Směry v ekologickém chovu včel
V roce 1997 pod číslem 110/1997 Sb. vyšel ve Sbírce zákonů tak dlouho očekávaný zákon o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen zákon o potravinách).
Co tomu předcházelo? Potravní kodex československý, který platil od r. 1937, byl v r. 1948 zrušen a nahrazen státními, podnikovými a oborovými normami. Oborové normy byly zrušeny a od 1. 1. 1995 jsou Česko-slovenské státní normy nezávazné (kromě schválených výjimek). Náš stávající právní řád se tak dostal do situace, kdy chyběl právní předpis, který by upravoval podmínky výroby a oběhu potravin. Se zřetelem na masovost spotřeby potravin bylo nutno upravit tuto oblast samostatným zákonem, a to počínaje výrobou až po uvedení do oběhu. Cílem zákona bylo sladění a ochrana zájmů výrobců, obchodníků, spotřebitelů a zahraničních odběratelů z hlediska nezávadnosti a jakosti potravin. K vydání zákona, ve kterém se komplexně řeší tato problematika, přispěla i ta skutečnost, že z důvodů neprůhlednosti a nezávaznosti dosavadní právní úpravy docházelo k omezování exportu našich potravin zejména do států Evropské unie, kde právní úprava potravin existuje už řadu let. Jak již bylo řečeno, jde o právní úpravu komplexní, která zahrnuje jak potraviny rostlinného, tak i živočišného původu. Stanoví požadavky na vlastnosti vztahující se k názvu potraviny a požadavky na zdravotní nezávadnost těchto potravin tím, že zmocňuje Ministerstvo zdravotnictví ČR k vydání prováděcích předpisů na zdravotní a hygienické požadavky. Součástí zákona jsou i novely zákonů pro orgány státního dozoru a rovněž skutkové podstaty správních deliktů a pokuty, které tyto kontrolní orgány podle tohoto zákona ukládají.
Nutno konstatovat, že přijetím zákona bylo minimalizováno překrývání orgánů dozoru a sankce byly stanoveny v řádově vyšší úrovni než před přijetím zákona. Většina povinností ukládaných výrobcům a podnikatelům, kteří uvádějí potraviny do oběhu, byla těmito již dodržována. Zákonem však byly upraveny odlišně některé dosud uplatňované režimy a uloženy některé zcela nové povinnosti.
Zákon o potravinách je poměrně obsáhlý. V následujícím textu budou tedy zmíněny případně komentovány jen ty pasáže, které souvisí s výrobou medu a jeho uváděním do oběhu a státním dozorem nad dodržováním povinností v oblasti této komodity.
Předmětem a účelem zákona o potravinách je stanovení povinností podnikatelů při výrobě potravin a jejich uvádění do oběhu a úprava státního dozoru nad dodržováním povinností ze zákona vyplývajících.
Definice základních pojmů obsažené v §2 se těsně přibližují definicím užívaným v předpisech Evropské unie. Pro účely výroby a prodeje medu nás budou zajímat následující pojmy:
- potravinami živočišného původu jsou potraviny, jejichž hlavní surovinou při výrobě jsou suroviny živočišného původu,
- surovinami živočišného původu se rozumí všechny části těl zvířat, ptáků, zvěřiny, mořských a sladkovodních živočichů, mléko, vejce a včelí produkty,
- zdravotně nezávadnými potravinami jsou potraviny, které splňují chemické, fyzikální a mikrobiologické požadavky na zdravotní nezávadnost stanovené tímto zákonem, vyhláškou nebo které jsou uváděny do oběhu se souhlasem Ministerstva zdravotnictví ČR,
- jakostí je soubor charakteristických vlastností jednotlivých druhů, skupin a podskupin potravin, jejichž limity jsou stanoveny tímto zákonem a vyhláškou,
- druhem potraviny se rozumí potraviny vykazující shodné základní vlastnosti,
- co se rozumí pod pojmy potravní doplněk (nutriční faktor), přídatné látky, látky určené k aromatizaci potraviny a látky pomocné, není nutné blíže vysvětlovat vzhledem k tomu, že pro účely tohoto článku nejsou příliš důležité,
- látkami kontaminujícími se rozumí látky, které se do potravin dostaly neúmyslně při výrobě, zpracování, balení, přepravě nebo skladování, mimo mechanické znečištěniny, mikroby, živé nebo mrtvé živočišné škůdce a části jejich těl,
- výrobou potravin se rozumí čištění, třídění, upravování, opracování nebo zpracování surovin, popřípadě přidávání dalších látek, včetně balení a dalších úprav potravin za účelem uvádění do oběhu - za výrobu potravin se nepovažuje zemědělská prvovýroba (rozuměj hospodaření na zemědělských pozemcích, jehož výsledkem jsou rostlinné nebo živočišné produkty před jejich dalším zpracováním) a poskytování služeb společného stravování,
- uváděním do oběhu se rozumí nabízení k prodeji, prodej nebo jiné formy nabízení ke spotřebě, skladování, přeprava pro potřeby prodeje a dovoz za účelem prodeje,
- datem minimální trvanlivosti se rozumí datum vymezující minimální dobu, po kterou si potravina zachovává své specifické vlastnosti při dodržování skladovacích podmínek a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost,
- šarží množství druhově totožných výrobků vyrobených za stejných podmínek,
- podnikatelem pro účely tohoto zákona je osoba, která vyrábí, s výjimkou fyzických osob provozujících zemědělskou prvovýrobu nezapsaných do evidence podle zvláštního předpisu (rozuměj zákon o soukromém podnikání občanů č. 105/1990 Sb.), nakupuje nebo skladuje potraviny za účelem jejich uvádění do oběhu, a osoba, která s nimi obchoduje.
Vymezíme-li tento pojem negativně a s ohledem na výrobu medu, pak nám vyjde, že pro tento zákon není podnikatelem osoba, která vyrábí med a současně není evidována u obecního úřadu jako samostatně hospodařící zemědělec. Je to drtivá většina včelařů. Ale pozor - vynětí nepodnikajících zemědělců ze zákona o potravinách se týká jen výroby, nikoli uvádění potraviny do oběhu. Takže jakýkoli prodej medu podléhá zákonnému režimu pro uvádění potraviny do oběhů viz §10 a následující zákona o potravinách.
§3 vypočítává povinnosti výrobců potravin podnikatelů ve smyslu tohoto zákona. Je třeba zdůraznit, že všechny tyto povinnosti se týkají podnikatelů, to znamená těch osob, které tento zákon jako podnikatele označuje. Fyzické osoby, jak už bylo řečeno, provozující zemědělskou prvovýrobu nepodnikatelsky, tedy i zájmoví včelaři, povinnosti dané §3 zákona nemají. Kromě požadavků na hygienu výroby, na zdravotní nezávadnost, jakost, technologii výroby dle tohoto zákona, požadavků na technologická zařízení, na materiály a předměty, které přicházejí do styku s potravinami, obsahuje tento i zcela nové povinnosti - zajistit pravidelné posuzování shod vyráběných potravin s požadavky na zdravotní nezávadnost, určit ve výrobním procesu technologické úseky (kritické body), ve kterých je největší riziko porušení zdravotní nezávadnosti potravin, provádět jejich kontrolu a vést o tom evidenci a konečně hlášení zahájení výroby nejpozději v den jejího zahájení písemně příslušnému orgánu dozoru.
Zahájení výroby potraviny, tedy i medu, je výrobce, v našem případě včelař-podnikatel, povinen oznámit nejpozději v den jejího zahájení písemně příslušnému orgánu dozoru veterinární správě. Podnikatel, který zahájil výrobu potravin přede dnem účinnosti tohoto zákona měl povinnost ohlásit tuto skutečnost nejpozději do 28. 2. 1998. Nesplnění této povinnosti je pod pokutou 500 000 Kč. Cílem ohlašovací povinnosti o zahájení výroby je udržet trvalý přehled o vyrábějících subjektech, jejichž počet a struktura výroby se neustále mění. Doposud byl tento přehled zajišťován výkonem povinného schvalování téměř všech potravin podle zákona č. 30/1968 Sb. o státním zkušebnictví, který však byl zákonem o potravinách zrušen.
§5 hovoří o balení potravin. Podle tohoto ustanovení jsou podnikatelé v souladu s tímto zákonem, tedy i zájmoví včelaři, kteří uvádějí potraviny do oběhu, povinni používat jen takových obalů a obalových materiálů, které chrání potravinu před znehodnocením a odpovídají požadavkům na předměty a materiály přicházejícími do přímého styku s potravinami podle zákona o péči o zdraví lidu.
§6 stanoví pro podnikatele povinnost potravinu balenou ve výrobě řádně označit na obalu určeném pro spotřebitele v souladu s příslušnou vyhláškou (v plném znění uvedena níže). Ustanovení tohoto paragrafu je plně v souladu se zákonem 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele.
Výrobce potravin, tedy i medu, si dnes nemůže na obal svého výrobku napsat, co se mu hodí. S výrazy „domácí, čerstvý, přírodní, ekologický, pravý, živý, léčivý, racionální“ musí zacházet opatrně. Takovéto označení na obalu podle §7 vyhl. č. 324/1997 Sb. být nesmí, pokud není stanoveno jinak. Např. slůvko „čerstvý“ může být za určitých podmínek na obalu másla, mléka, smetany, sýra apod. Co se týče medu, jde v podstatě o povinnost označit med etiketou, kde bude uvedeno obchodní jméno a sídlo výrobce, druh medu s uvedením skupiny dle vyhlášky, případně způsob získávání, množství (musí být uvedena záporná odchylka), datum minimální trvanlivosti, případně označení šarže, způsob skladování, možné nepříznivé ovlivnění zdraví (pro alergiky na včelí produkty). Na etiketě mohou být i doplňující informace, např. jaké nezbytné látky pro lidský organismus med obsahuje, informace o krystalizaci medu a jak med ztekutit, může také obsahovat informaci o kalorické hodnotě medu. Tvrzení, že med odpovídá ČSN 570490, je možné a vzhledem k tomu, že norma obsahuje zápornou hmotnostní odchylku, doporučuji ji na obalech medu používat i nadále. Norma je však co se týče některých fyzikálně chemických požadavků, zejména na obsah vody a HMF, měkčí než současná platná právní úprava. Proto je nutné, aby tyto hodnoty byly v souladu s hodnotami stanovenými v příloze č. 3 vyhlášky č. 334/l 997 Sb.
§10 stanoví, které potraviny je zakázáno uvádět do oběhu. Jedná se o potraviny zdravotně závadné, klamavě označené (klamavě označit znamená uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesně, nejasné, dvojsmyslné nebo přehnané údaje anebo zamlčet údaje o skutečných vlastnostech výrobku), s prošlým datem použitelnosti a neznámého původu. Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti mohou být uváděny do oběhu jen, jsou-li takto označeny a jsou-li nezávadné. Potraviny použitelné k jinému než původnímu použití mohou být uváděny do oběhu pouze, jsou-li zdravotně nezávadné a je-li na nich zřetelně označen doporučený způsob použití.
Toto ustanovení zákona je stěžejní. Zaměřuje se na ochranu zdraví spotřebitele tím, že nedovoluje uvádět do oběhu jiné než zdravotně nezávadné potraviny, a chrání i jeho ekonomické zájmy vyloučením potravin klamavě označených a napodobených.
§11 Podnikatel, který uvádí potraviny do oběhu, je povinen skladovat potraviny v prostorách a za podmínek, které umožňují uchovat jejich zdravotní nezávadnost, vyloučit přímý styk potravin s látkami nepříznivě ovlivňujícími zdravotní nezávadnost a jakost potravin, uchovávat potraviny při teplotách stanovených vyhláškou nebo deklarovaných výrobcem, odděleně umístit a zřetelně označit potraviny použitelné k jinému než původnímu použití a potraviny s prošlým datem minimální trvanlivosti. Dále je podnikatel povinen při zjištění závad neprodleně vyřadit z dalšího oběhu potraviny závadné, klamavě označené, s prošlým datem použitelnosti a neznámého původu, potraviny balené do závadných obalů, nedostatečně nebo nesprávně označené, neodpovídající požadavkům na jakost stanovenou vyhláškou nebo deklarovanou výrobcem, dodržovat při prodeji potravin hygienické požadavky a rozsah vybavení prodejny podle sortimentu prodávaných potravin stanovené vyhláškou a zabezpečit, aby při prodeji potravin byl k dispozici doklad o původu zboží. Uvedené povinnosti podnikatelů uvádějících potraviny do oběhu jsou provázány s předchozím §10.
§14 - §16 upravuje státní dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem.
Po vzájemné shodě kontrolních orgánů a resortů, které je řídí, návrh zákona zachovává existenci stávajících kontrolních orgánů a příslušné zákony, kterými byly zřízeny upravuje přímými novelami v části druhé až šesté tak, že kontrola a výše sankcí za porušení skutkových podstat v oblasti potravin budou prováděny pouze podle tohoto zákona.
Státní dozor je vykonáván orgány hygienické služby, orgány veterinární správy a Českou zemědělskou a potravinářskou inspekcí.
1. Orgány hygienické služby vykonávají dozor nad dodržováním povinností v zařízeních poskytujících služby společného stravování a nad epidemiologicky rizikovými skupinami potravin, které stanoví vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR.
2. Orgány veterinární správy vykonávají státní dozor nad dodržováním povinností:
- při výrobě, skladování, přepravě, dovozu a vývozu surovin a potravin živočišného původu,
- při prodeji surovin a potravin živočišného původu v tržnicích a na tržištích.
Pracovníci orgánů veterinární péče jsou při plnění svých povinností oprávněni vstupovat do provozních prostorů, provozních částí budov a zařízení chovatelů, zacházejících s živočišnými produkty, vyžadovat od chovatelů potřebné doklady, informace a vysvětlení, a konečně jsou oprávněni odebírat v potřebném množství a rozsahu vzorky k vyšetření a posouzení. Za odebrané vzorky se neposkytuje náhrada s výjimkou vzorků odebraných při prodeji živočišných produktů podle zákona o potravinách. Za tyto vzorky se kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou kontrolovaná osoba výrobek nebo potravinu prodává.
3. Česká zemědělská a potravinářská inspekce vykonává státní dozor při výrobě a uvádění potravin do oběhu, pokud tento není prováděn již státní veterinární správou. V podstatě se jedná o uvádění medu do oběhu - tedy prodej medu v tržní síti. O nedostatcích, které ČZPI zjistí v prodejnách potravin, budou orgánům veterinární správy předány informace k případnému dořešení nedostatků u výrobců či zpracovatelů nevyhovujících výrobků.
§17 je o pokutách a týká se podnikatelů, kteří poruší povinnosti stanovené zákonem pokuty ukládají a vybírají orgány státního dozoru a to zvýšenou sazbou v porovnání s jejich dosavadní výší. Pokuty vymáhají příslušné finanční orgány. Podle závažnosti porušení povinnosti lze uložit podnikateli, který uvádí potraviny do oběhu až do výše 3 000 000 Kč. Poruší-li své povinnosti opětovně, uloží příslušný orgán státního dozoru pokutu až do výše 5 000 000 Kč.
Zákon o potravinách nabyl účinnosti 1. 9. 1997 s výjimkou §6 (označování), který nabyl účinnosti 1. 1. 1998 a 3 od. 1 písm. 1) (prosazování shody) a g) (kritické body), které nabývají účinnosti 1. 7. 1998. Prováděcí vyhlášky nabývají účinnosti dnem vyhlášení, přičemž části týkající se označování potravin ve vyhláškách MZe ČR nabývají účinnosti 1. 4. 1998.
Na zákon o potravinách navazují prováděcí vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR a Ministerstva zdravotnictví ČR, které specifikují podrobnější požadavky. Mezi vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR patří zejména vyhláška o způsobu výpočtu a uvádění výživové (nutriční) hodnoty potravin a o označené údaje o možném nepříznivém ovlivnění zdraví č. 293/1997 Sb., o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu kontroly a hodnocení č. 294/1997 Sb., o hygienických požadavcích na prodej potravin a rozsah vybavení prodejny č. 295/1 997 Sb., o podmínkách označování potravin, o nejvyšší přípustné dávce záření a o způsobu značení č. 297/1997 Sb., dále vyhláška č. 296/1997 Sb., kterou se stanoví pravidla pro výběr epidemiologicky rizikových skupin potravin a č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídavných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné.
Vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR jsou koncipovány jednak jako obecné, dotýkající se všech potravin, k nimž patří: vyhláška č. 324/1997 Sb. o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, o přípustné odchylce od údajů a množství výrobků označeného symbolem „e“‚ vyhláška č. 336/1997 Sb., kterou se stanoví druhy potravin určené pro zvláštní výživu a jejich způsob použití a dvě vyhlášky, které se týkají posuzování shody a kritických bodů ve smyslu §3 zákona o potravinách, které dosud ve Sbírce zákonů nevyšly. Druhou skupinou vyhlášek Ministerstva zemědělství ČR tvoří komoditní vyhlášky.
Na med se vztahuje Vyhláška MZe ČR č. 334-1997 Sb., kterou se provádí 18 písm. a), d), j) a k)zákona č. 110-1997 Sb. o potravinách, pro přírodní sladidla, med, nečokoládové cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové cukrovinky. V následujícím textu je uveden v plném znění oddíl 2. vyhlášky, který se týká medu a příslušná přechodná a závěrečná ustanovení.
Ministerstva zemědělství ČR ze dne 12. 12. 1997, kterou se provádí §18 písm. a), d), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro přírodní sladidla, med, nečokoládové cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové cukrovinky
Oddíl2
MED
Pro účely této vyhlášky se rozumí:
a) medem potravina přírodního sacharidového charakteru, která je vytvořena společenstvím včel ze sesbíraných sladkých šťáv květů rostlin (nektar) nebo z výměšků hmyzu na povrchu rostlin (medovice) nebo na živých částech rostlin, a kterou včely sbírají, přetvářejí, kombinují se svými specifickými látkami, uskladňují a nechávají zrát v plástech,
b) medem květovým med pocházející zejména z nektaru květů,
c) medem medovicovým med pocházející zej měna z výměšků hmyzu,
d) medem smíšeným med pocházející ze snůšky nektarového a medovicového původu bez výrazné převahy jednoho druhu,
e) vytočeným medem med získaný odstřeďováním odvíčkovaných plástů,
f) plástečkovým medem med zavíčkovaný a uložený včelami do čerstvě postavených bezplodových plástů a prodávaný v uzavřených celých plástech nebo dílech takových plástů,
g) lisovaným medem med získaný lisováním plástů bez plodu za použití mírného tepla,
h) vykapaným medem med získaný vykapáním odvíčkovaných plástů bez plodu.
§8
ČLENĚNI NA SKUPINY
(1) Med se člení na skupiny:
a) květový,
b) medovicový,
c) smíšený.
(2) Rozdělení dle způsobu získávání
a) vytočený med,
b) plástečkový med,
c) lisovaný med,
d) vykapaný med.
§9
OZNAČOVÁNI
(1) Med musí být označen živočišným druhem včely. Toto označení nemusí být uvedeno, pokud se jedná o živočišný druh včely medonosné.
(2) Med se označuje názvem druhu a skupiny. U medu květového se dále může uvést i název jednodruhový nebo směsný.
(3) Med se dále označuje způsobem získávání. V případě, že se jedná o med vytočený, nemusí být způsob získávání uveden.
(4) Jako pastový med se označí med, který byl po získání technologicky upraven do pastovité konzistence, a který je tvořen směsí jemných krystalů.
(5) Jako med s plástečky se označí med, který obsahuje jeden nebo více kusů plástečkového medu.
§10
POŽADAVKY NA JAKOST
(1) Do medu nesmí být přidány žádné látky a žádná z jeho základních složek z něj nesmí být odňata.
Tomuto ustanovení je třeba rozumět tak, že samozřejmě do medu nesmí být přidány žádné látky které by změnily přirozené složení medu. Výroby potravin, jako je med s propolisem, med s mateří kašičkou, med s lískovými oříšky apod., se toto ustanovení nedotýká.
(2) Med nesmí:
a) mít jakékoliv cizí příchutě a pachy,
b) začít kvasit nebo pěnit,
c) být zahřát do takové míry, že jeho přirozené enzymy jsou zničeny anebo se stanou neaktivní,
d) mít uměle změněnou kyselost.
(3) Smyslové, fyzikální a chemické požadavky na jakost jsou uvedeny v příloze č. 3.
§11
UVÁDĚNI DO OBĚHU
Med se skladuje v suchých prostorách při teplotě nejvýše do 25°C a relativní vlhkosti nejvýše 70 %.
§27
PŘECHODNĚ USTANOVENI
Označení přírodních sladidel, medu, nečokoládových cukrovinek, kakaového prášku a směsi kakaa s cukrem, čokolády a čokoládových cukrovinek balených v období od 1. ledna 1998 do 31. března 1998 se posuzuje pouze podle §6 zákona.
§28
ÚČINNOST
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou §3, 9, 14, 19 a 24, které nabývají účinnosti dnem 1. dubna 1998.
§9 vyhlášky, který se týká označování medu, nabývá účinnosti až 1. 4. 1998. Předmětem kontroly u označování medu mezi 1. 1. 1998 a 1. 4. 1998 budou pouze údaje stanovené v §6 zákona o potravinách. Způsob provedení, tak jak je stanoven ve vyhlášce č. 334/1997 Sb. bude předmětem kontroly až po 1. dubnu 1998.
Pro pochopení obsahu výše uvedených předpisů, následuje několik konkrétních příkladů:
Dotaz:
Mám svá včelstva umístěna v oblasti Šumavy. Mohu med z nich vytočený označit jako med šumavský?
Odpověď:
Ano je to možné, obecně to zákon ani prováděcí vyhláška č. 294/1997 Sb. nezakazuje. Jedná se o takzvané komerční označení. Jestliže však by případná kontrola zjistila, že např. neprodáváte jen med, který pochází prokazatelně z této lokality, ale vykupujete med i od včelařů z jiných lokalit, dopustil byste se porušení zákazu podle §10 od. 1 b) zákona o potravinách tj. zákazu uvádět do oběhu potraviny, klamavě označené. Toto porušení povinnosti znamená uložení pokuty až do výše 3 mil. Kč.
Dotaz:
Mám velkou zásobu etiket, které označují med jako „pravý včelí med“. Mohu tyto etikety i podle nových předpisů nadále používat?
Odpověď:
Předně podle vyhlášky č. 294/1997 Sb. o způsobu označování potravin a tabákových výrobků v §7 písm. g) je přímo zakázáno na obalu potraviny uvádět údaj, že charakter nebo původ potraviny je „domácí“, „čerstvý“, „živy“, „přírodní“, „pravý“ nebo „racionální“, pokud toto označení výrobku není součástí názvu druhu, skupiny nebo podskupiny uvedené u jednotlivých druhů potravin ve zvláštních přepisech. Prováděcí vyhláška č. 334/1997 Sb. v oddíle 2 hovoří jasně pouze o medu, nikoli o včelím medu a už vůbec ne o pravém včelím medu. Řekne-li se „med“, každý si tímto pojmem představí jednoznačně med včelí. Je tudíž zbytečné označovat jej ještě přívlastkem „včelí“. Přívlastek „pravý“ je nepřijatelný už z toho důvodu, že se používáním tohoto přídavného jména v souvislosti s medem vlastně předpokládá existence i medu nepravého. Vyhláška v souladu s předpisy Evropské unie hovoří jednoznačně pouze o medu, takže přívlastky výše uvedené nejsou možné a med takto označený by musel podnikatel, který jej vádí do oběhu vyřadit z dalšího oběhu právě z důvodů nesprávného označení podle §11 od. 2 a) bod 3. Od účinnosti vyhlášky č. 334/1997 Sb. „o medu“ tj. od 1. 4. 1998 lze používat označení pouze „med“.
Dotaz:
Ve vyhlášce č. 334/1997 Sb. o medu jsem se dočetl, že med musí být označen živočišným druhem včely. Nemusí být jedině, když se jedná o živočišný druh včely medonosné. Tomu moc nerozumím. Pro názornost by bylo asi vhodné uvést příklad, jak značit např. řepkový‚ med, lesní med, akátový med, lipový med apod.
Odpověď:
Pokud se týče živočišného druhu včely kromě včely medonosné, kterou všichni známe, a která se chová na území naší republiky, existují další živočišné druhy. Např. včela indická, včela zlatá, včela květná. Med, který bude pocházet od některého tohoto druhu včely, musí být označen
- med včely indické, med včely zlaté, med včely květné. Pokud se týká medu včely medonosné, označuje se „medem“ bez uvedení druhu a názvem skupiny a to buď květový, smíšený nebo medovicový. U medu květového se může ještě uvésti název jednodruhový nebo směsný. Med řepkový tedy bude v souladu s uvedenou vyhláškou označen jako „med květový řepkový“. Med květový směsný může být např. „med květový luční“. Označeni „med lesní“ v současné době již není možné. 1.4. 1998 nabyl §90 označování medu vyhlášky č. 334/1997 Sb. účinnosti. Od tohoto data nelze používat staré, platným právním předpisům již nevyhovující, označení medu, tedy neodpovídající etikety. Nerespektování této skutečnosti, znamená porušení povinnosti vyplývající ze zákona o potravinách s následkem sankce podle §17 od. 2 zákona o potravinách ve formě pokuty až do výše 1 000 000 Kč. Podle současné právní úpravy lze „lesní med“, převažuje-li výrazně med medovicového původu, označit jako „med medovicový“.
Akátový med je med květový jednodruhový, čili označen bude jako „med květový akátový“.
V medu lipovém se zpravidla vyskytuje jednak nektar z lipových květů a jednak i medovice. Proto by bylo vhodnější označovat tento med jako smíšený.
K výše uvedenému připomínám, že je třeba mít na paměti následující: Pokud med nesprávně označíte, dopustíte se porušení jak §10 od. 1 b) zákona o potravinách, tak i ustanovení zákona o ochraně spotřebitele z hlediska klamavého označení potraviny. Porušení zákazu klamavého označení je kontrolováno příslušným orgánem státního dozoru a postihováno pokutami. Klamavě označené potraviny pak musejí být staženy z oběhu.
Dotaz:
Jak značit minimální trvanlivost medu?
Odpověď:
Zákon o potravinách v §6 od. 1 písm. e) hovoří o datu minimální trvanlivosti. Podrobněji rozebírá minimální trvanlivost prováděcí vyhláška č. 294/1997 Sb. o způsobu označování potravin v §4. Datum minimální trvanlivosti se uvádí slovy „minimální trvanlivost do“ s udáním dne, měsíce a roku ukončení této doby v uvedeném pořadí. U potravin s minimální dobou trvanlivosti delší než osmnáct měsíců od data výroby, což platí i pro med, nemusí být uveden den a měsíc. Dobou minimální trvanlivosti se při označování pak rozumí doba ukončená posledním dnem roku. Jestliže tedy jde o datum, pak zřejmě nelze med označit „minimální trvanlivost 2 roky“, ale např. u medu vyrobeného v r. 1998 datem: minimální trvanlivost do r. 2000.
Dotaz:
Prodávám med ve své prodejně. Je označen etiketami, které již od 1. 4. 1998 neodpovídají vyhlášce o medu. Co mám dělat?
Odpověď:
Pokud byl med vyroben do konce března tohoto roku, tedy ještě za účinnosti příslušného ustanovení o označování §6 zákona o potravinách, pak ještě po dobu trvanlivosti medu lze takto označený med prodávat. Pokud však nabízíte k prodeji med, který byl vyroben v době účinnosti vyhlášky o medu, tj. např. na etiketě je uvedeno datum výroby 1. 4. 1998 a uvedením doby trvanlivosti 2 roky, pak už toto označení neodpovídá platným právním předpisům a jako takové musí být staženo z prodeje.
Dotaz:
Slyšel jsem, že med musím kromě etikety na skleněném obalu opatřit i přelepkou přes víčko lahve. Je to nutné?
Odpověď:
Toto tvrzení zřejmě pramení z výkladu §5 zákona o potravinách, který se týká balení potravin. Podle tohoto ustanovení je podnikatel, který uvádí potraviny do oběhu, povinen používat jen takové obaly a obalové materiály, které chrání potravinu před znehodnocením a znemožňují změnu obsahu bez otevření či změny obalu. To, že sklenice medu nebude mít přelepku přes víčko, však neznamená, že by došlo k porušení tohoto ustanovení. Pokud by někdo chtěl znehodnotit obsah nebo jej změnit, musel by sklenici otevřít. Je však pravdou, že používání přelepek přes víčko obalů se uplatňuje stále častěji a hlavně tak činí zahraniční výrobci. Jde zde o ochranu jejich výrobků. Jestliže např. půlkilová sklenice medu nebude mít přelepku a spotřebitel přijde do obchodu, kde ji koupil s tím, že hmotnost medu neodpovídá etiketě, je prodávající povinen tuto reklamaci přijmout, protože u šroubovacích uzávěrů nepozná, zda skutečně med nedosahuje deklarované hmotnosti vinou výrobce, nebo zda z lahvičky někdo trochu neubral a pak ji zase pečlivě zavřel. Je-li však poškozena přelepka, není o čem diskutovat. Takže povinnost dávat přelepky není zákonem stanovena. Ale výrobce se tím, že ji používá, chrání.