (odplavováním nečistot napadaných při sběru) necháme dobře odkapat, odstopkujeme a vylisujeme. Mezitím med převaříme asi ve 2 l vody, odpěníme a ochladíme na 25°C. Vylisovanou šťávu vylijeme do kvasné nádoby, přilijeme zákvas z kvasničné kultury připravené 2—3 dni předem, přidáme živnou sůl, medový roztok a zbytek vody. Kvasnou nádobu potřásáme, aby se složky dobře smíchali. Nasadíme kvasnou zátku a necháme vykvasit.

Medové rybízové víno z červeného rybízu II.

Materiál (na 25 l): 4 kg medu, 7,5 l rybízové šťávy, 11,5 l vody, 200 g rozemletých hrozinek, 10 g kyseliny citrónové, 5,8 g živné soli, 1,2 g suché kultury vinných šteinberských kvasinek.

Postup: Připravujeme podobně jako medové rybízové vino I., s tým rozdílem, že do moštu přidáme 200 g rozemletých hrozinek.

Medové rybízové víno z černého rybízu

Materiál (na 10 l): 2,5 kg medu, 2,5 l rybízové šťávy z černého rybízu, 5 l vody, 0,6 g sušené kultury vinných portských kvasinek, 3,2 g živné soli „Vínka“.

Postup: Připravujeme podobně jako medová vína z červeného rybízu s tím rozdílem, že s lisováním černého rybízu se musí pospíchat, aby jsme je rychle zbavili šupin, které obsahují silné, pro černý rybíz charakteristické aroma, a medový roztok přidáváme na dvakrát, a ta jednu polovinu roztoku při naloženi kvasu, druhou o několik dní před definitívním uzávěrem kvasné nádoby kvasnou zátkou.

Komu je nepříjemné aróma černého rybízu, mohou použít polovinu černého a polovinu červeného rybízu, a nebo rybíz smíchat s třešňovým, případně jablkovým v poměru 3 : 1.

Medové rybízové víno z bílého rybízu

Materiál (na 10 l): 2,2 kg medu, 3 l rybízové šťávy, 4,5 l vody, 0,6 suché kultury šteinbenských kvasinek, 1,2 g živné soli „Vínka“.

Postup: Stejný jako při výrobě medového rybízového vína z červeného rybízu.

Medové dezertní rybízové víno z červeného rybízu

Materiál (na 10 l): 2,5 kg medu, 2,5 l rybízové šťávy, 4 l vody, 0,6 g suché kultury vinných kvasinek „Vínka“, 3,2 g živné soli „Vínka“.

Postup: Podobný jako při výrobe medového rybízového vína z červeného rybízu s tím rozdílem, že po vykvašení přidáme ještě na 1 litr vína 40 g medu.

Medové třešňové víno

Materiál (na 10 l): 2 kg medu, 5 l třešňové šťávy, 2 l vody, 1,2 g sušené kultury portských a nebo šteinberských vinných kvasinek, 5 g středního fosforečnanu amonného (a nebo 3,2 g (2 balíčky) živné soli „Vínka“), 5 g kyseliny citrónové.

Postup: Dobře dozrálé zdravé třešně umyjeme pod tekoucí vodou, odstopkujeme dáme do skleněné, a nebo dobře smaltované nádoby, přilijeme kyselinu citrónovou rozpuštěnou v jednom litru vody, zakryjeme a 2 dny necháme odstát, aby se vonné a barevné látky při lisování lépe uvolnili — vyluhovali. Po dvou dnech vylisujeme tak aby jsme pecky nerozdrtili. Vlijeme do kvasné nádoby, přilijeme zákvas ze sušené kultury kvasinek připravený 2—3 dny předem a medový roztok převařený v druhé polovině vody, odpěněný a schlazený na 25°C‚ přidáme střední fosforečnan amonný a nebo živnou sůl. Kvasnou nádobu uzavřeme kvasnou zátkou a necháme vykvasit.

Velmi dobré vino si připravíme i z třešňového a malinového moštu (případně z moštu z černého rybízu), když je smícháme v poměru 7 dílů třešňového a 1 díl malinového moštu.

Medové višňové víno

Materiál (na 10 l): 2,8 g medu, 3 l višňové šťávy, 4 l vody, 0,6 g suché kultury šteinberských vinných kvasinek, 1,6 g živné soli „Vínka“.

Postup: Dobře dozrálé višně pod tekoucí vodou umyjeme, odstopkujeme, ve vhodné nádobě rozmícháme (bez pecek) a zalijeme 2 l převařené a ochlazené vody. Přilijeme zákvas ze suché kvasničné kultury, připravený 3—4 dny předem, zakryjeme a necháme 48 hodin stát — nakvasit. Višně vylisujeme do kvasné nádoby skrz silný plátěný sáček. Mezitím ve zbylé vodě převaříme med, odpěníme ho, ochladíme na 25°C a spolu s živnou solí na dvakrát přilijeme do kvasné nádoby, a to polovinu hned a polovinu po 3—4 dnech bouřlivého kvašení, ještě před konečným uzavřením kvasné nádoby kvasnou zátkou. Necháme vykvasit.

Když chceme mít dezertní víno, přidáme o 500 g víc medu, o 2 dl méně šťávy a o 2 dl méně vody.

Medové šípkové víno I.

Materiál (na 10 l): 3 kg medu, 3 kg zralých šípků, voda na dolití, 1,2 g suché kultury vinných kvasinek malaga a nebo cherry, 1,6 g živné soli „Vínka“, 15 kyseliny citrónové.

Postup: Šípky umyjeme pod tekoucí vodou, na obou koncích odřezáváme asi po 1—2 mm a vsypeme je nerozdrcené do kvasné nádoby. Potom vlijeme asi 3 l převařené vody ochlazené na 25°C‚ přidáme kyselinu citrónovou a předem připravený zákvas. Mezitím ve dvou litrech vody a odpěníme med. Z tohoto medového roztoku po ochlazení na 25°C polovičku přidáme k šípkům hned a s živnou solí, druhou polovinu za několik dní po bouřlivém kvašení. Do kvasné nádoby podle potřeby dolijeme vodu. Potom ji uzavřeme kvasnou zátkou a necháme vykvasit. Medová šípková vína jsou cenná pro jejich bohatý obsah vitamínu C a obsah medových složek.

Medové šípkové víno II.

Materiál (na 10 l): 1,9 kg medu, 2 kg umytých šípků, voda na dolití, 0,6 g suché šteinberské kultury, 1,4 g živné soli „Vínka“, 10 g kyseliny citrónové.

Postup: Šípky rozkrájíme na polovičky (předem zbavíme stopek a zbytků okvětí), očistíme od chloupků, rozdrtíme a spaříme 3 litry vroucí vody. Necháme je ochladil na 25°C a potom přilijeme zákvas připravený 2—3 dny předem, kyselinu citrónovou a ve dvou litrech vody převařený a odpěněný med. Kvasnou nádobu uzavřeme kvasnou zátkou a necháme vykvasit.

Medové dezertní šípkové víno

Materiál: Na každých 1 000 g očištěných šípků 1 l vody, 350 až 400 g medu (převařeného a odpěněného), na každých 10 l upraveného moštu 0,6 g suché kvašničné kultury malaga, 1,6 g živné soli a 10 g kyseliny citrónové.

Postup: Očištěné šipky rozdrtíme a s částí vody nakvasíme předem připravenou kvasnou kulturu. Necháme zakryté 2—3 dny ležet, vylisujeme, přidáme kyselinu citrónovou a v časti vody převařený a odpěněný med. Dolijeme vodou na potřebné množství a necháme vykvasit. Po stočení můžeme ještě přidat na 1 l vina 50—60 g medu (podle chuti vína).

Medové bezové víno z plodů černého bezu

Materiál: 2,2 kg medu, 3,5 l bezové šťávy, 1 kg plodů jeřabiny, 2,5 l vody, 0,6 g suché kultury bondeauxských a nebo burgundských kvasinek, 4 g středního fosforečnanu amonného (a nebo 3,2 g živné soli „Vínka“), 1,5 dl rybízové šťávy.

Postup: Dobře dozrálé bobule umyjeme, zbavíme stopek (stopky jsou zdraví škodlivé) a zbytků kališních listů. Ve vhodné nádobě je spaříme 2 litry vroucí vody, necháme ochladit na 25°C a přidáme zákvas ze suché kultury kvasinek připravený 2—3 dny předem. Zákvas připravíme z 1,5 dl rybízové šťávy a 0,5 dl bezové šťávy. Rybízová šťáva může byť i konzervovaná, ale nesmí obsahovat žádné konzervačně látky. Směs necháme 24 hodin stát. Potom ji vylisujeme, přidáme kyselinu citrónovou, střední fosforečnan amonný (živnou sůl), jeřabiny a vlijeme do kvasné nádoby. Mezitím v ostatní vodě převaříme med, odpěníme ho, nadvakrát vlijeme kvasnou šťávu a necháme kvasit.

Medové trnkové víno

Materiál (na 10 l): 2,5 kg medu, 3,5 kg zralého trnkového ovoce, voda na dolití, 1,2 g suché kultury burgundských kvasinek a nebo cherry, 3 g středního fosforečnanu amonného a nebo 3,2 g živné soli „Vínka“.

Postup: Trnky umyjeme pod tekoucí vodou, zbavíme stopek, rozmačkáme, spaříme 1¾ litrem vroucí vody a ochladíme na 25°C. Přidáme předem připravený zákvas a střední fosforečnan amonný a nebo živnou sůl. Necháme zakryté asi 5—6 dní nakvasit. Vylisujeme do nádoby, přilijeme převařený, odpěněný a ochlazený med a dolijeme potřebným množstvím vody. Ještě lepší je medový roztok přidat nadvakrát. Kvasnou nádobu uzavřeme kvasnou zátkou a necháme vykvasit.

Medové ovocné šumivé vlno

Medová šumivá vína — sekty jsou vína s určitým obsahem kysličníku uhličitého, který při otevření lahve a nalévání skleniček při šumění uniká. Kysličník uhličitý můžeme do medového ovocného vína dostat přístrojem, který slouží na výrobu minerálních vod. Šumivé víno vyrábíme z medových ovocných vín, které mají malý obsah alkoholu, protože větší obsah lihu by kvasinky přidané do vína usmrtil. Šumivé vino připravíme v silných lahvích — nejlépe z šampaňských vín.

Materiál: 10 l medového rybízového a nebo medového angreštového vína, 200 g medu, 0,6 g suchých kvasinek Champagne Ay, 1,6 g živné soli „Vínka“.

Postup: 200 g medu převaříme s trochou vina a odpěníme. Ochladíme na 25°C‚ přidáme kulturu suchých kvasinek a živnou sůl. Vlijeme do přiměřeně velké lahve a necháme na teplém místě 2—3 dny rozkvasit. Po 2—3 (4) dnech zákvas dávkujeme ve stejném množství přímo do lahví s vínem, které jme předem stočili. Lahve silně uzavřeme gumovým uzávěrem, a nebo
je zazátkujeme vyvařenými korkovými zátkami. Korkové zátky musí mít trojnásobný průměr než je hrdlo lahve. Láhve můžeme zátkovat i zátkami z plastické hmoty.
Láhve plníme tak, aby od okraje hrdla po hladinu vína nebyl větší prostor než 5—6 cm³ (nejvíce 15 cm³).

Uzavřené lahve dáme asi na 2 týdny na místo teplé 18°C. Ve víně nastane nový kvasný proces (vino nesmí obsahovat před tím nezkvašený medový cukr) s tvorbou malého množství alkoholu a pro nás potřebného kysličníku uhličitého. Lahve v době kvašení několikrát mírně potřeseme.

Nápoj po 2 týdnech odložíme do místnosti s teplotou 10 až 12°C. Po dalších 2 týdnech můžeme nápoj podávat. Hotové medové šumivé víno můžeme podle chuti i přisladit rozpuštěným a odpěněným medem. Pokud nemáme víno uloženo v místnosti s 10—12°C‚ musíme ho na tuto teplotu schladit. Při podávaní nápoje dávkujeme opatrně, aby jsme slabý kal opakovaným pokládáním a zvedáním láhve nezdvihli.

MEDOVINA

Medovina je lahodný alkoholický nápoj. Medovina byla nejoblíbenějším nápojem našich dávných předků.

Výroba medoviny, podobně jako každého druhu vína, se zakládá také na biochemickém procesu kvašení, při kterém se kvasí cukry medu (glukóza a laktóza).

Postup přípravy medoviny je s malým rozdílem totožný s výrobním postupem medových ovocných vín. Při výrobě medoviny se nekvasí ovocné mošty (jen je v malém množství přidáme pro vůni a chuť), ale jen samotný med.

Zákvas ušlechtilých kvasinek pro zákvas medoviny si připravíme takto:

120 g medu rozpustíme v jednom litru vody a v smaltované nádobě půl hodinu mírně povaříme; pěnu sbíráme. Po vychladnuti na 25°C přidáme kvasinky a nádobu umístníme v místnosti s teplotou 20—22°C. Tuto teplotu se snažíme udržet i v noci asi 2—3 dni, dokud se kvasinky dokonale nerozmnoží.

Medovina I.

Materiál (na 10 l): 3 kg medu, 7 l vody, 0,6 g suché kvasné kultury, 4 g středního fosforečnanu amonného (nebo 3,2 g živné soli), 6 g celé skořice, 5 g hřebíčku, 1 g anýzu, 2 g kardamonu, 10 g kyseliny citrónové, 1 pomeranč.

Postup: 2—3 (4) dní před naložením hlavního kvasu připravíme zákvas z medovinové kvasné kultury (tokajských kvasinek). Med vaříme v 3 litrech vody při stálém odpěňovaní asi 1½ hodiny. Vypařenou tekutinu dolijeme do původního množství. Před vařením med ve vodě dobře rozmícháme. Medový roztok ochladíme do 25°C a vlijeme do kvasné nádoby, přilijeme zákvas, kyselinu citrónovou, střední fosforečnan amonný a zbytek vody do 8/10 objemu kvasné nádoby.

Mezitím si připravíme (ušijeme) malé plátěný sáček, do kterého dáme pomeranč pokrájený na úzké plátky a zbavený jader a ostatní koření. Sáček ovážeme tak, aby zůstal kus nitě na jeho zavěšení do horní vrstvy medového kvasu. Niť sáčku zachytíme (upevníme) kvasnou zátkou tak, aby nepadlo do kvasného roztoku. Asi po 10 dnech bouřlivého kvašení sáček opatrně (aby nepadlo nádoby) vyndáme, nádobu dolijeme převařenou a ochlazenou vodou, definitivně uzavřeme a necháme vykvasit.

Medovina II.

Materiál (na 10 l): 2,5 kg medu, 7,2l vody, 0,6 medové kvasné kultury, 3,3 g středního fosforečnanu amonného, 4 g kyseliny vinné, 5 celé skořice, 3 citróny, 1½ g hřebíčku, trochu muškátového ořechu, 5 g koriandru.

Postup: Zákvas si připravíme 2—4 dni předem, med převaříme v 3l vody a odpěníme. V ostatní vodě přísady asi ¼ hodiny, necháme vychladnout, přecedíme a vlijeme do kvasné nádoby, přidáme fosforečnan amonný, kyselinu vinnu a ochlazený (na 25°C) medový roztok. Dobře rozmícháme, připadne ještě dolijeme do kvasné nádoby vodu do 8/10—9/10 jejího obsahu. Uzavřít kvasnou zátkou, postavíme na místo s teplotou 20-22°C a necháme vykvasit.

Medovina III.

Materiál (na 10 l): 2,4 kg medu, 6,5 l vody, 4 bezinkové květy, 20—30 g bezinkových bobul, 2 g anýzu, 4 g celé skořice, 0,6 g kvasné medovinové kultury (a nebo suché kultury portských kvasinek), 3 g středního fosforečnanu amonného (a nebo 3,2 g živné soli), 3 citróny.

Postup: 2—4 dni předem připravíme zákvas z kultury kvasinek. Bezové květy a plody, anýz a skořici vaříme v 3 litrech vody 1 hodinu. Po vychladnuti přidáme vytlačenou šťávu z 3 citrónů. Scedíme a ochlazený roztok vlijeme do kvasné nádoby, přilijeme 2 litry vody, rozpuštěný fosforečnan amonný (a nebo živnou sůl) a medový zákvas. Ve zbytku vody vaříme a odpěníme med. Polovinu z medového roztoku po vychladnuti na 25°C přilijeme do kvasné nádoby, uzavřeme chumáčem vaty a po 2-3 dnech přilijeme zbývající polovinu medového roztoku. Kvasnou nádobu případně ještě doplníme vodou do 9/10 jej obsahu, uzavřeme kvasnou zátkou a necháme vykvasit.

Medovina IV.

Materiál (na 10 l): 2,5 kg medu, 6,5 l vody, 0,6 g kultury kvasinek, 3 g středního fosforečnanu amonného, 100 g chmelu, 10 g zázvoru, 5 g hřebíčku, 15 g celé skořice, 30 g celerového kořene, 30 g celerových listů, 5 g kyseliny citrónové.

Postup: 2—4 dni předem si připravíme medový zákvas. V 3 litrech vody vaříme 1 hodinu chmel, zázvor, hřebíček, skořici, celerový kořen a nať, ochladíme, vlijeme do kvasné nádoby, přilijeme 2 l vody s rozpuštěným fosforečnanem amonným a kyselinou citrónovou. Mezitím med převaříme a odpěníme. Do kvasné nádoby přilijeme medový zákvas a polovinu medového roztoku. Uzavřeme vatou. Po 2 dnech přidáme druhou polovinu medového roztoku, uzavřeme kvasnou zátkou a necháme vykvasit.

Medovina podle bratra Adama

V 50 litrech měkké vody rozpustíme 18 kg medu a uvedeme do varu a vaříme 1 až 2 hodiny, aby se umrtvili kvasinky. Horký roztok vlijeme do čistého sudu o obsahu o 10 litrů větším. Přidáme kůru z 5 citrónů, 8 g hřebíčku, 85 g celé skořice a aktivní kvasinky určené pro sladká vína. Na sud nasadíme kvasnou zátku a necháme při pokojové teplotě kvasit. Po 8 týdnech je medovina natolik čistá, že ji můžeme stáhnout do jiného vysířeného soudku. Kvasnou zátku necháme v činnosti a asi po půl roce můžeme slít do lahví a konzumovat.

Medové pivo

8 l vody vaříme 2 hodiny s 3 - dkg chmele. V druhé nádobě svaříme 3 l vody a 1½ - 2 kg medu. Hned po začátku varu přidáme 10 dkg páleného cukru. Odvar z chmele scedíme a slijeme s medovou vodou do otevřené čisté, vypařené bečky. Přidáme kvasnice (5 dkg) a v místnosti 15-20°C se nechá 2 - 5 dní rozkvasit, až je na vrchu tlustá kůra kvasnic. Přefiltrujeme a slijeme do dobře zazátkovaných lahví. Uložíme do sklepa a konzumujeme za 2 - 4 týdny.

Medový ocet

Všechny medové splašky, zbytky medových nápojů slijeme na 1 l s ¼ litrem octa do lahví a umístí se v létě za okno na slunce, v zimě k teplu. Na povrchu se začne dělat tlustá bílá blána, která se po 2-3 týdnech odstraní. Až se přestane dělat je ocet hotov. Slije se čirá část a zbytek se přefiltruje a nechá se jako základ nového octa. Ocet je znamenitý s velmi jemným bouquetem a můžeme ho použít všude jako vinný ocet.

MED V KOSMETICE

Není nutné utrácet spoustu peněz za kosmetické přípravky, příroda má pro nás nabídku lacinější a mnohdy také účinnější. Jedno z předních míst v ní zaujímá med, který obsahuje nejen spoustu vitaminů, ale také minerálů. Tato téměř zázračná kompozice se dá velmi jednoduše využíti pro domácí kosmetiku. Důležité je rozpouštět med opatrně ve vodní lázní, která nesmí překročit 40°C, neboť při vyšších teplotách se obsah cenných látek ničí.

Med používaný v domácí kosmetice musí být opravdu kvalitní, nejlépe přímo od včelařů.

Masku pro mastnou pleť připravíme smícháním lžíce vlahého medu a stejného množství mouky. Směs naneseme na obličej, necháme mírně ztuhnout a ještě přetřeme bílým jogurtem. Smyjeme vlažnou vodou po dvaceti minutách. Jindy ušleháme bílek a doplníme jej lžičkou medu a lžičkou mouky.

Maska pro zralou pleť

obsahuje 2 lžíce medu a 1 lžíci tučného tvarohu. Nebo mírně nahřejeme 2 lžíce sójového oleje, zašleháme do něj žloutek, přidáme lžičku medu a několik kapek citrónové šťávy. Rovněž stačí do lžíce medu přidat trochu sušeného mléka a vody tolik, aby vznikla dobře roztíratelná kaše. Další postup je stejný jako v předchozím případě.

Osvěžující maska projasní a prokrví každý typ pleti. Naneseme med v milimetrové vrstvě a po deseti minutách jej důkladně od straníme vodou.

Lotion na ruce

velmi rychle zhojí drsnou, popraskanou a vrásčitou kůži. V 1 dl teplé smetany rozpustíme 1 lžičku medu a přidáme šťávu z 1 citronu. Směs natřeme na ruce vatovým tampónem, po čtvrt hodině opláchneme teplou vodou a použijeme krém.

Krém na poškozenou pleť

(jizvy po akné či zranění) vyrobíme z lanolinového základu s lecithinem, který lze koupit v lékárně, 1 lžíce teplé vody a 1 lžičky medu. Med můžeme rovněž přidat do některé hojivé masti.

Vlasové tužidlo

velmi dobře fixuje účes a vůbec se nemusíme bát, že by snad lepilo. Do 1/41 vody přidáme 1 lžičku medu a trošku octa. Používá se na zavlhlé vlasy, a to i mezi mytím, kdy vlasy potřebujeme jen vyfoukat do požadovaného tvaru. Nejsnadněji aplikujeme z mechanického rozprašovače.

Detoxikační elixír

pomáhá udržovat rovnováhu zásad a kyselin v těle, bez které je pleť ohrožena. Ráno na lačný žaludek vypijeme 2 dl vlažné vody, do které přidáme dvě lžičky medu a 1 lžičku jablečného octa.

Medový mléčný zábal

Použije se 1 kávová lžička medu. 15 g droždí a 3 polévkové lžíce hustého kysaného mléka.

Droždí se rozdrobí, smíchá s kysaným mlékem a medem na natíratelnou jemnou pastu, která se nanese na tvář. Zábal se nechá působit 15 minut. Odstraní se teplou vodou a tvář se ošetří obklady, na které se používá stále chladnější voda.

Je vhodný zejména na tvář s vyrážkami v době puberty.

Medový jogurtový zábal

Použije se 1 kávová lžička medu, 2 polévkové lžíce hustého čistého jogurtu, 1 žloutek, 1 lžíce mletých ovesných vloček (lze rozmělnit za sucha v mixéru).

Dobře promísené složky naneseme na tvář a necháme působit 15 minut. Smyjeme a dále ošetříme výše uvedeným způsobem.

Tento zábal občerstvuje, vyživuje, vyhlazuje a regeneruje pleť.

Medová tvarohová maska

Použijí se 2 kávové lžičky medu, 150 g čerstvého tvarohu a 1 žloutek.

Suroviny se vyšlehají do pěny a směs se natře na tvář. Nechá se působit 20 minut, smyje se vlažnou vodou a na očištěnou pleť se pak přikládají asi po 5 minut stále chladnější obklady.

Medový Kleopatřin balzám — maska

Použije se 1 kávová lžička medu. 1 lžíce plnotučného mléka, bílek z 1 vajíčka.

Přísady se dobře vyšlehají a nanáší na očištěnou tvář, kde se nechají působit asi 30 minut — po zaschnutí a zkřehnutí masky. Smyje se vlažnou vodou a oplachuje postupně chladnější vodou.

Medový hojivý krém na tvář

Použijí se 3 polévkové lžíce medu. 1 lžíce běleného včelího vosku (příp. vosku z panenského plástu nebo lanolinu z lékárny), 1 lžíce citrónové šťávy, 2 lžíce pleťové vody a 1/2 kávové lžičky olivového oleje.

Vosk (lanolin) se ztekutí ve skleněné nádobce v horké vodě (na vodní lázni), přidá se med, citrónová šťáva a vše se dobře promíchá lžičkou z plastu. Nádobka se opět vloží do teplé vody, přidají se další přísady kromě pleťové vody a promísí se. Nakonec se po vyjmutí z lázně přidá pleťová voda a míchá se až do vychladnutí.

Je vhodný na pleť každého druhu a zejména k vyhlazování vrásek kolem očí.