„Horkou plotnou“ proti varroáze

(Erich Haupenthal, ADJZ 9/1999 s 13)

Souhrn: popis postupu, který využívá reakce včel na teplo. Při chlazení včela setřese roztoče a ten padá na horkou desku na dně úlu, kde je spálen.

Způsob boje proti roztočům varroázy pomocí tepla není nový. Profesor Wolf Engels vystavil před léty zavíčkovaný plást bez včel na 70 minut teplotě 42°C, a to v líhní „Apitherm“.

Teploty, které způsobují zničení roztoče a smrt včel, jsou si velmi blízké a proto musí být postaráno o velmi exaktní regulaci a jejich rozdělení. U přístroje „Apitherm“ je teplota řízená mikroprocesorem a rozdělována ventilátorem. (viz ADIZ 12/1997 s. 8)

Jde to i jednodušeji?

Včelař Erich Haupenthal nějaký čas propaguje jednodušší systém. „Již od roku 1993 používám svůj systém. Po zprvu nevěřícném údivu mých kolegů, stavějí nyní můj systém sami.“

„Moje tepelná plotna (dále jen panel) sestává z dvoumilimetrového plechu, který se dá spodem zasunout do úlu. Na spodní straně panelu jsou přišroubovány 2-5 jednokiloohmové odpory o výkonu 50 Wattů. Odpory jsou na sebe napojeny žáruvzdorně a připojeny s pomocí zásuvky na běžnou elektrickou sít‘. Výkon se řídí tepelnými vlastnostmi úlu. Polystyrenové úly vyžadují okolo 100 W, dřevěné od 150 do 250 W. Mně se osvědčilo 200 W, což představuje 4 tepelné odpory na panelu. Potřebný je rovněž bimatelový spínač, který při teplotě 130 ⁰C zařízení spolehlivě vypíná.“ (Pozor! Bezpodmínečně přizvat elektrikáře!)

Funguje to takto!

Ve dne zasunu panel do úlu pod rámky, na kterých je včelstvo a večer zahřívám vnitřek úlu na

teplotu 41°C, maximálně do 42°C, nikdy ne výše! Důležité je, říká autor, aby u tohoto procesu byl úl uzavřen, a to včetně česna. Fáze zahřívání do bodu účinné temperatury činí asi 30 minut. Doba samotného ošetření včelstva je asi 15 minut. Rodiny s plodem ošetřujeme cca 30 minut. Pozor! Před dosažením teploty 42°C včas vypnout proud! Nejlépe je, se ke kritické teplotě dostat pomocí zapínáni a vypínání proudu. Kontrolu teploty provádíme digitálním teploměrem (viz obrázek).

Konstruktér s nadšením sděluje: „počínaje teplotou 38°C se včely rozlezou a to ve směru pryč od panelu. Včely se ovívají. Vtom okamžiku se roztoč včely pustí, padá dolů a je na panelu zničen. Tím je můj postup absolutně bez chemie.“ Po ošetření je nutno otevřít česno, aby se teplota v úlu normalizovala.

Tepelný panel se zasune pod rámky a vnější čidlo digitálního teploměru se položí na rámky nahoře.

Na spodní straně panelu jsou přišroubovány 4 el. odpory po 50 Wattech v paralelním zapojení (součtem 200 W). Navzájem jsou propojeny teplovzdorně. Odpovídajícím bimetalovým spínačem (na obrázku není) je panel zahřát na 130 ⁰C.

Jsou ještě nějaké otázky?

Pan Haupenthal na základě svých zkušeností odpovídal na některé závažné otázky takto:

1. Jak daleko je panel od spodní hrany rámku?

odp. Není to důležité, spíše záleží na konstrukci úlu.

2. Jsou rozdíly mezi teplou a studenou stavbou?

odp. Ne.

3. Funguje systém i v úlech z polystyrenu a jiných umělých hmot?

odp. Ano, ale panel nesmí přijít do styku s hmotou. Nebezpečí roztavení.

4. Ošetřuje se před nebo po zakrmení?

odp. Nehraje roli, ale při zakrmení se prostor úlu déle nahřívá.

5. Co dělat s pletivem (mřížkou) na dně úlu?

odp. Ošetření musí probíhat nad pletivem a úl musí být i dole uzavřen.

6. Kolik nástavků lze ošetřit najednou?

odp. Já včelařím v jednoprostorových úlech (zadovácích) ale kolegové dle svých zkušeností doporučuji maximálně dva nástavky najednou.

7. V kterém ročním období je ošetření výhodné? odp. Mimo období zimního hroznu může ošetření proběhnout kdykoliv.

Náklady na pořízení panelu činily asi 40 DM. Digitální termometr lze uplatnit i z nižších cenových skupin. Pan Haupethal se dále vyjádřil: Můj tepelný panel si může každý sám vyrobit nebo nechat vyrobit. Nejsem zainteresován na výrobě nebo prodeji panelů. Jsem však kdykoliv ochoten předat své zkušenosti.

Rizika a vedlejší účinky

Redakce sděluje, že postup nebyl vědecky testován. Při všech pokusech je nutno přezkoušet přežiti zbytku roztoče k nabytí jistoty. Je-li překročena hranice 42°C, lze očekávat poškození včel i plodu. Tato možnost ošetřit včelstva bez použití chemie byla zveřejněna proto, že se zdá dostatečně zajímavá.