ČSV

1

Práva a povinnosti členů Českého svazu včelařů, svépomocný fond. 1

STANOVY ČESKÉHO SVAZU VČELAŘŮ. 15

JEDNACÍ ŘÁD ČESKÉHO SVAZU VČELAŘŮ. 461

ŘÁD PRO UDĚLOVÁNÍ ČESTNÝCH OCENĚNÍ ČSV. 592

SMĚRNICE K REGISTRACI VČELSTEV. 690

STATUT SVÉPOMOCNÉHO FONDU ČSV. 717

OCHRANA VČEL PŘI POUŽÍVÁNÍ PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN. 978

JAK POSTUPOVAT PŘI OTRAVĚ VČEL PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN 1093

ÚRAZOVÉ POJIŠTĚNÍ - POJISTNÁ SMLOUVA. 1147

ÚRAZOVÉ POJIŠTĚNÍ ČLENŮ ČSV - JAK POSTUPOVAT. 1232

DŮLEŽITÉ ADRESY A ČÍSLA TELEFONŮ. 1253

CHOV VČEL A SOUSEDSKÉ VZTAHY. 1345

DŮLEŽITÉ ADRESY. 1378

Práva a povinnosti členů Českého svazu včelařů, svépomocný fond

Včelaři v Čechách jsou seskupeni v zájmové sdružení - Český svaz včelařů. Stanovy Českého svazu včelařů je základní ustanovení činnosti svazu na území ČR. Přestože svaz je dobrovolnou organizací, vymezuje pro členy nejen základní obecná práva, ale i povinnosti. Člen musí dodržovat a plnit ustanovení stanov a usnesení orgánů svazu, získávat a prohlubovat své odborné znalosti a jako jeden z nedůležitějších úkolů musí přispívat aktivně k tvorbě, udržování a zlepšování životního prostředí.

Od 1.1.1970 je zřízen samostatný účelový fond, sloužící ochraně včelařského majetku a ke krytí odpovědnosti za škody, které zaviní členové svazu v souvislosti se včelařským provozem. Z fondu lze za dodržení stanovených zásad poskytnout příspěvek v následujících případech:

1) ke zmírnění škod vzniklých na včelstvech, včelařských zásobách, úlech a dalším příslušenství, včelařských stavbách a zařízeních

2) v případech, kdy škodu by byl povinen nahradit člen svazu nebo jeho rodinný příslušník, pokud včelařskou činnost prováděl pro člena svazu, protože ji zavinil v souvislosti s včelařským provozem

3) na náhradu soudních a právních nákladů, které je člen svazu povinen zaplatit podle soudního rozhodnutí ve sporech vedených v jeho zastoupení nebo proti němu v souvislosti s chovem včel, pokud právní pomoc a ochranu převzal svaz.

Svépomocný fond pamatuje na téměř všechny druhy škod vzniklé na včelařském majetku členů svazu. Například je hrazena škoda způsobená živlem, pachatelem, při

dopravě, při kočování včelstev, při požárech pokud byla prokazatelně dodržena metodika ošetřování včelstev. Náhradu nelze poskytnout jestliže ji člen způsobil úmyslně, nebo zvěří, následkem chemického postřiku, ...

Škodu je neprodleně nutno hlásit ZO ČSV, v jejímž obvodu škoda nastala, při výši více jak 10000 Kč též na OV ČSV a na sekretariátě ÚV ČSV.

Při podezření, že škoda byla způsobena trestným činem a škoda je vyšší jak 200 Kč je povinností poškozeného událost neprodleně hlásit Policii ČR.

Při škodách vzniklých při kočování se ověřuje dodržování zásad platných pro přesuny včelstev.

STANOVY ČESKÉHO SVAZU VČELAŘŮ

Č á s t I.

Z Á K L A D N Í U S T A N O V E N Í

§1 NÁZEV A CHARAKTERISTIKA ČESKÉHO SVAZU VČELAŘŮ

1. Název sdružení je Český svaz včelařů.

2. Český svaz včelařů je občanským sdružením, které sdružuje fyzické a právnické osoby jako chovatele včel, popř. zájemce o včelařství a včelařské odborníky.

3. Český svaz je právnickou osobou.

§2 SÍDLO A PŮSOBNOST ČESKÉHO SVAZU VČELAŘŮ

1. Sídlem Českého svazu včelařů je Praha.

2. Působnost Českého svazu včelařů se vztahuje na území České republiky a je uplatňována zejména prostřednictvím organizačních jednotek, kterými jsou základní organizace a okresní výbory.

§3 POSLÁNÍ A CÍLE ČINNOST ČESKÉHO SVAZU VČELAŘŮ

Hlavním cílem Českého svazu včelařů je, při sdružování členů a ve své činnosti,vytvářet a zajišťovat podmínky a předpoklady pro všestranný rozvoj včelařství a členů, zejména:

a) pečovat o růst odborné a společenské úrovně členů,působit na výchovu a zapojování mládeže do včelařské činnosti,

b) spolupracovat s příslušnými organizacemi a orgány pro využívání opylovací funkce včel a zdrojů snůšky,

c) zakládat, zřizovat a provozovat v souladu s právními předpisy pozorovací, pokusná, plemenářská, výzkumná,signalizační, chovatelská, výrobní a obchodní zařízení, společnosti nebo družstva, za účelem zkvalitnění a podpory chovu včel, rozvoje ekonomiky včelaření a zajištění včelařských potřeb,využití a odbytu včelích produktů,

d) zabezpečovat a podporovat vlastní činnosti a v součinnosti s dalšími subjekty vytvářet účinný systém odborné a společenské výchovy svých členů, dalších zájemců a mladé generace pro včelařství,

e) podporovat zavádění nových a progresívních poznatků a výsledků vědy, techniky, výzkumu a vývoje do včelařství,

f) sledovat vývoj včelařství ve světě,spolupracovat se zahraničními včelařskými a dalšími organizacemi a orgány, usilovat o odpovídající podíl a přínos Českého svazu včelařů

pro celosvětový rozvoj včelařství,

g) propagovat vztah a lásku k přírodě, význam včelařství pro zemědělství, lesnictví, ekologii a celou společnost a spolupracovat s hromadnými sdělovacími prostředky,

h) vytvářet podmínky pro účinnou propagaci včelích produktů a výrobků z nich,

i) vydávat nebo zajišťovat a spolupracovat při vydávání odborných časopisů, publikací, literatury, filmů a při vedení knihoven a kronik,

j) spolupracovat s veterinárními orgány a Výzkumným ústavem včelařským zejména při zkvalitňování chovu včel, v opylovací činnosti a využití zdrojů snůšky,

k) hájit oprávněné zájmy a potřeby členů, poskytovat nebo zajišťovat jim odborné a právní rady i přímou právní pomoc v otázkách, týkajících se včelařství,

l) zřizovat podle potřeby Českého svazu včelařů a členů účelové fondy ke krytí nebo zmírnění škod a úhrady nákladů zapříčiněných zejména živelními událostmi a protiprávními činy, při tlumení a likvidaci včelích chorob a nákaz, a také pro finanční zajištění jednotlivých úseků činnosti,

m) uzavírat podle potřeby a oboustranného zájmu smlouvy o činnosti s včelařskými sdruženími a jinými právnickými osobami podle zákona o sdružování občanů a poskytovat včelařským sdružením právní pomoc, zejména při jejich vzniku,

n) dávat podněty, vyjádření a připomínky k veřejně právním návrhům a opatřením ústředních a dalších orgánů a úřadů dotýkajících se včelařství,

o) zprostředkovávat pojištění členů pro případ úrazu s trvalými následky nebo smrti při provozování včelařství nebo v přímé souvislosti s ním.

p) vytvářet sociální fond pro zajištění pracovních a sociálních podmínek zaměstnanců ČSV, jehož tvorba a užití se řídí vnitřním předpisem vydaným PUV ČSV v souladu s obecně závaznými předpisy

Č á s t II.

ORGÁNY, ORGANIZAČNÍ JEDNOTKY A DALŠÍ SUBJEKTY ČESKÉHO SVAZU VČELAŘŮ

§4 ÚSTŘEDNÍ ORGÁNY ČESKÉHO SVAZU VČELAŘŮ

1. Ústřední orgány Českého svazu včelařů jsou:

a) sjezd

b) celosvazová (územní) konference

c) ústřední výbor

d) předsednictvo ústředního výboru

e) ústřední kontrolní a revizní komise

§5 SJEZD

1. Sjezd je nejvyšším orgánem svazu.

2. Sjezd svolává ústřední výbor jednou za pět let. Mimořádný sjezd je ústřední výbor povinen svolat, jestliže o jeho svolání rozhodne ústřední výbor usnesením, pro jehož přijetí hlasovala

více než polovina členů ústředního výboru nebo jestliže o jeho svolání požádá písemně více než polovina základních organizací.

3. Sjezd tvoří shromáždění delegátů zvolených na okresních

konferencích.

4. Svolání sjezdu ústřední výbor oznámí a delegáty na sjezd pozve nejméně 30 dní před termínem jeho konání.

5. Sjezd:

a) projednává a schvaluje zprávy o činnosti a hospodaření Svazu, ústředního výboru a ústřední kontrolní a revizní komise,

b) projednává a stanovuje hlavní úkoly a další zásady činnosti a hospodaření Svazu,

c) jedná a usnáší se o věcech a zprávách předložených sjezdu ústředním výborem, ústřední kontrolní a revizní komisí, pracovním předsednictvem a delegáty sjezdu,

d) schvaluje Stanovy, popř. jejich změny,

e) stanovuje počet členů ústředního výboru a ústřední kontrolní a revizní komise a volí jejich členy,

f) potvrzuje volbu předsedy ČSV a předsedy ústřední kontrolní a revizní komise, zvolených na ustavujícím zasedání těchto orgánů,

g) stanovuje zásady pro určení výše členských příspěvků,

h) odsouhlasuje volební a jednací řády,

i) usnáší se o zániku svazu.

§6 CELOSVAZOVÁ (ÚZEMNÍ) KONFERENCE

1. K řešení důležitých a zásadních záležitostí Českého svazu včelařů mezi sjezdy, zejména v určitých územích, mohou být svolány celosvazové nebo územní konference.

2. Pro svolání celosvazové konference se přiměřeně použijí ustanovení o svolání mimořádného sjezdu. Pro svolání územní konference se přiměřeně použijí ustanovení o svolání okresních konferencí.

§7 ÚSTŘEDNÍ VÝBOR

1. Ústřední výbor je řídícím a výkonným orgánem Svazu.

2. V ústředním výboru se ustavují tyto funkce: předseda, místopředsedové, tajemník. Další jednotliví členové ústředního výboru mohou být pověřeni řízením odborných a dalších dílčích

činností.

3. Ústřední výbor:

a) stanovuje počet členů předsednictva a volí je a odvolává

b) řídí a koordinuje činnost Svazu mezi sjezdy a odpovídá za plnění cílů Svazu a za realizaci usnesení sjezdu,

c) svolává sjezd a připravuje materiály pro jednání sjezdu a zabezpečuje jeho organizační zajištění,

d) předkládá sjezdu zprávu o činnosti Svazu a ústředního výboru,

e) zřizuje sekretariát,stanovuje počet jeho zaměstnanců,

f) ustavuje odborné komise a jmenuje jejich členy,

g) jmenuje a odvolává učitele včelařství a včelařské odborníky,

h) vydává svazové pokyny, směrnice, volební a jednací řády,

i) stanovuje výši členských příspěvků, které jsou základní

organizace povinny odvádět do rozpočtu ústředního výboru a termín jejich splatnosti, rozhoduje o přídělu podílu členských příspěvků do rozpočtu okresních výborů,

j) stanovuje případné sankce při prodlení základních organizací s odvodem členského příspěvku do rozpočtu ústředního výboru a rozhoduje o úhradě peněžitých sankcí, které budou případně ČSV uděleny za porušení obecně závazných směrnic a pokynů pro poskytování příspěvků a dotací,

k) projednává a schvaluje roční plán činnosti a hospodaření Svazu, zprávu o ročním hospodaření a činnosti Svazu a účetní uzávěrku,

l) provádí výklad Stanov,

m) jmenuje na návrh předsednictva redakční radu odborných časopisů a případně jejich redaktory,

4. Ústřední výbor je za svoji činnost odpovědný sjezdu.

5. Ústřední výbor je oprávněn provést v případě zájmu a potřeb Svazu nezbytné a účelné změny Stanov s výjimkou ustanovení o sjezdu a ustanovení o působnosti a pravomocech kontrolních revizních komisí a o zániku Svazu. Své usnesení musí předložit nejbližšímu sjezdu ke schválení.

6. Zasedání ústředního výboru svolává předsednictvo ústředního výboru podle plánu činnosti nejméně dvakrát za rok. Je povinno svolat ústřední výbor, požádá-li o to alespoň polovina jeho členů.

7. Jednání ústředního výboru řídí předseda ústředního výboru nebo ústředním výborem pověřený člen.

8. Schvaluje základní obchodování společnosti a družstev nebo členství v nich a dalších zařízení podle §3 c) Stanov.

9. Ústřední výbor může na návrh předsednictva po předchozím projednáni s příslušnými OV ČSV rozhodnout hlasováním o odvolání člena ústředního výboru z funkce, neplní-li dlouhodobě úkoly vyplývající z jeho funkce

§8 PŘEDSEDNICTVO ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU

1. Předsednictvo ústředního výboru je statutárním orgánem Svazu a výkonným orgánem ústředního výboru. Je oprávněno jednat jménem Svazu ve všech věcech. Zastupovat svaz je oprávněn samostatně předseda, místopředseda a tajemník. Podepisování se provádí tak,

že k uvedenému názvu připojí své podpisy společně předseda, v jeho nepřítomnosti místopředseda a tajemník nebo jiná předsednictvem pověřená osoba.

2. Členy předsednictva jsou předseda, místopředsedové, tajemník a další členové ústředního výboru.

3. Zasedání předsednictva svolává podle plánu činnosti ústředního výboru, nebo v případě mimořádné potřeby předseda ústředního výboru.

4. Zasedání předsednictva řídí předseda nebo v případě potřeby jiný předsednictvem pověřený člen.

5. Předsednictvo:

a) zajišťuje realizaci usnesení ústředního výboru a rozhoduje o vzniku, změnách a skončení pracovně - právních vztahů zaměstnanců včetně obsazování a uvolňování z funkcí a pracovních činností v sekretariátu ústředního výboru a prostřednictvím tajemníka řídí sekretariát,

b) zajišťuje usnesení ÚV ČSV o založení obchodních společností a družstev nebo členství v nich a dalších zařízeních,

c) připravuje materiály pro jednání ústředního výboru a svolává jeho zasedání a podává mu zprávy o své činnosti,

d) hospodaří podle schváleného rozpočtu a rozhodnutí ústředního výboru s prostředky Svazu,

e) rozhoduje o neodkladných záležitostech, příslušejících ústřednímu výboru, toto rozhodnutí předkládá k projednávání a schválení nejbližšímu zasedání ústředního výboru.

6. Neodkladné záležitosti náležející do působnosti předsednictva může vyřídit předseda s tajemníkem. V době nepřítomnosti předsedy nebo z jeho pověření má tuto pravomoc místopředseda. O způsobu vyřízení informují předsednictvo na nejbližším zasedání.

§9 ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A REVIZNÍ KOMISE

1. Ústřední kontrolní a revizní komise je kontrolním a revizním orgánem Svazu.

2. Ústřední kontrolní a revizní komise je za svou činnost odpovědna sjezdu.

3. Zasedání ústřední kontrolní a revizní komise svolává a činnost kontrolní a revizní komise řídí předseda ústřední kontrolní a revizní komise.

4. Ústřední kontrolní a revizní komise:

a) volí na svém prvním zasedání předsedu a místopředsedu,

b) je oprávněna kontrolovat činnost všech organizačních jednotek Svazu, ústředního výboru, sekretariátu i všech subjektů zřízených Svazem,

c) je oprávněna provádět revize hospodaření všech organizačních jednotek Svazu, sekretariátu i všech subjektů zřízených Svazem,

d) výsledek kontroly nebo revize oznámí ÚKRK prověřované jednotce, která je povinna ÚKRK sdělit opatření přijatá k případně zjištěným nedostatkům,

e) seznamuje ústřední výbor s výsledky kontrol a revizí a navrhuje nápravná opatření k odstranění zjištěných závad,

f) předkládá sjezdu zprávu o své činnost a výsledcích kontrol a revizí.

5. Předseda ústřední kontrolní a revizní komise nebo komisí pověřený člen má právo se zúčastňovat jednání předsednictva s hlasem poradním.

6. Členové ústřední kontrolní a revizní komise mají právo účastnit se jednání ústředního výboru s hlasem poradním.

7. Ústřední kontrolní a revizní komise může po projednání s příslušným OV ČSV rozhodnout hlasováním o odvolání člena ústřední kontrolní a revizní komise z funkce, neplní-li člen dlouhodobě úkoly vyplývající z jeho funkce

§10 SEKRETARIÁT ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU

1. Sekretariát ústředního výboru je administrativní jednotkou Svazu.

2. Je podřízen předsednictvu ústředního výboru,které určuje zaměření a obsah jeho činnosti a dozírá na jeho provádění.

3. Vlastní činnost sekretariátu ústředního výboru a jeho zaměstnanců řídí tajemník ústředního výboru.

§11 KOMISE ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU

1. K řešení dílčích odborných otázek ve Svazu může ústřední výbor zřizovat odborné komise.

§12 OKRESNÍ ( MĚSTSKÉ ) ORGÁNY ČESKÉHO SVAZU VČELAŘŮ

1. Okresními (městskými) orgány (dále jen okresními orgány) jsou:

a) okresní konference,

b) okresní výbor,

c) předsednictvo okresního výboru,

d) okresní kontrolní a revizní komise.

2) Územní působnost okresních orgánů je zásadně shodná s působnosti okresního úřadu. V odůvodněných případech může územní působnost okresního výboru stanovit odchylně ústřední

výbor po projednání s okresními výbory, jichž se záležitost týká.

§13 OKRESNÍ KONFERENCE

1. Okresní konference je nejvyšším okresním orgánem Svazu.

2. Tvoří ji shromáždění delegátů, popřípadě jejich náhradníků, zvolených na výročních členských schůzích základních organizací v působnosti příslušného okresního výboru.

3. Okresní konference se koná jednou za pět let. Svolává ji okresní výbor. Oznámení o jejím svolání se oznamuje delegátům a ústřednímu výboru alespoň 21 dní předem. V případě nutnosti projednání a rozhodnutí o zásadních otázkách může okresní výbor svolat mimořádnou okresní konferenci. Je povinen ji svolat do 60 dnů, požádá-li o její svolání alespoň jedna třetina základních organizací.

4. Okresní konference je schopna se usnášet, jsou-li na ní přítomni delegáti zastupující více jak polovinu základních organizací.

5. Okresní konferenci řídí pracovní předsednictvo zvolené na konferenci.

6. Okresní konference:

a) jedná a usnáší se o činnosti a hospodaření okresního výboru a o plnění usnesení z předchozí konference, zejména podle přednesených zpráv okresního výboru a okresní

kontrolní a revizní komise a diskuse,

b) jedná a usnáší se o věcech, které byly po předložení okresním výborem, okresní kontrolní a revizní komisí nebo delegáty okresní konference zařazeny do programu

konference,

c) rozhoduje o stanovení počtu členů okresního výboru, jeho předsednictva a okresní kontrolní a revizní komise,

d) volí členy okresního výboru a okresní kontrolní a revizní komise,

e) volí delegáty sjezdu

f) navrhuje kandidáty do vyšších svazových orgánů,

g) projednává a schvaluje zaměření činnosti a hospodaření okresního výboru na další období.

§14 OKRESNÍ VÝBOR

1. Okresní výbor je organizační jednotkou, která řídí a koordinuje činnost Svazu v obvodu své působnosti mezi konferencemi.

2. Okresní výbor volí ze svých členů předsedu, místopředsedu, jednatele, pokladníka a další členy předsednictva, kteří mohou být pověřeni vedením odborných a dalších dílčích činností.

3. Okresní výbor:

a) připravuje materiály pro jednání okresní konference a zabezpečuje její organizační zajištění,

b) doporučuje a navrhuje po projednání s příslušnými základními organizacemi kandidáty do ústředního výboru,

c) spolupracuje s organizacemi a orgány v okrese,

d) jedná a usnáší se o svolání okresní konference a o záležitostech, které jí budou předloženy k projednání,

e) projednává a schvaluje plán činnosti a rozpočet okresního výboru na kalendářní rok.

4. Zasedání okresního výboru svolává předsednictvo okresního výboru podle plánu činnosti nebo podle potřeby, alespoň 7 dní předem. Předsednictvo je povinno svolat okresní výbor, požádá-li o to písemně alespoň jedna třetina jeho členů.

5. Zasedání okresního výboru řídí předseda, popř. místopředseda nebo okresním výborem pověřený člen.

6. Okresní výbor má právní subjektivitu tzn., že okresní výbor má právo v rámci své působnosti podle stanov jednat, nabývat práv a zavazovat se vlastním jménem v souladu s právními předpisy.

7. Za okresní výbor jedná samostatně předseda nebo jednatel. Podepisování se provádí tak, že k uvedenému názvu připojí své podpisy společně předseda, v jeho nepřítomnosti místopředseda a jednatel nebo jiná předsednictvem pověřená osoba.

§15 PŘEDSEDNICTVO OKRESNÍHO VÝBORU

1. Předsednictvo okresního výboru je výkonným orgánem, který řídí a koordinuje činnost Svazu v okrese mezi zasedáními okresního výboru, podle usnesení a plánu činnosti okresního výboru.

2. Členy předsednictva okresního výboru jsou: předseda, místopředseda, jednatel, pokladník a další členové zvolení okresním výborem.

3. Předsednictvo okresního výboru může v naléhavých případech jednat a rozhodnout i v záležitostech, které přísluší okresnímu výboru. Své rozhodnutí předloží k projednání a schválení na nejbližším zasedání okresního výboru.

4. Mimořádné a neodkladné záležitosti, které přísluší předsednictvu může vyřídit předseda spolu s jednatelem. V době nepřítomnosti předsedy nebo z pověření má tyto pravomoci místopředseda.

§16 OKRESNÍ KONTROLNÍ A REVIZNÍ KOMISE

1. Okresní kontrolní a revizní komise je kontrolním a revizním orgánem Svazu v okrese.

2. Okresní kontrolní a revizní komise:

a) sleduje a kontroluje činnost okresního výboru a plnění stanovených úkolů a přijatých usnesení,

b) provádí revize hospodaření okresního výboru, je oprávněna z vlastního podnětu nebo na vyžádání provádět revize hospodaření i v základních organizacích,

c) informuje okresní výbor o výsledcích kontrol a revizí a navrhuje přijetí opatření ze zjištěných závad,

d) předkládá okresní konferenci zprávu o činnosti a výsledcích kontrol a revizí.

3. Okresní kontrolní a revizní komise je odpovědna okresní konferenci.

4. V okresní kontrolní a revizní komisi se ustavují funkce předsedy a místopředsedy.

5. Předseda okresní kontrolní a revizní komise nebo komisí pověřený člen je oprávněn zúčastňovat se jednání okresního výboru a jeho předsednictva s hlasem poradním.

§17 ZÁKLADNÍ ORGANIZACE

1. Základní organizace Českého svazu včelařů je nejdůležitější organizační jednotkou Svazu. Vede v evidenci členy Svazu zásadně podle katastrálních území jedné nebo více obcí téhož

okresu. Koordinaci jiného organizačního uspořádání územní působnosti základních organizací zajišťují v dohodě s nimi příslušné okresní výbory.

2. Základní organizace zakládají na ustavující schůzi členové, kteří v ní chtějí být v rámci členství ve Svazu organizačně sdruženi. Ustavující schůzi základní organizace svolává příslušný výbor. K založení ZO je nezbytný předchozí souhlas OV, který současně určí územní působnost ZO. Základní organizace může být založena nejméně pěti členy.

3. Základní organizace má právní subjektivitu tzn., že základní organizace má právo v rámci své působnosti podle Stanov jednat, nabývat práv a zavazovat se vlastním jménem v souladu s právními předpisy.

4. Za základní organizaci jedná samostatně předseda nebo jednatel. Podepisování se provádí tak, že k uvedenému názvu připojí své podpisy společně předseda, v jeho nepřítomnosti místopředseda a jednatel nebo jiná výborem pověřená osoba.

5. Základní organizace přijímá členy jménem Českého svazu včelařů.

6. Základní organizace může být zrušena:

a) rozhodnutím členské schůze o likvidaci, sloučení nebo rozdělení,

b) rozhodnutím OV, neplní-li ZO dlouhodobě úkoly, vyplývající pro ní ze Stanov a závazných rozhodnutí Svazu,

c) rozpuštěním Svazu.

§18 ORGÁNY ZÁKLADNÍ ORGANIZACE

1. Členská schůze (výroční členská schůze).

2. Výbor.

3. Kontrolní a revizní komise.

§19 ČLENSKÁ SCHŮZE (VÝROČNÍ ČLENSKÁ SCHŮZE)

1. Členská schůze je nejvyšším orgánem základní organizace.

2. Členskou schůzi svolává výbor.Výroční členská schůze se koná jednou v roce. Členskou schůzi svolává výbor podle potřeby základní organizace. Výbor je povinen svolat členskou schůzi, požádá-li o to písemně alespoň jedna třetina členů základní

organizace.

3. Svolání členské schůze oznamuje výbor členům alespoň 5 dní předem.

4. Členskou schůzi řídí předseda nebo místopředseda, popř. výborem pověřený člen základní organizace.

5. Výroční členská schůze:

a) projednává a schvaluje výroční zprávu o činnosti, jejíž součástí je i zpráva o hospodaření a zprávu kontrolní

a revizní komise,

b) projednává a schvaluje zaměření činnosti a hospodářský rozpočet na běžný rok,

c) stanovuje počet členů orgánu základní organizace,

d) volí a odvolává členy výboru a kontrolní a revizní komise,

e) ustavuje na návrh výboru odborné komise a volí a odvolává jejich členy a včelařské důvěrníky,

f) volí delegáty na okresní konferenci, případně jejich náhradníky,

g) navrhuje kandidáty do okresních orgánů a vyjadřuje se k návrhům na kandidáty do ústředních orgánů z řad členů,

které vede v evidenci,

h) schvaluje část členských příspěvků, která je příjmem základní organizace, může stanovit také zápisné novým členům Svazu,

i) stanovuje registrační příspěvky, maximálně ve výši části členského příspěvku, která je příjmem základní organizace,

j) projednává a schvaluje zaměření činnosti a rozpočet hospodaření na běžný rok.

6. Členská schůze:

a) projednává a schvaluje průběžné zprávy o činnosti základní organizace a výboru,

b) rozhoduje o přijetí členů do Svazu a o jejich vyloučení ze Svazu,

c) rozhoduje o opatřeních za porušení stanov a usnesení orgánů Svazu,

d) jedná a rozhoduje o záležitostech, které přísluší výroční členské schůzi,v případě, kdy je potřeba tyto záležitosti projednat a rozhodnout před svoláním výroční členské schůze.

§20 VÝBOR

1. Výbor je výkonným orgánem základní organizace.

2. Výbor je odpovědný členské schůzi.

3. Výbor:

a) řídí činnost základní organizace mezi členskými schůzemi,

b) koordinuje činnost odborných komisí nebo referentů a včelařských důvěrníků,

c) podává členské schůzi zprávu o činnosti,

d) svolává členskou schůzi,

e) přijímá nové členy,

f) odsouhlasuje převedení člena do členské evidence.

4. Výbor volí předsedu, místopředsedu, jednatele a pokladníka. Výbor může pověřit další členy vedením odborných komisí nebo funkcemi referentů.

5. Schůze výboru svolává a řídí předseda nebo z jeho pověření nebo rozhodnutí výboru jiný pověřený člen. Schůze výboru musí být svolána, požádá-li o to alespoň třetina členů výboru.

6. Neodkladné záležitosti, které přísluší výboru, může vyřídit předseda spolu s jednatelem. V době nepřítomnosti předsedy nebo z pověření má tyto pravomoce místopředseda.

§21 KONTROLNÍ A REVIZNÍ KOMISE

1. Kontrolní a revizní komise je kontrolním a revizním orgánem základní organizace.

2. Kontrolní a revizní komise:

a) sleduje a kontroluje činnost základní organizace na všech úsecích činnosti,

b) provádí revize hospodaření základní organizace,

c) předkládá členské schůzi zprávy a navrhuje opatření z výsledku kontrol a revizí.

3. Kontrolní a revizní komise je odpovědna členské schůzi.

4. V kontrolní a revizní komisi se ustavuje funkce předsedy.

5. Předseda kontrolní a revizní komise nebo komisi pověřený člen je oprávněn zúčastňovat se schůzí výboru s hlasem poradním.

§22 KOMISE, REFERENTI A VČELAŘŠTÍ DŮVĚRNÍCI

1. Základní organizace mohou v případě potřeby k řešení dílčích úseků činnosti volit odborné komise, popř. referenty.

2. Základní organizace mohou v případě potřeby volit včelařské důvěrníky, prostřednictvím nichž si zabezpečují užší styk s evidovanými a registrovanými členy a přehled o včelařství na určitém území, zpravidla v obci nebo její části.

§23 SMLOUVY O SOUČINNOSTI

1. Svaz může na návrh PÚV a po projednání v ÚV ČSV uzavírat v souladu s právními předpisy smlouvy o součinnosti s jinou právnickou osobou (společenské sdružení, obchodní společnost, družstvo nebo jiná organizace).

2. Ve smlouvě o součinnosti se vymezí zejména účel součinnosti, způsob jejího provádění a prostředky, kterými smluvní strany k součinnosti přispívají, popř. další otázky způsobu zániku smlouvy.

§24 ZÁJMOVÁ USKUPENÍ

1. Členové Svazu se mohou k uspokojování specifických zájmů sdružovat v rámci Svazu též do zájmových uskupení jako klubů, sekcí, kroužků apod.

2. Činnost zájmových uskupení musí být v souladu se Stanovami a ostatními předpisy Svazu a řídí se vůli jejich členů. Finanční a jiné náklady spojené s touto činností hradí členové těchto zájmových uskupení.

3. Zájmová uskupení a jimi případně ustavené orgány mohou jednat jen v záležitostech svých specifických zájmů a členů, kteří se do nich přihlásili. Jménem Svazu nebo jeho organizačních jednotek mohou jednat jen v případě zmocnění.

Č á s t III.

ZÁKLADNÍ ZÁSADY USTAVOVÁNÍ, ČINNOSTI A JEDNÁNÍ ORGÁNŮ A ORGANIZAČNÍCH JEDNOTEK SVAZU.

§25 USTAVOVÁNÍ FUNKCIONÁŘŮ DO ORGÁNŮ SVAZU

1. Funkcionáři jsou do orgánů Svazu a základních organizací voleni nebo z nich odvoláváni tajným hlasováním nebo veřejným hlasováním, pokud se tak usnese příslušný orgán.

2. Funkce v orgánech Svazu, s výjimkou funkcí vykonávaných v pracovně-právním vztahu, jsou dobrovolné.

3. Volby členů do volených orgánů Svazu jsou platné, hlasovalo-li pro ně více než polovina přítomných s hlasem rozhodujícím.

4. Volební období orgánů Svazu všech stupňů je pětileté.

§26 KOOPTACE ČLENŮ ÚSTŘEDNÍCH A OKRESNÍCH ORGÁNŮ SVAZU

1. Na uvolněné místo v okresních a ústředních orgánech může příslušný orgán doplnit počet svých členů kooptací.

2. Ústřední orgány člena kooptují podle návrhu okresního výboru okresu, který má kooptovaný člen zastupovat, okresní orgány o kooptaci rozhodují po projednání se ZO, v níž je kooptovaný členem.

3. Kooptovaný člen má stejná práva a povinnosti jako člen volený.

§27 ZÁSADY ČINNOSTI A JEDNÁNÍ ORGÁNŮ SVAZU

1. Všechny orgány Svazu jsou usnášeníschopné, je-li přítomna více jak polovina jejich členů.

2. Usnesení orgánu Svazu je platné, hlasovali-li pro ně více jak polovina přítomných s hlasem rozhodujícím.

3. O usnesení a závěrech z jednání orgánů Svazu se rozhoduje veřejným hlasováním nebo tajným hlasováním, pokud se tak usnese příslušný orgán.

4. Usnesení a rozhodnutí vyšších orgánů Svazu, vydaná v souladu se Stanovami a dalšími svazovými normami, jsou závazná pro nižší orgány Svazu a členy Svazu.

5. Usnesení sjezdu o rozpuštění Svazu je platné, hlasovaly-li pro něj nejméně tři čtvrtiny všech delegátů sjezdu.

6. Usnesení o odvoláni člena ústředního orgánu z funkce je platné, jestliže pro něj hlasovaly více než dvě třetiny všech členů příslušného ústředního orgánu (ÚV, ÚKRK)

7. Usnesení členské schůze o zániku základní organizace je platné, hlasovaly-li pro ně více jak dvě třetiny všech členů základní organizace.

8. Nedostaví-li se na členskou schůzi (výroční členskou schůzi) základní organizace ani půl hodiny po určené době zahájení více jak polovina členů, může členská schůze jednat a usnášet se bez ohledu na počet přítomných členů. Ustanovení bodu 6 tím není dotčeno.

9. Za výkon dobrovolných funkcí mohou být funkcionářům poskytovány finanční odměny podle rozhodnutí ústředního výboru a příslušných organizačních jednotek Svazu.

10. Funkcionáři pověření jednat jménem Svazu nebo jeho orgánů a organizačních jednotek mají nárok na náhradu nákladů a výloh s tím spojených podle obecně platných předpisů. výlohy spojené s účasti členů na instruktážích, školeních a jiných akcích, hradí zásadně orgán, který je jako povinné organizuje nebo svolává. V ostatních případech hradí tyto výlohy zásadně orgán, který o vyslání nebo účasti funkcionářů nebo členů rozhodl.

11. Z každého jednání orgánu Svazu se pořizuje písemný zápis, jehož součástí je i případné usnesení. Obsah zápisu se projednává a odsouhlasuje na následném zasedání orgánu. Pro zápis ze sjezdu se stanovují ověřovatelé zápisu.

Č á s t IV.

ČLENSTVÍ VE SVAZU,PRÁVA A POVINNOSTI

§28 ČLENSTVÍ VE SVAZU

1. Členství ve Svazu je dobrovolné. Nikdo nesmí být ke členství ve Svazu nucen. Ze Svazu může každý dobrovolně vystoupit.

2. Uchazeč žádá o přijetí za člena Svazu písemnou přihláškou.

3. Členy přijímá do Svazu jeho jménem základní organizace.

4. Evidenci členů Svazu vedou příslušné základní organizace. Člen musí být v členské evidenci pouze v jedné základní organizaci a to buď v té, v jejímž obvodu má své trvalé bydliště (právnická osoba sídlo), nebo v té, v jejímž obvodu má trvalé stanoviště včelstev, v odůvodněných případech i v jiné základní organizaci. Jestliže má člen trvalá stanoviště včelstev v obvodu více základních organizací, bude veden v členské evidenci v té z nich, které se k evidenci přihlásí.

5. Za člena Svazu může být přijat každý občan, který dosáhl věku 10 let,bydlí na území České republiky, souhlasí se Stanovami a zaváže se je plnit. Za obdobných podmínek se může stát členem Svazu cizí státní příslušník, který se zdržuje na území České republiky v souladu s právními předpisy.

6. Přijetí nezletilého do Svazu je podmíněno písemným souhlasem jeho zákonného zástupce.

7. Svaz může jmenovat čestné členy. Podmínky čestného členství stanoví ÚV.

8. Členství v ČSV vzniká přijetím za člena na členské schůzi. Dokladem o členství je členská legitimace, kterou jménem Svazu vyhotoví a vydá členovi základní organizace, která jej přijala za člena Svazu a zapsala do členské evidence.

9. Včelařský kroužek může být přijat za člena Svazu základní organizací, v jejímž obvodu má sídlo škola nebo organizace, při které je organizován.

10. Má-li člen včelstva umístěna na trvalém stanovišti v obvodu působnosti jiné základní organizace, než ve které je v členské evidenci, je povinen je přihlásit k registraci v této základní organizaci a spolupracovat s ní, zejména účastnit se jejích členských schůzí. Je povinen plnit usnesení orgánu registrující základní organizace, zejména ta usnesení, která se týkají chovatelské práce a plnění veterinárních opatření a platit registrační příspěvek, je-li stanoven. Příslušná základní organizace je povinna příslušnou registraci provést. Dále je povinna zvát registrované členy na členské schůze. Formu registrace stanoví ÚV. (Viz směrnice pro registraci včelstev).

11. Změní-li se u člena podmínky pro členskou evidenci nebo rozhodne-li se člen v rámci daných možností k zařazení do členské evidence v jiné základní organizaci, požádá o vyřazení z evidence ve stávající základní organizaci a bez zbytečného odkladu o zařazení do evidence v nové základní organizaci. Příslušné základní organizace provedou o tom záznam v členské legitimaci.

12. Členství ve Svazu zaniká:

a) Vystoupením. Oznámení o vystoupení ze Svazu podává člen písemně té základní organizaci, ve které je veden v členské evidenci ,

b) dnem 31.1. kalendářního roku, na který nemá člen zaplacen členský příspěvek,

c) uplynutím šedesáti dnů, při převodu členské evidence, jestliže se člen v této lhůtě nepřihlásí do členské evidence u nové základní organizace,

d) vyloučením, poruší-li člen závažným způsobem nebo opakovaně členské povinnosti. O zániku členství vyloučením ze Svazu rozhoduje na návrh výboru členská schůze. K vyloučení člena ústředních a okresních orgánů ze Svazu je nezbytný předchozí souhlas orgánu, jehož je vyloučený členem,

e) úmrtím člena,

f) zánikem včelařského kroužku,

g) zánikem právnické osoby

13. Člen, který byl vyloučen z ČSV, může být znovu přijat za člena ČSV po uplynutí lhůty jednoho roku. Případné znovupřijetí člena kteroukoliv ZO ČSV před uplynutím této lhůty je neplatné.

14. Při zániku členství nevzniká členovi nárok na podíl z majetku základní organizace nebo Svazu.

§29 PRÁVA A POVINNOSTI ČLENŮ

1. Členové Svazu mají tato základní práva:

a) účastnit se členských schůzí a projednávání všech otázek svazové činnosti v působnosti základní organizace,

b) volit členy do orgánu Svazu podle volebního řádu,

c) být voleni po dovršení 18 let věku do všech orgánů Svazu podle volebních řádů,

d) obracet se s dotazy, návrhy, připomínkami a stížnostmi na orgány základní organizace a k příslušným vyšším svazovým orgánům,

e) využívat výhod, které poskytuje Svaz svým členům,

f) odebírat zdarma časopis Včelařství.

2. Členové jsou povinni:

a) podílet se na svazové činnosti, zejména účastnit se členských schůzí, odpovědně vykonávat funkce, do kterých byli zvoleni nebo kterými byli pověřeni,

b) včas platit stanovené příspěvky nebo odsouhlasené členské nebo účelové a registrační příspěvky,

c) podporovat a svým jednáním přispívat k rozvoji členských a společenských vztahů,

d) plnit usnesení a rozhodnutí svazových orgánů, přijatá v rámci jejich kompetence,

e) znát a dodržovat zásady svazové a chovatelské činnosti, ochrany a tvorby životního prostředí, veterinární předpisy a opatření při zajišťování a tlumení včelích nemocí a nákaz, zejména varroázy a moru plodu a při přesunu včelstev,

f) spolupracovat se včelařskými důvěrníky a funkcionáři Svazu a na požádání jim umožnit vstup na stanoviště včelstev,

g) zvyšovat svoji odbornou včelařskou úroveň.

§30 SVAZOVÁ VYZNAMENÁNÍ A OCENĚNÍ ZÁSLUH

1. Za záslužnou a obětavou práci pro Svaz a včelařství mohou být individuálním členům i právnickým osobám udělována svazová vyznamenání a odměny, popř. mohou být jednotliví členové jmenováni čestnými členy Svazu nebo jeho složek a orgánů.

2. Udělování svazových vyznamenání, oceňování zásluh a jmenování čestných členů se řídí pokyny, které vydal ústřední výbor.

§31 PORUŠENÍ POVINNOSTÍ A ŘEŠENÍ SPORŮ

1. Nesplní-li člen povinnosti zakotvené ve Stanovách nebo uložené kompetentními orgány Svazu a není-li předpoklad, že účelu bude dosaženo pouhým projednáním věci ve výboru příslušné základní organizace,může mu být uloženo jedno z těchto opatření:

a) napomenutí,

b) odvolání z funkce,

c) vyloučení ze Svazu

2. Spory vzniklé z působnosti orgánů základních organizací a mezi členy se urovnávají ve smírčím řízení.

3. Postupy řešení porušení povinností a sporů upravuje jednací řád. Jednací řád upravuje rovněž přezkumné řízení o uložení opatření podle odst.1.

Č á s t IV.

HOSPODAŘENÍ A DALŠÍ ČINNOST SVAZU

§32 ZÁSADY HOSPODAŘENÍ SVAZU

Svaz jako právnická osoba a jeho organizační jednotky, které mají podle stanov oprávnění jednat vlastním jménem, hospodaří v souladu s právními předpisy podle těchto zásad:

1. Svaz hospodaří s vlastním majetkem, dále s majetkem, který je oprávněn užívat zejména na základě platných právních úkonů a z nich vyplývajících závazkových vztahů, zejména ze smluv.

2. Majetek a finanční prostředky k plnění svých cílů Svaz vytváří:

a) z příspěvku členů,

b) z výnosu Svazem založených obchodních společností nebo družstev,

c) z podílu výnosu právnických osob, kterých je Svaz členem nebo společníkem,

d) z výnosu vkladů,

e) z výnosu pořádaných akcí a jiné nepodnikatelské činnosti,

f) z darů, dotací a jiných příjmů,

g) z pronájmu majetku

3. Svaz a jeho organizační jednotky hospodaří s majetkem a finančními prostředky podle přijatého rozpočtu.

4. Obdrží-li Svaz nebo jeho organizační jednotky určitý majetek (věci, finanční prostředky)k zajištění určitého úkolu nebo k určitému účelu, mohou s nimi hospodařit a použít je, není-li stanoveno nebo dohodnuto něco jiného, jen k určenému účelu.

5. Majetek, který vlastní nebo nabude Svaz, je vlastnictvím Svazu jako celku.

6. Majetek vytvořený nebo získaný základní organizací je vlastnictvím základní organizace, se kterým hospodaří samostatně.

7. Okresní výbor hospodaří samostatně s majetkem,který vytvořil nebo získal a s prostředky, které mu Svaz převede ze svého rozpočtu na jeho činnost.

8. Svaz může také část svého majetku dát do užívání svým organizačním jednotkám, které s ním mohou hospodařit,není-li dohodnuto nebo stanoveno jinak, jen podle Svazem stanovených podmínek.

9. Organizační jednotky Svazu jsou povinny plnit úkoly, vyplývající pro ně s platných obecně závazných předpisů, zejména daňových a účetních.

§33 ZAKLADATELSKÁ PRAVOMOC A DALŠÍ ČINNOST SVAZU

1. Svaz může v souladu s právními předpisy zakládat nebo být spoluzakladatelem či se stát členem nebo společníkem právnických osob (obchodních společností a družstev).

2. Svaz může v souladu s právními předpisy spoluvytvářet zájmová sdružení právnických osob.

3. Svaz může v souladu s právnickými předpisy provozovat živnost.

§34 ZÁNIK SVAZU

1. Svaz zaniká:

a) rozhodnutím sjezdu o dobrovolném rozpuštění Svazu,

b) pravomocným rozhodnutím ministerstva o rozpuštění Svazu podle zákona o sdružování občanů,

2. Při zániku Svazu se provede majetkové vypořádání, které provede orgán určený sjezdem. Při zániku Svazu pravomocným rozhodnutím ministerstva o jeho rozpuštění provede majetkové vypořádání likvidátor určený ministerstvem.

§35 MAJETKOVÉ VYPOŘÁDÁNÍ PŘI ZRUŠENÍ ORGANIZAČNÍ JEDNOTKY SVAZU

1. Při zrušení okresního výboru rozhodne ústřední výbor, na koho přejde majetek, se kterým hospodařil, popř. závazky, které měl.

2. Při zrušení základní organizace určí příslušný okresní výbor způsob jejího zrušení.

a) zaniká-li základní organizace bez likvidace (rozdělením nebo sloučením), určí okresní výbor v dohodě s příslušnými organizacemi, v jakém podílu na ně přechází majetek a závazky zaniklé organizace,

b) zaniká-li ZO likvidací, provede se majetkové vypořádání tak, že majetek ve vlastnictví ZO se rozdělí mezi členy podle usnesení členské schůze a majetek, ke kterému měla ZO právo hospodaření se převede na příslušný okresní výbor.

§36 PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

1. Členství právnických osob, které byly přijaty za členy Svazu před platností těchto Stanov, zůstává zachováno.

2. Funkcionáři orgánů, zvolení před účinností Stanov, jsou považováni za zvolené podle těchto Stanov.

§37 ZRUŠUJÍCÍ USTANOVENÍ

1. Schválením těchto stanov pozbývají platnosti dosavadní Stanovy Českého svazu včelařů.

§38 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

1. Stanovy nabývají účinnosti dnem schválení na VI.sjezdu ČSV.

2. Případné změny a doplňky Stanov nabývají účinnosti dnem jejich schválení ÚV ČSV.

(Tyto stanovy byly schváleny VII. sjezdem ČSV v Prosinci 2000.)

JEDNACÍ ŘÁD ČESKÉHO SVAZU VČELAŘŮ

ÚV ČSV vydává podle 7 a 31 Stanov ČSV tento jednací řád.

Účelem jednacího řádu je zejména upravit a konkretizovat v návaznosti na Stanovy ČSV a formální postup řešení těchto otázek a problematiky:

a) porušení členských povinností členy ČSV

b) evidence členů ČSV

c) zánik členství v ČSV

d) změna ZO ČSV evidující člena v členské evidenci

e) placení a odvodu členských příspěvků)

f) zasílání časopisu Včelařství členům ČSV

g) přiznávání čestného členství

A. PORUŠENÍ ČLENSKÝCH POVINNOSTÍ ČLENY ČSV

1. Poruší-li nebo nesplní-li člen povinnosti vyplývající ze Stanov ČSV nebo ze závazných opatření vydaných příslušnými orgány ČSV na základě těchto stanov, je výbor ZO ČSV, ve které je člen veden v členské evidenci povinen, jestliže toto porušení zjistí, nebo je-li mu oznámeno, záležitost projednat.

2. Za tímto účelem výbor ZO pozve člena, jehož se záležitost týká, na schůzi výboru, a to prokazatelně alespoň 10 dní předem.

3. Jestliže se člen k projednání nedostaví, může výbor záležitost projednat i v jeho nepřítomnosti.

4. Usnese-li se výbor, že účelu bylo dosaženo projednáním věci na výborové schůzi, považuje se řízení za ukončené.

5. S výsledkem projednání věci seznámí výbor nejbližší členskou schůzi.

6. Usnese-li se výbor na návrhu, že členovi má být uloženo některé opatření podle Stanov (napomenutí, odvolání z funkce nebo vyloučení z ČSV), předloží jej k projednání a rozhodnutí

nejbližší členské schůzi.

7. ZO ČSV, na jejichž členské schůzi má být projednáváno porušení členských povinností členem, kterého vede v členské evidenci, je povinna o tom vyrozumět tohoto člena prokazatelně alespoň 10 dní předem.

8. Členovi, o jehož porušení členských povinností se na členské schůzi jedná, musí být v případě jeho přítomnosti dána možnost se vyjádřit před přijetím usnesení v této věci.

9. Nedostaví-li se člen na členskou schůzi, může členská schůze záležitost porušení povinností člena projednat a rozhodnout o případném udělení opatření podle Stanov i v jeho nepřítomnosti, o čemž jej prokazatelně vyrozumí bez zbytečného odkladu.

10. Porušení povinnosti člena v souvislosti s registrací včelstev oznámí registrující ZO té ZO, která jej vede v členské evidenci. Současně může předložit i návrh, aby tomuto členovi bylo uloženo některé opatření podle Stanov.

11. ZO, které bylo oznámeno porušení členské povinnosti členem podle předchozího bodu, je povinna záležitost projednat obdobným postupem a výsledek sdělit registrující ZO.

12. Opatření ZO spočívající v rozhodnutí o odvolání člena z funkce se může týkat jen funkcí v orgánech příslušné ZO.

13. O odvolání členů z funkcí v okresních nebo ústředních orgánech rozhoduje orgán v jehož působnosti je volba a odvolání členů příslušného orgánu ČSV.

14. Návrh ZO na vyloučení člena z ČSV, který je členem okresního nebo ústředního orgánu (OV ČSV, OKRK ČSV, ÚV ČSV, ÚKRK ČSV), sdělí tato ZO předem písemně příslušnému orgánu, který posoudí též z pohledu práce člena v tomto orgánu i závažnosti důvodu pro vyloučení a návrh odsouhlasí nebo zamítne, o čemž rovněž písemně vyrozumí příslušnou ZO. Případné vyloučení členů z ČSV bez dodržení tohoto postupu je neplatné.

B. VEDENÍ ČLENSKÉ EVIDENCE ČLENŮ ČSV

Evidence členů je důležitou organizační záležitostí ČSV. Vedle evidenčního účelu má zásadní význam a potřebnost pro přehled o placení členských příspěvků, poskytování státních příspěvků a dotací a zasílání časopisu Včelařství jednotlivým členům, jakož i pro účast členů na Svépomocném fondu a úrazovém pojištění.

1. EVIDENCE ČLENŮ V ZO

a) ZO ČSV vede evidenci členů ČSV,které přijala za členy ČSV nebo které převzala do evidence od jiné ZO.

b) Členská evidence je vedena nejméně v tomto rozsahu:

- příjmení a jméno popř. titul

- rodné číslo

- úplná adresa trvalého bydliště včetně PSČ a okresu

- počet chovaných včelstev ke stanovenému termínu

- způsob chovu včel (včelínový, včelnicový, v kočovném zařízení)

- stanoviště včelstev, pokud jsou umístěna mimo bydliště

- datum vzniku členství v ČSV

- datum zařazení nebo vyřazení z členské evidence

- datum zániku členství v ČSV

2. EVIDENCE ČLENŮ V SEKRETARIÁTU ÚV ČSV

a) Sekretariát ÚV ČSV vede centrální evidenci všech členů podle údajů ZO, ve které jsou členové vedeni v členské evidenci s těmito údaji:

- příjmení a jméno (titul) nebo název právnické osoby či včelařského kroužku

- rodné číslo

- úplná adresa trvalého bydliště (sídlo práv. osoby nebo včelařského kroužku) včetně PSČ a okresu

b) Pro další potřeby ČSV je centrální evidence doplňována údaji o počtu chovaných včelstev jednotlivými členy, o zaplacení členských příspěvků a dotací, příspěvků ze Svépomocného fondu atp.

3. Údaje členské evidence mohou být v ČSV využívány jen k účelům činnosti ČSV a nesmí být poskytovány jiným subjektům.

C. ZÁNIK ČLENSTVÍ V ČSV

Způsoby zániku členství v ČSV zakotvují Stanovy ČSV v 28.

1.Při řešení zániku členství podle 28,bod 12 písm.b) Stanov se uplatní tento postup:

a) jestliže člen nezaplatí do stanoveného termínu v ZO, ve kterém je veden v členské evidenci, členský příspěvek, upozorní jej ZO na tuto povinnost bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 31.1. kalendářního roku ve kterém měl být zaplacen členský příspěvek na další kalendářní rok. Zároveň ZO členovi připomene důsledek, to je zánik členství podle stanov k 31.1. následujícího roku, pokud tuto povinnost k uvedenému datu nesplní.

b) pozdní odvedení vybraných členských příspěvků ZO na účet ČSV je organizační záležitostí ČSV a není důvodem pro zánik členství v ČSV,

c) případné nezaplacení stanoveného registračního poplatku členem příslušné registrující ZO je porušením členských povinností, které je možno řešit postupem podle části A jednacího řádu.

2.V případě řešení zániku členství podle 28,bod 12,písm.c) Stanov se uplatní tento postup:

a) zjistí-li ZO, u které člen uplatní požadavek na zařazení do členské evidence, že uplynulo více jak 60 dní od jeho odhlášení z evidence u předchozí ZO, oznámí ZO neprodleně dopisem tuto skutečnost členovi, jehož členství v ČSV podle Stanov zaniklo a sekretariátu ÚV ČSV zasláním vyplněného formuláře, dle vzoru uvedeného v příloze č.1,

b) jestliže se bývalý člen, jehož členství zaniklo z výše uvedeného důvodu, přihlásí opětovně za člena ČSV, postupuje příslušná ZO jako při přijetí nového člena,

c) zjistí-li sekretariát ÚV ČSV podle centrální evidence, že se člen odhlášený z členské evidence v ZO nepřihlásil do 60 dní u jiné ZO do členské evidence, vyřadí jej z centrální evidence a postupuje dále jako u člena,kterému členství v ČSV zaniklo.

3.Zaniklo-li členství úmrtím člena, nepřechází toto členství na dědice včelařského majetku. ZO ČSV postupují při eventuálním přijímání těchto členů za členy ČSV jako u nových členů, s výjimkou placení členských příspěvků podle stati D) tohoto jednacího řádu.

D. ČLENSKÉ PŘÍSPĚVKY

1. Členské příspěvky vybírají příslušné ZO od členů, které vedou v členské evidenci a poukazují je na účet ČSV ve výši, v termínech a postupem stanoveným ÚV ČSV.

2. Člen, který byl přijat v průběhu kalendářního roku je povinen zaplatit příslušný členský příspěvek na kalendářní rok v plné výši při přijetí za člena.

3. Jestliže byl za člena přijat dědic po zemřelém členovi, který měl zaplacen členský příspěvek, započte se tomuto přijatému členovi členský příspěvek zaplacený zemřelým členem (zůstavitelem).

4. Zanikne-li členství v průběhu kalendářního roku, na který má zaplacený členský příspěvek, tento se nevrací.

5. Zaniklo-li členství členovi před začátkem kalendářního roku, na který již zaplatil členský příspěvek, vrátí mu jej sekretariát ÚV ČSV, pokud mu byl poukázán, na žádost člena (popř. pozůstalých) prostřednictvím ZO, která jej vedla v členské evidenci. V případě, že tento členský příspěvek ZO dosud neodeslala, vrátí jej obdobně přímo tato ZO.

E. ZASÍLÁNÍ ČASOPISU VČELAŘSTVÍ

Jedním z členských výhod je právo člena dostávat zdarma časopis Včelařství. distribuci včelařství zajišťuje sekretariát ÚV ČSV, který:

1. Zasílá časopis Včelařství všem členům,kteří mají zaplacený členský příspěvek na adresu nahlášenou ZO ČSV pro odběr časopisu Včelařství.

2. Zahájí zasílání časopisu Včelařství nově přijatým členům, po obdržení oznámení ZO o jejich přijetí a zaplacení členského příspěvku.

3. Pokračuje v zasílání Včelařství členovi, který je do 60 dní převeden z členské evidence dosavadní ZO do členské evidence jiné ZO.

4. Zastaví zasílání Včelařství členovi, jehož členství v ČSV zaniklo, a to od oznámení ZO o zániku jeho členství, nebo od zjištění, že členovi zaniklo členství proto, že se nepřihlásil do evidence u jiné ZO vůbec, nebo ve lhůtě delší než 60 dní od hlášení z evidence dosavadní ZO.

F. OZNÁMENÍ VZNIKU A ZÁNIKU ČLENSTVÍ V ČSV A ZMĚN ČLENSKÉ EVIDENCE

1. ZO oznámí přijetí nového člena neprodleně sekretariátu ÚV ČSV. Současně potvrdí, že člen zaplatil příslušný členský příspěvek což je podmínkou vzniku členství.

2. ZO oznámí zánik členství člena, kterého vedla v člen. evidenci, neprodleně sekretariátu ÚV ČSV. Obdobně postupuje u člena, který se u ní hlásí do evidence po uplynutí 60 dní od odhlášení z evidence u předchozí ZO.

3. ZO oznámí vyřazení člena z členské evidence neprodleně sekretariátu ČSV.

4. Zo oznámí zařazení člena do členské evidence neprodleně sekretariátu ÚV ČSV.

5. Oznámení podle bodu 1-4 provede ZO na formuláři vydaném ČSV, jehož vzor je uveden v příloze č.1

G. ČESTNÉ ČLENSTVÍ

Podle Stanov ČSV a Řádu pro udělování čestných ocenění ČSV mohou příslušné orgány ČSV jmenovat čestné členy.

1. Čestné členství v orgánech ČSV může být uděleno členům ČSV zejména:

a) za účelem vytvoření větší možnosti účelného využití zkušeností a odborných znalostí dlouholetých aktivních a zasloužilých funkcionářů ve prospěch včelařství a ČSV,

b) pro umožnění, aby se tito členové podle svého zájmu a možností nadále podíleli na práci a činnosti orgánů ČSV,

c) k vyjádření uznání zasloužilým bývalým funkcionářům. Čestný člen orgánu ČSV má právo:

a) účastnit se jednání a činnosti v orgánu, jehož čestným členem byl jmenován, pokud byl k jednání pozván, nebo jestliže jím byl pověřen konkrétní činností,

b) účastnit se rozhodování orgánu, jehož je čestným členem s hlasem poradním.

2. Čestné členství v ČSV může být uděleno osobám, které se významně zasloužily o rozvoj včelařství a ČSV. Čestný člen ČSV má práva člena ČSV. Při rozhodování má hlas poradní. Pravomoc pro navrhování a udělování čestného členství v orgánech ČSV a čestného členství v ČSV stanoví Řád pro udělování čestných ocenění ČSV.

H. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

1. Jednací řád nabývá účinnosti dnem jeho schválení ÚV ČSV.

2. Vydáním tohoto jednacího řádu se ruší jednací řád vydaný ÚV ČSV v roce 1995.

Příloha č.1 Jednacího řádu ČSV

Vzor:

Oznámení údajů pro centrální evidenci členů ČSV

Český svaz včelařů - ZO ČSV : Okres:

oznamuje: 1) vznik členství ode dne :

2) zánik členství ke dni : z důvodu:

3) vyřazení z evidence od :

4) zařazení do evidence od:

5) změna adresy :

příjmení a jméno :

rodné číslo :

úplná adresa bydliště včetně PSČ:

Přijímaný nebo zařazený člen má zaplaceny členské příspěvky na tento

kalendářní rok.

Jiná sdělení (např. druhý nebo třetí člen ČSV z rodiny):

V ............................... dne .................

Razítko a podpis

Číselný znak oznámení zakroužkujte

ŘÁD PRO UDĚLOVÁNÍ ČESTNÝCH OCENĚNÍ ČSV

Ústřední výbor ČSV schválil podle 7, odst.3 písm.h) a 30 odst.2 Stanov na svém zasedání dne 7.prosince 1996 tento "Řád pro udělování čestných ocenění ČSV" za významné zásluhy o rozvoj českého včelařství.

Čl.1

Stanovy ČSV přiznávají svým členům právo nosit odznaky vydané Svazem (30,odst.1 Stanov).Osobám zasloužilým o včelařství je Svaz oprávněn udělovat čestné odznaky s věcnými nebo peněžitými odměnami. Aby bylo možné projevit uznání včelařům a včelařským pracovníkům, kteří vykazují delší úspěšnou nebo zvlášť záslužnou práci v oboru včelařství, nebo kteří získali mimořádné zásluhy v práci pro Český svaz včelařů, vydal Svaz čestná uznání (diplomy), čestné vlajky, čestné odznaky "Vzorný včelař", "Vzorný včelařský pracovník", "Zasloužilý včelařský pracovník", "Za zásluhy o včelařství" a zvlášť zasloužilým pracovníkům může být uděleno čestné členství v organizační složce popř. orgánu Svazu nebo Českém svazu včelařů.

Čl.2

Čestná uznání, čestné vlajky a čestné odznaky udělují se zejména:

a) organizačním složkám ČSV, kolektivům včelařů, kolektivům pracovníků ČSV a členům Svazu,

b) jiným osobám, nečlenům Svazu, které se význačně zasloužily o včelařství nebo včelařskou organizaci,

c) bývalým členům ČSV za dlouhodobé zásluhy o včelařství, i když pro stáří, nemoc apod. přerušili nebo pozbyli členství v ČSV nebo

d) cizím státním příslušníkům - včelařům, vědeckým a organizačním pracovníkům.

Čl.3

Čestná uznání, čestné vlajky a čestné odznaky udělují jednotlivé organizační složky ČSV za uvedených podmínek takto:

a) Č e s t n é u z n á n í

Uděluje ČSV nižším organizačním složkám, kolektivům a členům; OV ČSV a ZO ČSV, funkcionářům a členům OV a ZO; ZO ČSV svým funkcionářům a členům.

b) Č e s t n á v l a j k a

Uděluje ÚV ČSV nejlepším okresním a základním organizacím ČSV, v celostátních soutěžích vítězným organizačním složkám, kolektivům pracovníků Svazu.

c) Č e s t n ý o d z n a k s titulem "Vzorný včelař"

Uděluje OV ČSV funkcionářům a členům OV a ZO.

d) Č e s t n ý o d z n a k s titulem "Vzorný včelařský pracovník",

Č e s t n ý o d z n a k s titulem "Zasloužilý včelařský pracovník", Čestný odznak s titulem "Za zásluhy o včelařství" uděluje ÚV ČSV členům a funkcionářům Svazu, včelařským pracovníkům, jiným osobám zasloužilým o včelařství vč. cizích státních příslušníků.

Čl.4

Návrh na udělení čestných uznání podávají výborům organizačních složek popř. orgánům Svazu jejich členové a nižší organizační složky organizačním složkám vyšším.

Návrhy na udělení čestných vlajek a čestných odznaků "Vzorný včelařský pracovník", "Zasloužilý včelařský pracovník", "Za zásluhy o včelařství" podávají organizační složky ÚV ČSV. Návrhy podávají organizační složky na tiskopisech vydaných ÚV ČSV. V návrhu musí být důsledně zhodnoceny zásluhy navrhovaného a uvedeno, jakých výsledků dosahuje. K návrhu na tiskopise se musí vyjádřit každá organizační složka (lze provést i jako přílohu k návrhu). Je třeba přihlížet k tomu, jaká uznání - vyznamenání byla již navrhovanému organizačními složkami Svazu či jinými orgány udělena.

Čl.5

Dosažené výsledky v plnění úkolů okresních a základních organizací ČSV a jejich orgánů rozhodující pro udělení čestných uznání a čestných vlajek, hodnotí výbor vyšší organizační složky ČSV podle těchto hledisek:

a) příprava a plnění odborné výchovné činnosti,

b) plnění úkolů ukládaných vyššími orgány organizace ve vlastních a nižších organizačních složkách,

c) zapojení organizačních složek a členstva do celospolečenských úkolů,

d) účelnost a hospodárnost ve vydávání finančních prostředků a pořádek v administrativě,

e) spolupráce se zájmovými organizacemi, orgány obecních a okresních úřadů, agrárními komorami, zemědělskými a lesními závody ap.

Čl.6

Dosažené výsledky v práci organizačních složek, členů a funkcionářů rozhodující pro udělení čestného uznání hodnotí výbor organizační složky, který udělení navrhuje nebo schvaluje, že přihlédne:

a) k plnění úkolů organizační složky, ve které je navrhovaný zapojen,

b) k výsledkům jeho vlastní práce ve včelařství,

c) k jeho zásluhám o činnost organizační nebo odbornou,

d) k osobním vlastnostem jmenovaného,

e) jak předává zkušenosti a pomáhá ostatním funkcionářům a členům apod.

Čl.7

Dosažené výsledky v práci funkcionářů a členů základních organizací rozhodující pro udělení čestného odznaku a titulu "Vzorný včelař" hodnotí OV ČSV a uděluje jej za:

a) vzorné vedení včelařství,

b) využívání pokrokových metod a jejich propagaci,

c) předává zkušenosti apod.

d) dlouholetou činnost při výchově mládeže ve včelařských kroužcích

e) iniciativní a aktivní činnost v ZO, v plnění členských povinností apod.

Čl.8

Dosažené výsledky v práci včelařských pracovníků, rozhodující pro udělení čestného odznaku a titulu "Vzorný včelařský pracovník" hodnotí ÚV ČSV a uděluje za:

a) dlouholetou úspěšnou organizační nebo odbornou práci v rámci ČSV,

b) dlouholetou rozsáhlou propagační nebo dopisovatelskou činnost,

c) zvláštní zásluhy o včelařství a výchovu včelařského dorostu,

d) zásluhy o splnění jiných význačných úkolů daných Stanovami, usneseními Sjezdu, konferencí apod.

Čl.9

Dosažené výsledky v práci včelařských pracovníků, rozhodující pro udělení čestného odznaku a titulu "Zasloužilý včelařský pracovník" hodnotí ÚV ČSV a uděluje jej za :

a) činnost, která má zvláštní společenský a hospodářský význam,

b) za činnost, která je mimořádně rozsáhlá nebo zvláště důležitá a přináší užitek včelařství, zemědělství, národnímu hospodářství a organizaci.

Čl.10

Dosažené výsledky v činnosti pracovníků, rozhodující pro udělení čestného odznaku "Za zásluhy o včelařství" hodnotí ÚV ČSV a uděluje jej za podmínek jako čestný odznak a titul "Zasloužilý včelařský pracovník" s tím, že tato činnost:

a) je trvale dlouhodobého a širokého rozsahu,

b) přináší upevnění a rozšíření spolupráce zvlášť mezi organizacemi států a členskými zeměmi mezinárodní organizace APIMONDIA a APISLÁVIA,

c) je oceňována a přináší prospěch společnosti. Cizím státním příslušníkům se odznak uděluje za zásluhy o včelařství a spolupráci mezi včelařskými organizacemi a národy.

Čl.11

Za mimořádně významný přínos pro včelařství a včelařskou organizaci uděluje sjezd ČSV na návrh ÚV ČSV čestný titul "Čestný člen Českého svazu včelařů".

Čl.12

Zasloužilým členům, kteří se významně podíleli na práci pro včelařství a včelařskou organizaci, může být uděleno čestné členství v ÚV ČSV, v ÚKRK nebo v orgánech organizačních složek Svazu. Čestné členství v ÚV ČSV a ÚKRK uděluje na návrh ÚV popř. ÚKRK sjezd ČSV. Čestné členství v OV ČSV a OKRK uděluje na návrh OV popř.OKRK okresní konference. Čestné členství v orgánech ZO ČSV uděluje na návrh výboru popř.KRKZO

členská schůze.

Čl.13

Čestný odznak "Vzorný včelařský pracovník" lze udělit jen držiteli čestného odznaku "Vzorný včelař". Čestný odznak "Zasloužilý včelařský pracovník" lze udělit jen držiteli odznaku "Vzorný včelařský pracovník", a to po uplynutí 10 let od jeho udělení.

Čestný odznak "Za zásluhy o včelařství" lze udělit jen držiteli čestného odznaku "Zasloužilý včelařský pracovník", a to po uplynutí 10 let od jeho udělení.

Čl.14

Čestné uznání, diplom o čestném členství, čestné vlajky a čestné odznaky předává pověřený zástupce té organizační složky, která je udělila zástupci vyznamenané složky nebo vyznamenanému pracovníku. Předání se provede slavnostním způsobem na členské schůzi ZO, okresní konferenci nebo sjezdu ČSV, popřípadě na zasedání příslušného orgánu popř. organizační složky. Při udělení čestného odznaku se předává vyznamenanému doklad o jeho udělení. V případě dlouhodobé nemoci apod. vyznamenaného pracovníka předají ocenění pověření zástupci orgánu, který jej udělil.

Čl.15

S udělením čestné vlajky a čestných odznaků mohou být uděleny věcné nebo peněžité odměny:

a) k čestné vlajce odměna do výše .................. 500,- Kč

b) k čestnému odznaku "Vzorný včelařský

pracovník" odměna do výše ....................... 1 000,- Kč

c) k čestnému odznaku "Zasloužilý včelařský

pracovník" odměna do výše ....................... 1 500,- Kč

d) k čestnému odznaku "Za zásluhy o včelařství"

odměna do výše .................................. 2 000,- Kč

Cizím státním příslušníkům se peněžité odměny zásadně neudělují.

Čl.16

O udělení čestných uznání, čestných vlajek a čestných odznaků vede evidenci ta organizační složka, která je udělila. Ztráta čestného odznaku nebo průkazu musí být ihned hlášena a při nezavinění ztráty může ÚV ČSV vydat náhradní odznak a průkaz.

Čl.17 Udělení čestných uznání, čestných vlajek a čestných odznaků může být zveřejňováno ve Věstníku Svazu a odborném včelařském časopise.

Čl.18

V případě úmrtí vyznamenané osoby ponechá se čestný odznak pozůstalým, kteří však nejsou oprávněni jej nosit.

Čl.19

Čestná uznání, čestné vlajky a čestné odznaky vydává a organizačním složkám dodává sekretariát ČSV.

Čl.20

Tímto se ruší Řád pro udělování čestných uznání,čestných vlajek a čestných odznaků schválený ÚV ČSV dne 19.prosince 1971.

SMĚRNICE K REGISTRACI VČELSTEV

Stanovy ČSV zakotvují v 28 povinnost člena přihlásit k registraci včelstva, která umístil na stálém stanovišti v obvodu jiné ZO ČSV, než ve které je veden v členské evidenci, a to v té ZO, v jejímž obvodu jsoutato včelstva umístěna. Dále je člen povinen spolupracovat s registrující ZO, zejména se účastnit členských schůzí, plnit usnesení jejích orgánů, které se týkají chovatelské činnosti, plnění veterinárních opatření a platit jí roční registrační příspěvek, je-li registrující ZO v souladu se stanovami (19) stanoven. Registrující ZO je povinna ohlášenou registraci provést a zvát tyto členy na členské schůze. Vzhledem k tomu, že se v této oblasti vyskytují problémy a nedostatky, jak na straně členů, tak i ZO, vydává ÚV ČSV podle odst.10 28 Stanov ČSV tuto směrnici k registraci včelstev:

1. Člen ČSV, který umístil v souhlasu s právními předpisy včelstva na stálem stanovišti v obvodu jiné ZO, než ve které je veden v členské evidenci (dále jen registrující ZO), je povinen tuto skutečnost neprodleně písemně oznámit registrující ZO s těmito údaji:

a) příjmení a jméno člena,

b) úplná adresa trvalého bydliště včetně PSČ (případně též adresa přechodného bydliště a číslo telefonu),

c) umístění stanoviště (katastrální území, obec, osada, parcela),

d) počet včelstev na stanovišti,

e) název a adresa ZO, ve které je člen veden v členské evidenci.

Za stálé stanoviště se pro účely této směrnice považuje stanoviště, na kterém chovatel včel (člen ČSV) umístil včelstva za účelem jejich chovu s využitím dostupných zdrojů snůšky. Za stálé stanoviště se také považuje stanoviště, na kterém člen ČSV umístil včelstva za účelem opylování hmyzosnubných plodin a k využití nektarové nebo medovicové snůšky, pokud na něm zůstanou včelstva umístěna po 1.10. kalendářního roku.

2. Písemné oznámení registrace předá registrující člen zásadně proti potvrzení o jeho přijetí předsedovi nebo jednateli, případně příslušnému včelařskému důvěrníkovi registrující ZO. V případě, že tak nemůže z vážných důvodů učinit, pošle oznámení o registraci registrující ZO doporučenou poštou.

3. Registrující organizace je povinna ohlášenou registraci včelstev provést a zvát tyto členy na členské schůze.

4. Člen ČSV, chovatel registrovaných včelstev, je povinen spolupracovat s registrující organizací, zejména se účastnit členských schůzí, plnit usnesení jejích orgánů, které se týkají chovatelské činnosti, plnění veterinárních opatření a platit jí roční registrační příspěvek, je-li registrující ZO v souladu se stanovami (19) stanoven.

5. Změní-li člen počet registrovaných včelstev na stálém stanovišti ke dni zjišťování počtu včelstev k zazimování, je povinen tuto skutečnost oznámit obdobným způsobem příslušné registrující ZO.

6. V případě sporu, zda registrace byla provedena, je povinností člena prokázat, že registraci včelstev řádně oznámil.

7. Registrace včelstev je v současné době mimo jiné podmínkou pro poskytnutí příspěvku ze Svépomocného fondu ČSV ke zmírnění škod vzniklých na včelařském majetku člena na stálém stanovišti registrovaných včelstev a také pro výplatu státních podpor a příspěvků na opylovací činnost včel a rozvoj včelařství. Plní též důležitou evidenční funkci při provádění opatření podle veterinárních a dalších obecně závazných předpisů, které se týkají chovu včel.

8. Stanovování registračního příspěvku je zakotveno v 19 Stanov ČSV tak, že maximální výše registračního příspěvku může být registrující ZO na registrované včelstvo stanovena do výše členského příspěvku na včelstvo, který je příjmem registrující ZO od členů, které vede v členské evidenci. Do registračního příspěvku mohou být zahrnuty pouze nezbytné náklady nebo výdaje spojené s registrací včelstev nebo s povinnostmi, které pro registrující ZO z registrace včelstev vyplývají, zejména:

a) poštovné a běžné administrativní výdaje,

b) náklady na léčiva a prostředky k ošetřování včelstev k předcházení, zjišťování, tlumení, léčení nebo likvidaci včelích nemocí, zejména varroázy a příslušné cestovní náhrady.

9. Plnění ustanovení stanov a tohoto metodického pokynu je závazné pro všechny členy a ZO, jichž se týká. Jejich neplnění může být považováno za hrubé porušení základních povinností členů, popř.ZO.

10.Základní organizace, u které má člen řádně registrovaná včelstva, a který má řádně zaplacen registrační příspěvek, nesmí tomuto členovi odmítnout součinnost při ověřování případné škody vzniklé na včelařském majetku na stálém stanovišti včelstev umístěném v jejím obvodu, nebo poskytnutí státních podpor nebo příspěvků, případně provedení veterinárních úkonů a opatření, která ZO zajišťuje podle dohody ČSV se SVS.

11.V případě sporu o registraci včelstev a o výši registračního příspěvku, je povinností příslušného OV ČSV na podnět člena nebo příslušné ZO záležitost prošetřit a uložit případné sjednání nápravy.

12.Tato směrnice vstoupila v platnost schválením ÚV ČSV dne 29.11.1998.

STATUT SVÉPOMOCNÉHO FONDU ČSV

1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Jedním ze základních cílů Českého svazu včelařů (dále jen ČSV nebo svaz) je vytvářet účelové fondy na zabezpečení činnosti svazu a jeho členů. Proto svaz zřídil na základě stanov tento zvláštní účelový Svépomocný fond (dále jen SF nebo fond).

2 ÚČEL FONDU

1. Hlavním účelem SF je ochrana členů a jejich včelařského majetku při chovu včel a činnostech s ním souvisejících (dále jen včelařská činnost). Plnění tohoto cíle je zabezpečováno poskytováním příspěvků ze SF členům v případech uvedených v 4.

2. Z fondu mohou být hrazeny též náklady vynaložené na zjišťování nebo ověřování příčin a rozsahu škod (znalečné, náhrady cestovních výdajů, refundace mezd apod.), včetně mzdových a dalších nákladů spojených s vedením fondu.

3. Ústřední výbor ČSV může rozhodnout o dílčím použití prostředků fondu i k jiným účelům, zejména ve prospěch zkvalitnění chovu včel a předcházení vzniku škod.

3 ZDROJE FONDU

1. Základním zdrojem fondu je podíl členských příspěvků,který je převáděn do fondu ve výši stanoven ústředním výborem.

2. Ústřední výbor může rozhodnout o dotování fondu z dalších zdrojů hospodaření a rozpočtu svazu.

4 POSKYTOVÁNÍ PŘÍSPĚVKŮ Z FONDU

1. Příspěvky z fondu se poskytují ke zmírnění popř. k úhradě škod a nákladů v těchto případech:

a) při poškození, zničení nebo odcizení včelstev a jejich částí, včelařských zásob a potřeb, zařízení a staveb sloužících ke včelařské činnosti, pokud jsou tyto věci ve vlastnictví popř. spoluvlastnictví člena a došlo-li ke škodě ohněm, bleskem, vichřicí, povodní, krupobitím, pádem předmětů, krádeží vloupáním, krádeží volně umístěných úlů, plemenáčů i oplodňáčků osazených včelami, popř. při vzniku škody jiným zásahem cizí osoby s úmyslem způsobit škodu a při dopravních nehodách. Pokud bude zjištěná odpovědná osoba za způsobenou škodu na včelařském majetku člena před podáním žádosti nebo v průběhu vyřizování žádosti, poskytne se příspěvek za podmínky současného uzavření smlouvy o postoupení pohledávky s ČSV jen v případě, že poškozený nedosáhne při využití všech právních prostředků, případně za právní pomoci ČSV, úhrady této škody právní cestou do 1 roku od vzniku škody. Ustanovení o lhůtách pro uplatnění příspěvku podle 4, odst.4 a 5 odst.2 písm. i) statutu SF zůstává nedotčeno,

b) k úhradě škody, kterou je člen povinen uhradit podle pravomocného rozsudku soudu cizím fyzickým nebo právnickým osobám proto, že ji způsobil při včelařské činnosti,

c) k úhradě soudních nákladů, které je člen povinen uhradit podle pravomocného rozhodnutí soudu ve sporu proti němu nebo jim vedeném, pokud svaz řevzal právní zastupování nebo pomoc,

d) k úhradě škod na věcech vzniklých při akcích pořádaných svazem, popř. jeho organizačními složkami po projednání s předsednictvem ÚV,

e) kdy o poskytnutí příspěvku rozhodla komise SF podle 6.

2. Příspěvky se neposkytují ke zmírnění popř. úhradě škod:

a) způsobených zvěří, ptáky, škůdci a domácími zvířaty, nemocemi a nákazami včel a včelího plodu,

b) vzniklých v důsledku použití chemických prostředků při ošetřování zemědělských a lesních kultur a porostů,

c) při použití výbušnin, těžbou dřeva apod. v blízkosti stanovišť včelstev podle platných směrnic,

d) vzniklých při dopravní nehodě na samotném dopravním prostředku,

e) způsobených manželovi, příbuznému v řadě přímé, nebo osobě, se kterou člen žije ve společné domácnosti,

f) při nařízené likvidaci včel podle obecně závazných právních předpisů,

g) vzniklých při ošetřování včelstev podle veterinárních předpisů a opatření,

h) nesplní-li člen povinnost zaslat podle veterinárních předpisů a podle statutu SF vzorky na vyšetření při úhynu nebo nadměrném zeslabení včelstev,nebo bylo-li jednou z příčin vzniku škody porušení veterinárních předpisů,

i) vznikla-li škoda v období, na které člen nemá zaplaceny členské příspěvky,

j) po zániku členství ve svazu,

k) způsobených členem úmyslně,

l) jiných nebo dalších (např. ušlém zisku),

m) při úrazu člena případně jeho úmrtí při včelařské činnosti.

3. Rozsah poskytování příspěvků

a) příspěvky ke zmírnění vzniklých škod popř. k úhradě nákladů (dále jen škoda) jsou poskytovány podle zdrojů a stavu fondu, maximálně do výše skutečné škody,

b) při jedné škodné události se celkový příspěvek na zmírnění škody vzniklé na včelařském majetku nebo na cizím majetku nebo osobě poskytuje maximálně do výše 2 000,- Kč na jedno včelstvo, v závislosti na počtu včelstev, na které má člen zaplaceny členské příspěvky,

c) při škodné události vzniklé poškozením nebo zničením včelínu, kočovného zařízení nebo pracovny se příspěvek ke zmírnění škody na těchto zařízeních poskytuje v závislosti na počtu včelstev v nich umístěných nebo počtu včelstev, pro které pracovna sloužila, maximálně do výše 1 000,- Kč na jedno včelstvo

d) při poskytování příspěvku na zmírnění škody vzniklé na včelařských zásobách a pomůckách se přihlíží k jejich úměrnému potřebnému množství a rozsahu včelařského provozu,

e) způsobil-li, nebo usnadnil-li člen vznik škody svojí nedbalostí (požárem, porušením ustanovení o kočování, nezajištěním majetku apod.) bude vypočtený příspěvek krácen o 50% a při opakovaném vzniku škody z nedbalosti nemusí být příspěvek vůbec poskytnut,

f) příspěvek může být poměrně snížen, pokud měl člen zaplaceny členské příspěvky na období, ve kterém škoda vznikla na menší počet včelstev, než jich měl ve skutečnosti v době vzniku škody,

g) příspěvek může být poměrně snížen nebo nepřiznán vůbec, nevytvořil-li člen podmínky na zamezení opětovnému vzniku škody.

4. Lhůty pro uplatnění příspěvku

a) příspěvek se při splnění dalších podmínek poskytne, uplatní-li poškozený člen žádost do tří měsíců ode dne zjištění škody. Tato tříměsíční lhůta platí i pro případy mimořádných veterinárních opatření, pokud o přiznání příspěvku rozhodne komise SF podle 6 f), a počítá se ode dne pravomocného rozhodnutí ve správním řízení,

b) příspěvek se poskytne uplatní-li poškozený člen žádost ve lhůtě do jednoho roku od vzniku škody.

5. Oceňování včelařského majetku

a) Předsednictvo ÚV ČSV zajistí vypracování bližších kritérií a podmínek k oceňování včelařského majetku a zásad pro poskytování příspěvků ze SF

b) výše uvedená kritéria, podmínky a zásady schvaluje ÚV ČSV.

5 PROCESNÍ USTANOVENÍ A DALŠÍ PŘEDPOKLADY NEBO PODMÍNKY PRO

POSKYTOVÁNÍ PŘÍSPĚVKŮ

1. Příspěvek se poskytuje na základě písemné žádosti člena, která musí být řádně odůvodněna a doložena. Žádost se podává na formuláři, který vydal ÚV ČSV. Tento formulář je k dispozici na sekretariátu ÚV ČSV. Žadateli jej zajistí příslušná základní organizace.

2. Členové, kteří žádají o příspěvek jsou povinni:

a) ohlásit neprodleně po zjištění vzniku škody, na kterou se vztahuje SF a k jejímuž zmírnění budou žádat příspěvek, tuto skutečnost základní organizaci (dále jen ZO ČSV), ve které

je veden v členské evidenci. Tato povinnost se týká též oznámení škody nebo nákladů, která je člen povinen hradit cizím osobám (dále jen škoda).

b) sepsat bez zbytečného odkladu žádost o poskytnutí příspěvku, v případě škody na jejich včelařském majetku na formuláři vydaném svazem a tuto žádost předat příslušné ZO ČSV. V případě ostatních škod postoupit písemnou žádost přímo sekretariátu ÚV ČSV. V žádosti člen popíše konkrétně k jaké škodě došlo, jaký je její rozsah,kdy k ní došlo, popř. kdy její vznik zjistil a pokud je mu známo též jak ke škodě došlo. V popisu zničených nebo poškozených, popř. odcizených věcí uvede zejména druh věcí, rok jejich uvedení do provozu nebo stáří,konstrukci, způsob zhotovení nebo pořízení, u včelařských zásob jejich množství. V popisu včelstev uvede zejména jejich sílu a stav ve vztahu k období kdy ke škodě došlo a rozsah škody (stupeň zeslabení, úhyn, odcizení).

c) oznámit neprodleně vznik škody příslušnému orgánu požární ochrany, pokud škoda vznikla požárem a vyžádat si o tom potvrzení a zprávu o příčině požáru, pokud jím byla zjištěna, což může být zaznamenáno a potvrzeno v žádosti. V případě odmítnutí vydání tohoto potvrzení zajistit prokazatelnost oznámení škody tomuto orgánu (opisem doporučeného dopisu a podacím lístkem pošty),

d) oznámit neprodleně vznik škod na včelařském majetku, jejichž předpokládaná výše bude vyšší jak 500,- Kč, příslušnému orgánu policie, je-li o tom potvrzení, což může být zaznamenáno a potvrzeno v žádosti. V případě odmítnutí vydání tohoto potvrzení zajistit prokazatelnost oznámení škody tomuto orgánu (opisem doporučeného oznámení s podacím lístkem pošty),

e) oznámit vznik škody nejpozději první pracovní den po jejím zjištění (telefonicky, telegraficky, faxem, osobně) sekretariátu ÚV ČSV a příslušnému OV ČSV, je-li předpoklad, že skutečná škoda přesáhne 10 000,- Kč. Telefonická oznámení je třeba neprodleně písemně potvrdit doporučeným dopisem nebo faxem. Při nedodržení povinnosti řádného oznámení bude vypočtený příspěvek poskytován maximálně ve výši 10 000,- Kč,

f) oznámit škodu také ZO ČSV, v jejímž obvodu byla registrována včelstva na stálém stanovišti, pokud škoda vznikla na tomto stanovišti,

g) poskytnout orgánům a funkcionářům, kteří se účastní šetření

příčin a rozsahu škody potřebnou součinnost a zajistit existující předměty popř. důkazy o příčinách a rozsahu škody. V této souvislosti měnit stav věcí po zjištěné škodě jen pokud je to nezbytné pro omezení vzniku případně větší nebo další škody,

h) uzavřít s ČSV smlouvu o postoupení pohledávky u škod způsobených třetí osobou neznámou ke dni podání žádosti. Smlouva o postoupení pohledávky je součástí žádosti o příspěvek ze SF. Žadatel je povinen, dozví-li se o zjištění osoby odpovědné za vznik škody,neprodleně písemně oznámit svazu tuto skutečnost.

ch) vrátit svazu vyplacený příspěvek, pokud mu bude kdykoliv později škoda uhrazena osobou, která za ní odpovídá, a to ve výši této úhrady, maximálně do výše vyplaceného příspěvku,

i) zaslat bez zbytečného odkladu nejpozději do třech měsíců od zjištění škody sekretariátu ÚV ČSV řádně vyplněnou, ověřenou a potvrzenou žádost o příspěvek a připojit k ní případnou dokladovost podle bodů c) a d),

j) zaslat v případě škody, spočívající v zeslabení nebo úhynu včelstev vzorky včel a plástů bez zbytečného odkladu k vyšetření na nemoci včel a včelího plodu do VÚVč v Dole u Libčic nad Vltavou nebo do příslušného státního veterinárního ústavu. Výsledek vyšetření se připojí jako příloha k žádosti o příspěvek ze SF,

k) v případě, že pachatel byl znám v době podání žádosti nebo zjištěn v průběhu vyřizování žádosti - tedy před výplatou příspěvku (viz 4 od.1a) věta druhá), informovat o této skutečnosti v žádosti, popřípadě, byla-li již žádost podána, neprodleně písemně doporučeným dopisem nebo faxem sekretariátu ÚV ČSV.

4. Základní organizace ČSV

Základní organizace, ve které je člen v členské evidenci a které oznámil vznik škody s tím, že bude žádat o příspěvek:

a) vydá žadateli tiskopis "Žádost o příspěvek ze Svépomocného fondu ČSV" a poučí jej o způsobu jeho vyplnění,

b) ověří, zda člen splnil další povinnosti a podmínky zejména oznamovací povinnosti, popř. jej o nich poučí, nebo mu pomůže je splnit,

c) pověří nejméně dva členy ZO ČSV (zpravidla příslušného včelařského důvěrníka a členy výboru) neprodleným ověřením rozsahu a zjevných příčin škody na místě jeho vzniku,

d) zajistí operativně doplnění žádosti o posouzení rozsahu a příčin škody a potvrzením o jejím ověření ZO a pověřenými členy nejpozději do 30 dnů od předložení žádosti o příspěvek ze SF,

e) postupuje při ověřování škody, jejíž předpokládaná výše bude vyšší než 10 000,- Kč v součinnosti s OV ČSV,

f) vyjádří v žádosti, zda žadatel je členem ČSV, kolik včelstev přihlásil k zazimování (tzn. na kolik včelstev má zaplaceny členské příspěvky) a kolik včelstev skutečně měl celkem v době vzniku škody. Došlo-li k ohlášené škodě na stálém stanovišti včelstev v obvodu registrující ZO, zajistí splnění procesních ustanovení podle bodů c) a d) tato ZO.

4. Okresní výbor

a) zajistí po oznámení škody, která bude předpokládaně vyšší než 10 000,- Kč ustanovení 2 - 3 členné komise, která v součinnosti s příslušnou ZO prošetří rozsah a zjevné příčiny škody na místě jejího vzniku,

b) zaznamená a potvrdí spolu s ustavenou komisí do žádosti zjištěné nebo ověřené skutečnosti týkající se rozsahu a příčin škody.

5. Sekretariát ÚV ČSV

a) eviduje došlé žádosti

b) prověřuje věcnou a formální správnost a úplnost žádosti

c) zajistí podle uváženého ověření rozsahu a příčin škody funkcionářem svazu nebo znalcem, pokud mu byl ohlášen vznik škody na včelařském majetku, jejíž výše přesáhne zřejmě 10 00,- Kč, nebo způsobil-li člen škodu jiné osobě,

d) zpracovává podklady a provádí výplatu příspěvků žadatelům, pokud jsou jejich žádosti řádně vyplněny a doloženy. V ostatních případech, to je zejména nejsou-li splněny věcné nebo procesní podmínky a předpoklady pro poskytnutí příspěvku, předloží žádost k projednání komisi SF,

e) informuje pravidelně komisi SF o souhrnných zdrojích, stavu a čerpání prostředků SF.

6. Komise SF

Ústřední výbor ustaví odbornou komisi SF, která má zejména tuto působnost, úkoly a pravomoci:

a) dozírá na řádné hospodaření s prostředky fondu a podává o tom informace a zprávy ÚV ČSV,

b) projednává a rozhoduje o poskytnutí příspěvku u žádostí, které ji byly postoupeny podle bodu 5 d)

c) rozhoduje o zamítnutí žádosti nebo krácení příspěvku, d) je oprávněna vyžádat si k řešení kteroukoliv žádost o poskytnutí příspěvku, považuje-li to za potřebné a z vlastního podnětu nebo na žádost přešetřit okolnosti vzniku a rozsahu škody, na kterou je žádán příspěvek, nebo na kterou byl příspěvek vyplacen,

e) rozhoduje o případném poskytnutí příspěvku na úhradu prokázané škody, kterou způsobil člen při včelařské činnosti cizím osobám a kterou uhradil, i když mi povinnost této úhrady nebyla stanovena soudním rozhodnutím,

f) může přiznat poskytnutí příspěvku na zmírnění škody, i když se na ní SF nevztahuje nebo je škoda vyšší než maximální limit, pokud by jeho nepřiznání bylo s ohledem na okolnosti případu příliš tvrdé,

g) rozhodnutí komise SF je konečné,

h) provádění výkladu statutu SF.

6 SPOLEČNÁ,PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

a) statut SF se vztahuje také na včelařský majetek právnických osob, které jsou členy ČSV, pokud je tak stanoveno ve smlouvě o součinnosti,

b) statut SF se vztahuje rovněž na individuální členy včelařských sdružení,pokud jsou tato sdružení členy ČSV na základě smluv o součinnosti a pokud je tak v této smlouvě stanoveno,

c) působnost ZO ČSV zakotvená ve statutu SF při ověřování rozsahu a příčin škody vzniklé individuálním členům včelařských sdružení přechází v těchto případech na příslušná včelařská sdružení. Působnost OV ČSV zakotvená do statutu SF se v těchto případech uplatní obdobně jako u členů v členské evidenci ZO,

d) statut SF byl schválen ÚV ČSV dne 1.12.1991,

e) ruší se statut SF schválený od 1.1.1970 včetně pozdějších změn a doplňků,

f) statut je platný a účinný od 1.1.1992 ve znění změn a doplňků účinných od 1.1.1994,1.7.1995,1.1.1997,

g) statut SF se vztahuje také na majetek ZO ČSV, určený k provozování chovu včel, jestliže má zaplaceny příslušné členské příspěvky. V případě vzniku škody na tomto majetku provádí ověření příslušný OV ČSV.

ZÁSADY PRO POSKYTOVÁNÍ PŘÍSPĚVKŮ ZE SVÉPOMOCNÉHO FONDU ČSV PŘI VZNIKU

ŠKOD NA VČELAŘSKÉM MAJETKU ČLENŮ ČSV

1. Příspěvek se poskytuje zásadně pouze na níže vyjmenovaný včelařský majetek a při zásahu neznámého pachatele na škody způsobené vniknutím do včelína, pracovny či kočovného vozu.

2. Příspěvek na škodu na včelařských pomůckách a zásobách - medu, cukru, stejně jako počet souší, mezistěn, rezervních úlů, rojáčků a plemenáčů se řídí nezbytnou potřebou a počtem včelstev, jež poškozený přihlásil předešlého roku k zazimování.

Na jedno včelstvo připadne tak maximálně :

- 1,0 kg medu

- 3,0 kg cukru

- 0,5 kg mezistěn

- 0,5 kg vosku

- 10 ks souší

- 30 % rezervních úlů, rojáčků a plemenáčů

3. Příspěvek se neposkytuje:

a) na včelařskou literaturu a veškerý včelařský propagační materiál

b) na včelařské nářadí a potřeby zanedbatelné hodnoty - pořizovací cena nepřesáhne 20,-Kč, t.j.např. čísla na úly, nosiče rámků, čísla a barvy na matky, chovné a zasílací klícky, umělé mateří misky apod.

c) zrušen

d) na majetek, který svým účelem a používáním není určen výhradně ke včelařské činnosti tj. zejména kuchyňské zařízení, včetně kamen a vařičů (s výjimkou 1 ks přenosného vařiče s příslušenstvím), televize, rádia, dopravní prostředky, potřeby k osobní hygieně, pomocná nářadí při přesunu včelstev (s výjimkou 1 ks zvedáku), kompresory, dále pak nábytek, stavební materiál, truhlářské nebo jiné nářadí (kromě základního vybavení pro práci včelaře), šatstvo, finanční hotovost, e) na náklady na dopravu, vydané v souvislosti s přivoláním policie nebo hasičů, stejně tak náklady na pořízení fotodokumentace,

f) na odměnu znalci, kterého o znalecký posudek požádal poškozený a na poplatky za vyšetření vzorků včel,

g) na cenu práce, která byla vynaložena při uvádění poškozeného majetku do původního stavu.

PŘÍSPĚVEK NA ÚLY

- klasický úl (Universal, Čechoslovák apod.)	400,- Kč
- nástavkový úl (Tachovák,Úl B 10 aj.)	600,- Kč
- ostatní (Budečák, Pětiletka, Lesan a další	200,- Kč
již nevyráběné úly včetně úlů domácí výroby
- plemenáč	120,- Kč
- oplodňáček	72,- Kč
- rojáček	60,- Kč

Mřížky, uteplívky a krmítka jsou součástí úlů započítané v ceně úlů. Z tohoto důvodu se zvlášť neplatí. V případě odcizení, poškození nebo zničení části úlů se příspěvek úměrně sníží.

PŘÍSPĚVEK NA VČELAŘSKÉ POMŮCKY A POTŘEBY

-klobouk se závojem.........................	84,- Kč
-odvíčkovací talíř .........................	120,- Kč
-kukla včelařská .........................	84,- Kč
-konev hliníková .........................	120,- Kč
-rukavice včelařské ........................	96,- Kč
-včelařská kombinéza........................	120,- Kč
-kleště na rámky ...........................	72,- Kč
-kuřák ...........................	120,- Kč
-děrovač rámků ...........................	144,- Kč
-zatavovač rámků ...........................	36,- Kč
-smyk kulatý ...........................	60,- Kč
-rojochyt ...........................	144,- Kč
-vytáčecí stan ...........................	480,- Kč
-odvíčkovací souprava Včelpo................	240,- Kč
-medomet čtyřrámkový .......................	1 500,- Kč
-forma na rámky ............................	30,- Kč
-pohon k medomedu ..........................	1 200,- Kč
-přelarvovací lupa Včelpo ..................	240,- Kč
-medomet třírámkový........................	1 000,- Kč
-vařák na vosk ........................	720,- Kč
-nádoba pod medomet........................	120,- Kč
-vyvíječ aerosolu ........................	1 200,- Kč
-síto stojánkové ........................	180,- Kč
-napínák drátku ........................	72,- Kč
-odvíčkovací vidlička......................	30,- Kč
-váha úlová hydromechanická ...............	180,- Kč
-váha úlová mechanická ....................	600,- Kč
-zatavovač elektrický .....................	600,- Kč
-přenosný vařič včetně přísluš.
(PB bomba 2 kg)...........................	720,- Kč

C E N Y V Č E L S T E V

========================

zimní období 561,- Kč včetně zásob	160,- Kč jen včely
(1.10.- 20.3.) 46,- Kč plást .............	25,- Kč plod
jarní období 782,- Kč včet.zás.a plást.	320,- Kč jen včely
(21.3.- 15.5.) 48,- Kč plást.............	78,- Kč plod
letní období 1069,- Kč včet.zás.a plást.	480,- Kč jen včely
(16.5.- 31.7.) 43,- Kč plást.............	103,- Kč plod
podzimní období 665,- Kč včet.zás.a plást.	240,- Kč jen včely
(1.8.- 30.9.) 44,- Kč plást.............	19,- Kč plod

souše po 10,- Kč	90,-	160,-	240,-	120,-
cukr po 15,- Kč	12 kg 180	6 kg 90,-		12 kg 180,-
med po 28,- Kč	2 kg 56	3 kg 84,-	7 kg 196,-	2 kg 56,-
včely po 80,- Kč	2 kg 160	4 kg 320,-	6 kg 480,-	3 kg 240,-
matka	50,-	50,-	50,-	50.-
plod	25,-	78,-	103,-	19.-

matka..................	50,- Kč
1 kg včel..............	80,- Kč
1 kg medu..............	28,- Kč
1 kg cukru.............	15,- Kč
1 kg vosku.............	40,- Kč
1 kg souše.............	10,- Kč
1 kg mezistěn..........	120,- Kč
1 ks mezistěny.........	8,- Kč

DROBNÉ NÁŘADÍ - ZÁKLADNÍ VYBAVENÍ VČELAŘE

-----------------------------------------

- pilka ...............	60,- Kč
- sekyra...............	96,- Kč
- kleště...............	60,- Kč
- kladívko.............	60,- Kč
- nůž..................	48,- Kč
- kosa.................	96,- Kč

PŘÍSPĚVEK NA ŠKODY NA KOČOVNÝCH VOZECH

--------------------------------------

- oj...................	600,- Kč
- kolo včetně šroubů..	2 000,- Kč
disku,duše,pláště
- krytina............	1 000,- Kč
- svítilna...........	250,- Kč
- el.instalace.......	500,- Kč
- vzduchotechnika....	2 000,- Kč
- kompletní podvozek.	7 000,- Kč
- nosná konstrukce...	3 000,- Kč

- zvedák..............	500,- Kč
- úl.baterie v koč....	300,- Kč

1 úl

PŘÍSPĚVEK NA ŠKODY VZNIKLÉ VNIKNUTÍM NEZNÁMÉHO PACHATELE

- visací zámek..... ....	50,- Kč
- dozický zámek.........	80,- Kč
- dozický FAB...........	120,- Kč
- 1 m2 5 mm skla........	150,- Kč

(na rozb.oken.tabule)

PŘÍSPĚVEK NA ŠKODY NA VČELÍNECH, KOČOVNÝCH VOZECH A PRACOVNÁCH

Výše škod se posuzuje v závislosti na ploše, kvalitě materiálu a stáří, způsobem provedení a počtu zazimovaných včelstev. Ustanovení - 4 odst.3 c) statutu SF ČSV zůstává nedotčeno. Fumagilin byl z ceníku vypuštěn.

OCHRANA VČEL PŘI POUŽÍVÁNÍ PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN

Dnem 1.ledna 1997 nabyl účinnosti Zákon č.147/1996 Sb. o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů. Zákon upravuje ochranu rostlin a rostlinných produktů před negativním působením škodlivých činitelů se zřetelem na ochranu zdraví lidí, zvířat a ochranu životního prostředí. Stanoví oprávnění a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti rostlinolékařské péče,upravuje ochranu státního území před zavlečením a rozšiřováním karanténních škodlivých organismů a stanoví působnost orgánů státní správy na tomto úseku včetně oprávnění ukládat sankce. Základním úkolem zákona je snižování škod způsobených škodlivými činiteli na rostlinách a rostlinných produktech, které činí v dlouhodobém průměru více než 30% objemu rostlinné produkce. Současně je rostlinolékařská péče jedním z významných článků garantujících ochranu zdraví lidí a zvířat, nezávadnost potravin a krmiv a v neposlední řadě i ochranu životního prostředí. Pro účely včelařství je důležitá úprava prevence rizik plynoucích ze zacházení s přípravky a mechanizačními prostředky na ochranu rostlin pro životní prostředí a zdraví lidí a zvířat. Zákon stanovil v souladu s Ústavou České republiky v 30-32 povinnosti právnickým a fyzickým osobám, které provádějí ošetřování rostlin, rostlinných produktů, skladů a půdy, povinnosti chovatelům včel, právnickým a fyzickým osobám, jimž přísluší výkon práva myslivosti nebo výkon rybářského práva i povinnosti vlastníkům pozemků a uživatelům honiteb. Ustanovení 45 odst.4 zákona zmocnilo pak Ministerstvo zemědělství ČR, aby vyhláškou stanovilo podrobnosti zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin. Na základě tohoto zmocnění MZe ČR vydalo s účinností od 7.března 1997 vyhlášku č.40/1997 Sb. k provedení uvedených ustanovení zákona. Předmětem její úpravy je zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při ošetřování porostů, stromů a keřů přípravky na ochranu rostlin. Tento právní předpis zrušil dosavadní vyhlášku Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č.37/1963 Sb. ve znění pozdějších novel o ochraně včel, ryb a lovné zvěře při hubení škůdců přípravky na ochranu rostlin. Tato dosavadní vyhláška byla vydána na základě zmocňovacích ustanovení zákona č.188/1950 Sb. o zdokonalení rostlinné výroby a zákona č.11/1955 Sb. o vodním hospodářství. Uvedené zákony však obsahovaly jen rámcová ustanovení o ochraně zdraví lidí a zvířat při hubení škůdců rostlin přípravky na ochranu rostlin,takže dosavadní vyhláška č.37/1963 ve znění pozdějších novel byla komplexní právní úpravou. Je třeba si uvědomit, že úpravu práv a povinností ošetřovatele porostu,chovatele včel, orgánu státní správy a postupu při zjišťování rozsahu škod, stejně tak vymezení základních pojmů je třeba na rozdíl od dosavadní právní úpravy nyní hledat ve dvou právních předpisech a to v zákoně o rostlinolékařské péči v 30 - 32 a v nové vyhlášce. Ustanovení 30 - 32 zákona o rostlinolékařské péči a znění nové prováděcí vyhlášky v zásadě zachovává původní právní úpravu se změnami, které nejsou na újmu zabezpečení ochrany včel při zacházení s přípravky. Podstatnou a nejdůležitější změnou oproti předchozí úpravě je změna v orgánu, kterému je chovatel včel povinen hlásit neprodleně úhyn včel v důsledku použití přípravku. Již to není obecní úřad, ale okresní veterinární správa. Je jisté, že tato změna vzhledem k odbornosti pracovníků veterinárních správ je přínosem pro objektivní zjišťování rozsahu škod podle 32 zákona. V mnoha případech v minulosti si totiž pracovníci, či zástupci malých obcí vůbec nevěděli rady, co s hlášením škody na včelách dělat. Docházelo k prodlení, nebyly řádně zajištěny důkazy o vzniku škody, ošetřovatelé porostu pak odmítali vzniklé škody poškozeným včelařům a spory končily u soudu. Co se týče vymezení základních pojmů,oproti dosavadní úpravě, ve které byl charakterizován jen kvetoucí porost, v nové vyhlášce se objevují i další důležité pojmy,které určují, co se rozumí pod pojmem včely, medovice a mimokvětní nektar. V souvislosti s tím, bylo upuštěno od označování konkrétních plodin jako bob, řepa, hrách. Není pro to věcné opodstatnění, protože např. bob navštěvuje včela i bez medovice neboť sbírá nektar z foliárních nektárií na bázi listů. Poslední změnou, o které je dobré se zmínit, je vypuštění Příloh č.1 a 2 - seznamy zemědělských plodin, stromů, keřů a plevelů navštěvovaných v době květu včelami. Vzhledem k tomu, že 5 vyhlášky dostatečně přesně definuje kvetoucí porost, není nutné přílohu uvádět. Tyto seznamy nezahrnují všechny plodiny, a tak by v případě škod mohlo dojít ke zbytečným sporům. Nová vyhláška se připravovala prakticky rok. Navrhované znění připomínkoval v rámci Agrární komory jak Český svaz včelařů, tak Výzkumný ústav včelařský v Dole. Pro vaši informaci uvádíme výňatek ze zákona č.147/1996 Sb. o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, tj. znění ustanovení 30-32, které se týkají ochrany včel při používání přípravků na ochranu rostlin, a plné znění vyhlášky č.40/1997 Sb., která provádí uvedená ustanovení a kterou se stanoví podrobnosti zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin.

30 OCHRANA VČEL, ZVĚŘE A RYB PŘI POUŽÍVÁNÍ PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN

1. Právnická nebo fyzická osoba, která provádí ošetřování rostlin, rostlinných produktů, skladů a půdy, přípravky které jsou podle rozhodnutí o registraci přípravku pro včely jedovaté nebo škodlivé,

a) je povinna činit opatření k ochraně včel stanovená prováděcím předpisem,

b) nesmí používat přípravky pro včely jedovaté nebo škodlivé v případech stanovených prováděcím předpisem.

2. ošetřovatel porostu, který provozuje tuto činnost v rámci podnikání je povinen:

a) opatřit si u obecního úřadu údaje o umístění stanovišť včelstev a o hromadném letu včel,

b) jde-li o letecké ošetření přípravky pro včely jedovatými nebo škodlivými, oznámí to nejméně 24 hodin před počátkem ošetření obecnímu úřadu, v jehož obvodu má být ošetření provedeno.

3. Ošetřovatel porostu, který používá přípravky, které jsou podle rozhodnutí o registraci přípravku pro zvěř zvlášť nebezpečné nebo nebezpečné

a) je povinen

1. použít při stejné účinnosti různých přípravků, který je pro zvěř nejméně nebezpečný,

2. použít přípravek pro zvěř zvlášť nebezpečný pouze se souhlasem příslušné okresní veterinární správy a příslušného orgánu rostlinolékařské péče,

3. oznámit druh přípravku pro zvěř zvlášť nebezpečného nebo nebezpečného, který má být použit, tři dny předem uživatelem honitby,

b) nesmí používat přípravky pro zvěř zvlášť nebezpečné nebo nebezpečné v případech stanovených prováděcím předpisem.

4. Souhlas příslušné okresní veterinární správy a příslušného orgánu rostlinolékařské péče podle odstavce 3 písm.a)bodu 2 není rozhodnutím podle obecných předpisů o správním řízení.

5. Ošetřovatel porostu, který používá přípravky, které jsou pro ryby nebezpečné, smí provádět ošetření jen v takových vzdálenostech od povrchových vod, které vylučují,že tyto přípravky dopadnou nebo budou zaneseny větrem nebo splavy deštěm do nich.

6. Za nebezpečné pro ryby se považují všechny přípravky,které nejsou registrovány k ošetření povrchových vod.

7. Obecní úřad vyhlásí začátek leteckého ošetřování porostu způsobem stanoveným prováděcím předpisem.

8. Ustanovení zvláštních předpisů obsahujících zákazy některých činností, jimiž by mohly být poškozeny včely, zvěř nebo ryby zůstávají nedotčena.

31

1. Právnická nebo fyzická osoba, která je chovatelem včel, je povinna oznámit obecnímu úřadu údaje týkající se stanovišť včelstev a hromadného letu včel, stanovené v prováděcím předpise, a činit další opatření v tomto předpise stanovená.

2. Vlastník pozemku nebo ten, který ho užívá z jiného právního důvodu, a uživatel honitby, jsou povinni přijmout společná opatření k ochraně zvěře, stanovená prováděcím předpisem, při používání přípravků pro zvěř zvlášť nebezpečných nebo nebezpečných.

32

1. Zjistí-li chovatel včel, že došlo k úhynu včel, nebo zjistí-li právnická nebo fyzická osoba, již přísluší výkon práva myslivosti nebo výkon rybářského práva, že došlo k úhynu zvěře nebo ryb v důsledku použití přípravku, oznámí to neprodleně okresní veterinární správě. Okresní veterinární správa provede místní šetření; má-li pochybnosti o příčině úhynu v souvislosti s použitím přípravku, zajistí odběr vzorkům způsobem stanoveným v prováděcím předpise, jejich vyšetření odborným ústavem a informování chovatele včel nebo právnické nebo fyzické osoby, již přísluší výkon práva myslivosti nebo výkon rybářského práva, o výsledku šetření. Záznam o výsledku místního šetření zašle také příslušnému orgánu rostlinolékařské péče.

2. Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčena práva na uplatnění nároků na náhradu škody podle obecně závazných právních předpisů.

VYHLÁŠKA MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ Č.40/1997 Sb. ZE DNE 13.ÚNORA 1997

KTEROU SE STANOVÍ PODROBNOSTI ZABEZPEČENÍ OCHRANY VČEL, ZVĚŘE A RYB

PŘI POUŽÍVÁNÍ PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN

Ministerstvo zemědělství stanoví podle 45 odst.4 zákona č.147/1996Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů:

1

PŘEDMĚT ÚPRAVY

Tato vyhláška upravuje podrobnosti zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při ošetřování porostů, stromů a keřů přípravky na ochranu rostlin.

2

ZÁKLADNÍ POJMY

Pro účely vyhlášky se rozumí:

a) včelami včela medonosná a opylující rody čmeláků a samotářských včel,

b) porostem společenstvo zemědělských, lesních a jiných rostlin včetně stromů a keřů, které je zdrojem snůšky pro včely,

c) kvetoucím porostem:

1. porost, na jehož jednom čtverečním metru jsou v době ošetření průměrně více než dvě kvetoucí rostliny, včetně kvetoucích plevelů, navštěvované včelami nebo

2. porost navštěvovaný včelami v době výskytu medovice nebo výskytu mimokvětního nektaru,

d) medovicí sladká tekutina,kterou vylučují na povrchu rostlin některé druhy hmyzu a cizopasných hub,

e) mimokvětním nektarem sladká tekutina, kterou vylučují některé rostliny, např. na řapících listů, na listech nebo palistech.

Ochrana včel

(k 30 odst. 1 a k 31 odst. 1 zákona)

3

Přípravky, které jsou podle rozhodnutí o registraci přípravku pro včelyjedovaté, nesmí být použity:

a) na kvetoucích porostech navštěvovaných včelami,

b) na kvetoucích stromech a keřích navštěvovaných včelami,

c) z letadla na pozemcích, přes které probíhá hromadný let včel za zdrojem snůšky, sledovaný ze země sluchem a zrakem.

4

Přípravky, které jsou podle rozhodnutí o registraci přípravku pro včely škodlivé nesmí být používány v době, kdy včely létají:

a) na kvetoucích porostech navštěvovaných včelami,

b) na kvetoucích stromech a keřích navštěvovaných včelami,

c) z letadla na pozemcích, přes které probíhá hromadný let včel za zdrojem snůšky, sledovaný ze země sluchem a zrakem.

5

1. Průměrný počet kvetoucích rostlin včetně kvetoucích plevelů v porostu se zjišťuje v pásech 1 m širokých a 100 m dlouhých, a to na plochách do 10 ha na pěti místech, na plochách nad 10 ha na deseti místech. Jsou-li podstatné rozdíly v zakvétání některé části porostu, posuzuje se tato část samostatně.

2. Za kvetoucí stromy a keře se považují též stromy a keře navštěvované včelami při výskytu medovice nebo mimokvětního nektaru.

6

1. Přípravky pro včely jedovaté smí být používány jen v takové vzdálenosti od kvetoucího porostu, kvetoucích stromů a keřů navštěvovaných včelami nebo od stanoviště včelstev, která při způsobu použití přípravku a mechanizačního prostředku, při síle a směru větru zaručuje, že použité přípravky na ně nedopadnou. Při použití přípravku pro včely škodlivých musí být uvedená vzdálenost dodržena, používají-li se v době, kdy včely létají.

2. Na porostech pod kvetoucími stromy smí být používány:

a) přípravky pro včely jedovaté jen takovým způsobem, který vylučuje zanesení těchto přípravků na květy stromů,

b) přípravky pro včely škodlivé jen takovým způsobem, který vylučuje jejich zanesení na květy stromů v době,kdy včely létají.

7

1. Umístění trvalých stanovišť včelstev se oznamuje obecnímu úřadu každoročně do 25.března.

2. Nové umístění kočovných stanovišť se oznamuje alespoň 5 dnů před jejich přemístěním; pokud nové umístění nebude v zastavěné části obce,připojí se též náčrtek s označením stanoviště včelstev.

3. Hromadný let včel za zdrojem snůšky,sledovaný ze země zrakem a sluchem, se oznámí obecnímu úřadu neprodleně spolu s uvedením dráhy jeho letu.

OCHRANA ZVĚŘE

(k 30 odst. 3 a k 31 odst.2 zákona)

8

Přípravky, které jsou podle rozhodnutí o registraci přípravku pro zvěř zvlášť nebezpečné nebo nebezpečné, nesmí být používány v oborách, bažantnicích a rezervacích pro zvěř zřízených podle zvláštního zákona.

9

Opatření k ochraně zvěře při používání přípravků pro zvěř zvlášť nebezpečných nebo nebezpečných spočívají:

a) ve vypuzení zvěře z pozemků, které mají být ošetřeny, bezprostředně před použitím přípravku,

b) v zabránění přístupu zvěře na ošetřené pozemky dostupnými a ekonomickými únosnými technickými prostředky, jako jsou např. plašiče zvěře nebo elektrické ohradníky, minimálně po dobu ošetření přípravkem.

10

Přípravky, které jsou podle rozhodnutí o registraci přípravku zvlášť nebezpečné nebo nebezpečné, nesmí být používány v době líhnutí mláďat na pozemcích v bezprostřední blízkosti obor, bažantnic a rezervací pro zvěř zřízených podle zvláštního zákona.

LETECKÉ OŠETŘENÍ POROSTŮ

(k 30 odst.7 a k 31 odst.1 zákona)

11

Začátek leteckého ošetření porostu se vyhlašuje nejpozději do 18 hodin dne předcházejícího dni,v němž bude ošetření provedeno,a to způsobem v

12

Při leteckém ošetření porostu se stanoviště včelstev, pokud nejsou umístěna v zastavěných částech obce,označí vyvěšením žlutého rovnostranného trojúhelníku o délce strany 1 m v horizontální poloze.

13

ODBĚR VZORKŮ

(k 32 odst.1 zákona)

1. K vyšetření příčiny uhynutí včel se odebírá vzorek o hmotnosti asi 60 gramů uhynulých včel, tj.asi 500 kusů, a vzorek ošetřeného porostu o hmotnosti nejméně 200 gramů. Vzorky musí být řádně označeny a zabaleny v prodyšném pevném obalu a doručeny odbornému ústavu nejpozději do 72 hodin po ošetření porostu.

USTAVENÍ ZÁVĚREČNÁ

14

Zrušuje se vyhláška Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č.37/1963 Sb., o ochraně včel, vod a ryb při hubení škůdců rostlin chemickými prostředky, ve znění vyhlášek Federálního ministerstva zemědělství a výživy č.35/1978 Sb.a č.130/1982 Sb.

15

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

JAK POSTUPOVAT PŘI OTRAVĚ VČEL PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN

Mgr.Jarmila Machová

Řepka ozimá se v posledních letech stala pro zemědělce velice lukratívní záležitostí. Odpovídá to celosvětovému trendu snížení spotřeby rostlinných olejů a margarinu. Proto se plochy oseté řepkou tak neuvěřitelně rozrůstají. Aby bylo dosaženo, co největších výnosů řepky, je potřeba opylovat květy a také provést potřebná ošetření chemickými prostředky. A tady vzniká problém, který se netýká jen řepkových polí a který trápí ne jednoho včelaře. Příklad řepky jsem uvedla proto,že v loňském roce došlo-li k otravám včel, jednalo se ve většině případů o otravy vzniklé v souvislosti s chemickým ošetřením právě řepky ozimé. K dnešnímu dni, kdy tento článek píši, byly zaznamenány již tři otravy včelstev a všechny při postřiku nekvetoucí řepky, kdy byl přípravek aplikován jednak na kvetoucí rostliny rostoucí přímo v poli řepky a jednak byl přípravek zanesen větrem na okolní kvetoucí porost. Ve všech případech byl použit přípravek REGENT 800 WG. Jedná se o kontaktní požerový jed. Aplikuje se proti krytonosci řepkovému a provádí se co nejdříve na jaře při objevení prvních brouků. Je pro včely jedovatý a nesmí být tedy aplikován do kvetoucích porostů. Za kvetoucí porost se považuje porost, na jehož 1 m2 jsou v době ošetření více než 2 kvetoucí rostliny, včetně kvetoucích plevelů, navštěvované včelami. Ošetření tímto prostředkem musí být ukončeno nejpozději 3 týdny před začátkem kvetení řepky. Před ošetřením je třeba zajistit, aby byly úly v dostatečné vzdálenosti od ošetřované plochy a včely přisunout pokud možno po uplynutí ochranné lhůty. Dále je třeba tímto vysoce jedovatým prostředkem ošetřovat jen za bezvětří, aby se zamezilo zanesení přípravku mimo ošetřovaný pozemek na kvetoucí rostliny, stromy a keře. Účinky tohoto přípravku přetrvávají na ošetřených porostech 20 - 28 dní. Jedná se o velice účinný přípravek na ošetření napadeného porostu. Na druhé straně však tento dlouhodobý účinek znamená pro včely dlouhodobé hynutí. Ošetřovatelé často podceňují následky nedodržení návodu k použití takového prostředku a z toho vyplývají pak zbytečné hromadné úhyny včel v okolí ošetřovaného porostu. Dojde-li k otravě a chovatel zjistí hromadný úhyn včel, ptá se, co dělat, kam jít otravu nahlásit, kdo mu škodu nahradí? I když o tom, jak postupovat, za kým jít, jak uplatnit nárok na náhradu škody byl v časopise Včelařství publikován nejeden článek a pravidelně této problematice věnuji dost času při svých přednáškách, poškozený včelař obvykle nic neví, nic nečetl a ani funkcionáři jeho ZO mu neporadí. Takže než sežene potřebné informace, první kroky, které je třeba učinit ihned po zjištění škody,udělá pozdě, což se pak odrazí ve ztíženém prokazování, zda byly splněny podmínky pro přiznání náhrady

škody podle právních předpisů. V příloze časopisu Včelařství č.5/1997 jsem podrobně informovala o novém zákoně č.147/1996 Sb. o rostlinolékařské péči a o prováděcí vyhlášce č.40/1997 Sb. o ochraně včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin. V této příloze najdete znění příslušných paragrafů zákona, které se týkají ochrany včel, a kompletní znění prováděcí vyhlášky, vše s úvodním komentářem. Proto se v tomto článku nebudu již zabývat výkladem jednotlivých ustanovením těchto právních předpisů. Srozumitelnější než výčet paragrafů asi bude ukázka postupu na typickém příkladu.

Tak tedy, byl jednou jeden chovatel včelstev a ten zjistil 5.dubna dopoledne hromadný úhyn svých včelstev. Ihned zamířil ke svému kolegovi - včelaři, který bydlí naproti. Společně se šli podívat na včely souseda a naskytl se jim stejný pohled. Včely byly spadané před úly v trávě,

na česně. Nebyly schopné vzlétnout, třásly se v křečích neschopny koordinovaného pohybu. Intoxikace včel a následné hromadné hynutí bylo nepochybné. Oba včelaři ihned úhyn ohlásili na okresní veterinární správě, informovali také důvěrníka a předsedu základní organizace ČSV,

jejíž jsou členy. Odpoledne se na místo samé dostavil veterinární lékař a za účasti poškozených včelařů, zástupců základní organizace a zástupce zemědělského družstva, které ráno provádělo chemický postřik řepky, provedl místní šetření. Šetřením na místě samém bylo

zjištěno, že včelstva poškozených včelařů jsou intoxikována a hynutí dále probíhá. Podle vyjádření pracovníka ZD byl včera ve večerních hodinách proveden postřik dosud nekvetoucí řepky a to přípravkem REGENT WG 800. Z důvodů zesílení větru byl posléze postřik přerušen

a dokončen ráno příštího dne. Regent WG 800 je sice pro včely jedovatý, ale vzhledem k vegetační fázi ošetřovaného porostu řepky nedošlo dle tvrzení ošetřovatele k porušení předpisů. Dále bylo zjištěno, že ošetřované pole s porostem řepky je umístěno ve vzdálenosti

cca 50 - 60 m od stanovišť poškozených včelstev a ve směru letu včel na místní lom s bujným porostem kvetoucích stromů. Porost řepky je sice nekvetoucí, ale v porostu i kolem pole kvetla hluchavka nachová a další plevele včelami navštěvované rostliny. Dále je třeba vzít v úvahu chybné seřízení trysek cisterny a silný vítr, který postřik bezpochyby zanesl na okolní kvetoucí porost. Na návrh důvěrníka ZO ČSV navštívila komise i stanoviště včelstev chovatelů - chalupářů, kteří mají svá stanoviště taktéž na území obce avšak bohužel nebyli právě přítomni. I tak byly zjištěny příznaky otravy. Pracovník OVS zaznamenal počty poškozených včelstev jednotlivých chovatelů, odebral jak vzorky uhynulých včel, tak vzorky ošetřovaného porostu. Protože hynutí stále pokračovalo, rozhodl se, že posoudí míru poškození včelstev až

s odstupem několika dní. Odebrané vzorky tentýž den odeslal k vyšetření do VUVč. Dol a sepsal protokol. V něm došel k závěru, že místním šetřením bylo prokázáno, že k hynutí včel došlo z důvodu otravy chemickým přípravkem. Protokol podepsali všichni zúčastnění. Další kontrolu poškozených včelstev za 5 dní od aplikace chemického přípravku bylo ještě zjištěno další zeslabování včelstev v důsledku otravy. Teprve po 10 dnech již nebyly zjištěny žádné příznaky otravy. K tomuto dni mohla být stanovena výše škody na včelstvech. Čtyři včelstva prvního chovatele uhynula celá, dvě včelstva byla oslabena na 60%, jedno včelstvo na 50%. U druhého chovatele došlo k úhynu dvou včelstev a jedno včelstvo bylo oslabeno na 70%. U ostatních dvou chovatelů bylo zjištěno zeslabení včelstev takto:

U prvního jedno včelstvo bylo oslabeno na 65%,u třech včelstev na 50%, zbývající tři včelstva zaznamenala oslabení na 80%, u druhého chovatele došlo k zeslabení jednoho včelstva na 80%, zbylá tři včelstva byla téměř nepoškozena. Výsledky vyšetření vzorků potvrdily přítomnost toxických látek jak ve vzorku včel, tak porostu. Chovatelé na základě výsledků místního šetření a výsledku vyšetření odebraných vzorků se obrátili na ošetřovatele o náhradu způsobené škody. Při vyčíslování svých škod použili podpůrně "ceník" pro účely Svépomocného fondu ČSV, spočítali vícenáklady na odstranění následků škod, tj. na

udržení poškozených včelstev (nákup matek, cestovné, cukr) a na likvidaci uhynulých včel, dále podle statistiky ZO o průměrných medných výnosech včelstev dané lokality v minulém roce stanovili ušlý medný výnos s přihlédnutím ke stupni poškození včelstev. Zemědělské družstvo po zhodnocení situace škodu včelařům nahradilo. Nezbývá než říci: "A pohádky je konec." Bohužel takový konec, aby poškozený včelař dostal to, co mu patří, je spíše výjimkou. Většinou je to proto, že se něco ať už z jakýchkoliv důvodů již v počátku šetření zanedbá nebo opomene. Škůdce ošetřovatel se pak chytá sebemenší mezery v důkazech a škodu zaplatit odmítá. Proto se níže budu zabývat možnými problémy, ke kterým může dojít v souvislosti s šetřením hromadných úhynů včel v důsledku použití přípravků na ochranu rostlin.

1. K OTRAVÁM MŮŽE DOJÍT

a) postřikem - přípravkem, který je pro včely neškodný

Chemie ve svém vývoji za poslední léta značně pokročila. Od používání klasických insekticidních přípravků s obsahem DDT, HCH a organofosfátů se upouští. Podle zákona o rostlinolékařské péči bylo zaregistrováno množství nových přípravků na ošetřování rostlin, většinou pro včely neškodných. V minulosti byly zaznamenány velké otravy po aplikaci KARATE, přípravku pro včely neškodného. Tento přípravek obsahuje pyretroidy, tj. látky pro včely jedovaté, ovšem dodrží-li se návod k přípravě a koncentrace těchto jedovatých látek při aplikaci postřiku není překročena, pak se jedná skutečně o přípravek pro včely neškodný tak, jak je charakterizován v Seznamu registrovaných prostředků na ochranu rostlin. Pyretroidy bývají v přípravcích obsaženy ve velmi malém množství při velké účinnosti, což svádí k překročení limitu pro předepsanou koncentraci. Dochází pak k otravám, ale ošetřovatelé se brání tím, že přípravek je přece pro včely neškodný a odmítají jakoukoli odpovědnost. V těchto případech pracovníci veterinární správy odebírají vzorky uhynulých včel k vyšetření. Pro malý obsah pyretroidů ve vzorcích však lze toxicidu tradičními vyšetřovacími metodami jen těžko prokázat. Přístroje, které to dovedou mají jen vysoce specializovaná výzkumná pracoviště a vyšetření je velmi drahé. V takovýchto případech je na OVS, aby zhodnotila situaci a pokud v době daného postřiku nebylo prováděno v blízkosti ošetření plodin jiné ošetření, jinou organizací, či jinou látkou, pak je tu již objektivně dána příčinná souvislost mezi použitím přípravku a hromadným úhynem včel. Nedodržením postupu přípravy a provádění postřiku se z přípravku neškodného stává přípravek včelstva poškozující. 32 odst.1 zákona o rostlinolékařské péči stanovuje pro OVS možnost, nikoli povinnost, odběru vzorků uhynulých včel (minimálně 60 g = 500 ks) a porostu (nejméně 200 g) a to v případech, má-li pochybnosti o příčině úhynu v souvislosti s použitím přípravku.Podle mého názoru,jestliže včelař najde včely uhynulé v hromadách pod česny, to stejné se opakuje na vedlejších stanovištích kolegů včelařů a šetřením bude zjištěno, že v danou dobu byl proveden pouze postřik "neškodnou" KARATE, pak je zde jednoznačně dána příčinná souvislost mezi postřikem a úhynem včel a není třeba odebírat vzorky.

b) Po postřiku, který byl prováděn na nekvetoucím porostu

Je to v podstatě případ REGENTU, který byl uveden v našem příběhu. Tady je třeba při místním šetření si všímat okolního porostu, zda je kvetoucí,zda se nachází v ošetřovaném porostu včelami navštěvované kvetoucí plevelné rostliny, zda v době postřiku vál vítr,jak silný apod. Tyto poznatky je nutné podrobně vypsat do protokolu z místního šetření. Poškozený chovatel se nesmí bát upozornit pracovníka OVS na všechny skutečnosti, vyjadřovat se k nim, žádat o jejich zaprotokolování. Čím podrobnější bude zápis, tím lépe. Bude-li např. v zápise uvedeno, že postřik byl prováděn na nekvetoucím porostu bez toho, aby byl konstatován okolní kvetoucí porost, působení větru apod., těžko pak bude možno protokol dodatečně v tomto smyslu doplňovat a dokazování příčinné souvislosti mezi postřikem a hromadným úhynem včel bude velmi ztíženo, ne-li znemožněno.

2. V době úhynu může aplikovat chemické postřiky i několik ošetřovatelů, kteří užijí různých typů postřiků.Některé mohou být jedovaté, některé škodlivé, některé neškodné. V těchto případech jsou zde pochybnosti a tedy je samozřejmě na místě odběr vzorků jak uhynulých včel, tak všech ošetřovaných porostů.

3. K otravám může dojít v sobotu, v neděli nebo ve svátek. Je otázka, co dělat, když na OVS nikdo není. Je tu nebezpečí z prodlení, ať už ve vztahu ke zjištění kvetoucího porostu, odběru vzorků. Pokud je ošetřovatel znám, pak je třeba za účasti nezainteresovaných osob provést nezbytné kroky. To znamená zjistit, zda v době postřiku byl porost kvetoucí (5 vyhlášky č.40/1997 Sb.), v tomto případě by bylo vhodné pořídit snímky ošetřovaných porostů. Je-li více subjektů, které v danou dobu prováděly postřiky, pak odebrat jak vzorky uhynulých včel, tak vzorky všech ošetřovaných porostů. Vzorky uchováváme v chladném prostředí (nejlépe v mrazničce) a v prodyšném obalu do doby, než mohou být odeslány. Jinak je třeba nechat vše v původním stavu a v pondělí ráno hromadný úhyn nahlásit příslušné okresní veterinární správě. K tomuto bodu bych doporučila jednat s OVS o určení jejího pracovníka, na kterého by bylo možno se obrátit v době pracovního klidu a volna okamžitě po zjištění otrav.

4. V případě, že není známo, kdo prováděl v dané době ošetření porostů, je třeba věc oznámit policii. Jedná se v podstatě o podezření z trestného činu poškozování cizí věci. Orgány policie mají mnohem větší možnosti zjistit, kdo v inkriminovanou dobu ošetřoval jaký pozemek. Do měsíce jsou povinni informovat poškozené usnesením o výsledku vyšetřování. Proti usnesení mají právo podat stížnost. Stížnost přichází v úvahu tehdy, kdy např. vyšetřování neprobíhalo dostatečně důkladně. Rozhodně nepovažuji za kvalitní výsledek vyšetřování, jestliže policie v odůvodnění odložení případu napíše: "K otravě včel došlo 5.5. Zemědělské družstvo provedlo postřik porostů řepky v měsíci dubnu až počátkem května přípravky LONTREL, STARANE, AGRITOX, KARATE, LENTIPUR a CLEAN.Další zemědělské družstvo provedlo 3.5. postřik řepky tekutým hnojivem DAM 390 s příměsí přípravku REGENT 800."Z takovéto zprávy asi těžko zjistím a hlavně pak prokážu příčinnou souvislost mezi konkrétním postřikem konkrétní plochy a hromadným úhynem včel.

5. K tomu, aby mohl poškozený včelař uplatňovat náhradu škody, musí mít v ruce zprávu o výsledku místního šetření, či protokol z místního šetření. Je velice důležité, aby protokol z místního šetření obsahoval podrobný popis škodné události. Jestliže se na něco zapomene, už se to dodatečně špatně napravuje. Např. může se stát, že v protokolu není uvedeno, zda v době postřiku byl porost kvetoucí, protože hromadný úhyn včel byl zaznamenám až s určitým časovým odstupem od aplikace přípravku. Je však třeba uvést stav porostu v době místního šetření s úvahou, zda vzhledem ke stavu květů, mohl v době postřiku být porost kvetoucí. Je také nutné se vypořádat s tím, že určité přípravky lze aplikovat jen za naprostého bezvětří. Závěry z místního šetření při vymáhání škod bývají stěžejním dokumentem zvláště pro příslušné znalecké posudky. Proto by poškození včelaři měli dohlédnout na to, aby se v protokolu objevilo, co nejvíce poznatků a informací o škodě. Zápis z místního šetření provedeného podle 32 zákona č.147/1996 Sb. o rostlinolékařské péči by měl především obsahovat následující:

- Den,hodina a místo šetření:

- Místní šetření svolal a řídí zástupce OVS :

- Další účastníci šetření (poškození chovatelé, představitel ZO za ošetřovatele porostu, další účastníci:

- Označení stanovišť poškozených včelstev s uvedením vzdálenosti od ošetřovaných porostů:

- Den a hodina ošetření porostu, teplota vzduchu, síla a směr větru, popřípadě srážky, oblačnost apod.:

- Označení ošetřovaného pozemku (ošetřovaná kultura, výměra, č. parcely,označení, zda porost byl kvetoucí):

- Způsob aplikace přípravku (pozemní, letecký -u leteckého je třeba vyjádření ošetřovatele, zda a kdy provedl oznámení postřiku

obecnímu úřadu):

- Použitý chemický přípravek (druh, název, koncentrace) a důvod ošetření:

- Přesný název ošetřovatele porostu (název organizace, sídlo, jméno odpovědného pracovníka):

- Rozsah škody (kdy byly pozorovány první příznaky otravy a jaké, počet postižených včelstev, oslabení včelstev v počtu plástů, procentuelně, případně jiné stanovení oslabení včelstev např. zvlášť létavky a zvlášť ostatní včely, dle místních podmínek předpokládaný ušlý medný výnos v důsledku škod na včelách):

- Odběr vzorků uhynulých včel a ošetřeného porostu byl - nebyl proveden. Vzorky odebral pracovník OVS (jméno a adresa) a zaslal k vyšetření (kam a kdy, v případě, že vzorky byly odebrány a odeslány jinou osobou, uveďte kým a proč tuto povinnost nesplnil pracovník OVS:

- Vyjádření účastníků šetření (zejména ošetřovatele porostu, zda uznává odpovědnost za škodu a jaké by navrhoval řešení náhrady škody):

- Vyjádření pracovníka OVS :

- Podpisy účastníků šetření:

Podle 32 odst.1 zákona o rostlinolékařské péči musí být chovatel včel informován o výsledku šetření. Povinnost o případu informovat orgán rostlinolékařské péče má okresní veterinární správa.

6. Nezapomeňte každý rok do 25.3. hlásit trvalá stanoviště svých včelstev obecnímu úřadu. Nové umístění kočovných stanovišť oznamte alespoň 5 dnů před jejich přemístěním. Pokud nové umístění bude mimo zastavěnou část obce, připojte jednoduchý plánek. Nepodceňujte hlášení hromadného letu včel za zdrojem snůšky a neprodleně jej hlaste spolu s uvedením dráhy letu. K mnohým otravám dochází při leteckých postřicích nekvetoucích porostů, přes které včely jen létají za snůškou. Ošetřovatel je totiž povinen opatřit si u obecního úřadu údaje o stanovištích včel i jejich hromadném letu (30 odst.2 písmeno a) zákona o rostlinolékařské péči).

7. Pracovník OVS zajisté není znalec ohledně oceňování škod na včelách. Součástí jeho právy o výsledku místního šetření je však i stanovení rozsahu škod. Úbytek včel v jednotlivých úlech se může stanovit buď procentuelně, nebo počtem snížení obsednutých plástů. V této souvislosti je třeba upozornit na to, že létavky z každého včelstva jsou jinak zalétané, jsou v různé vzdálenosti od ošetřeného porostu a i včelstva sama jsou různě silná a otravu tudíž snášejí odlišně. Nemohou tedy být škody na nich v důsledku postřiku stejné. Výjimečně to možná neplatí o včelstvech, která jsou přisunuta ke snůšce tak, že jiný zdroj snůšky je těžko dosažitelný. Chtěla bych apelovat na aktivitu poškozených včelařů. Je na nich, aby shromažďovali důkazy. Vždy jde o jejich peníze. Nemohou nečinně čekat, že vše za ne udělá někdo jiný. Český svaz včelařů v těchto případech poskytuje právní pomoc. Ta však spočívá v tom, že právník Svazu zhodnotí všechny důkazy, které mu poskytne poškozený člen a jsou-li dostatečné a ošetřovatel odmítá škodu nahradit, převezme právní zastoupení a podá příslušnou žalobu. Důkazní břemeno totiž v případě náhrady škody tíží poškozeného. Ten musí prokazovat, že škůdce porušil právní předpis, a že mezi porušením povinností a škodou je příčinná souvislost. Je-li tedy hlavní důkazní prostředek - protokol z místního šetření a jeho závěry - nepřesný, nedostatečný, nebo úplně chybí, pak se náhrada škody dá jen těžko vymoci. Závěrem doporučuji všem základním organizacím Českého svazu včelařů, aby v zájmu předcházení škod na včelách následkem používání přípravků na ochranu rostlin kontaktovali zemědělská družstva, zemědělské obchodní společnosti či ostatní samostatně hospodařící zemědělce, kteří hospodaří v obvodu jejich organizace, a dohodli se na společném postupu a spolupráci. Nutnost ošetřování zemědělských porostů je dána. Zakázat postřiky nelze. Spoluprací včelařů a zemědělců je však možné v budoucnu snížit případné škody na minimum.

Mgr.Jarmila Machová,právník ČSV.

ÚRAZOVÉ POJIŠTĚNÍ - POJISTNÁ SMLOUVA

Č.37 - 9771

Český svaz včelařů se sídlem v Praze 1 - Nové Město, Křemencova 8 (dále jen pojistník), zastoupený předsedou svazu Ing.Josefem Mandíkem a tajemníkem svazu MVDr.Miloslavem Peroutkou CSc.

a

Česká pojišťovna a.s., Spálená 16, 113 04 Praha - 1, (dále jen pojistitel), zastoupená odborným ředitelem JUDr.Bedřichem Kováčem sjednávají v souladu s ustanovením 788 a následujících Občanského zákoníku tuto smlouvu o úrazovém pojištění osob za pojistné a podmínek dále uvedených.

I. POJIŠTĚNÉ OSOBY

Pojištěni jsou dle této smlouvy:

- všichni řádně registrovaní členové Českého svazu včelařů starší 15 let

- osoby do 15 let včetně, organizované ve včelařských zájmových kroužcích.

II. ROZSAH POJIŠTĚNÍ

Pojistnou smlouvou dle této smlouvy je:

a) Úraz pojištěného ve smyslu článku 13 Všeobecných pojistných podmínek pro úrazové pojištění (dále jen VPPÚP), ke kterému dojde při vykonávání včelařských prací a při činnostech vyplývajících z členství v souladu se stanovami Českého svazu včelařů, které jsou přílohou této smlouvy, včetně cest z bydliště nebo pracoviště k těmto činnostem a zpět.

b) V souladu s 788 odst.3 o.z. se odchylkou od článku 13,odst.1 VPPÚP sjednává, že pojistitel bude plnit i za následky imunotoxických látek v případech, kdy po píchnutí včely došlo k alergickému šoku a smrti pojištěného.

III. PLNĚNÍ POJISTITELE

1. Nastala-li pojistná událost podle bodu II. této smlouvy, je pojistitel povinen poskytnout jednorázové plnění v případě: osob starších 15 let

a) za smrt následkem úrazu ve výši.................... 25 000 Kč

b) za trvalé následky úrazu, podle jejich druhu a rozsahu, příslušné

procento s pojistné částky .................... 50 000 Kč

osob do 15 let včetně

a) za smrt následkem úrazu ve výši................... 1 000 Kč

b) za trvalé následky úrazu, podle jejich druhu a rozsahu, jejichž ocenění činí nejméně 10% a nejvýše 50%, příslušné procento s pojistné částky ......... 24 000 Kč

Při ocenění trvalých následků na více jak 50%, příslušné procento s pojistné částky ....................... 48 000 Kč

Za trvalé následky do 10% pojistitel plnění neposkytuje.

2. Právo na plnění z pojistné události má pojištěný. Dojde-li pojistnou událostí ke smrti pojištěného, mají právo na plnění osoby určené 817 odst.2 a 3 Občanského zákoníku.

3. Pojistné plnění je splatné v České republice a v české měně.

IV. POJISTNÉ

1. Pojistník je povinen platit ročně za každou pojištěnou osobu podle

čl.I této smlouvy:

ve věku do 15 let včetně .....................0,60 Kč

ve věku nad 15 let ...........................0.50 Kč za každé

včelstvo, jehož je pojištěná osoba majitelem.

Pojistitel si vyhrazuje právo na případnou úpravu výše pojistného v návaznosti na škodní průběh, a to vždy po uplynutí dvou pojistných období. Úprava výše pojistného musí být pojistníkovi oznámena nejpozději osm týdnů před koncem pojistného období.

2. Pojistník je povinen úhrnné pojistné na delší pojistné období v souladu s odst.I tohoto článku vypočíst za všechny pojištěné osoby podle jejich početního stavu a počtu včelstev k 31.říjnu předcházejícího roku.

3. Z takto vypočítaného úhrnného pojistného na další pojistné období si pojistník odpočte 4% smluvní provize a rozdíl poukáže nejpozději do 31.3. na účet pojistitele číslo 33 831-011/01100 u Komerční banky v Praze - 1, KS 3558,VS 379771.

4. Ke stejnému termínu je pojistník povinen zaslat pojistiteli rekapitulaci vypočteného pojistného, ve kterém bude uveden:

a) celkový počet pojištěných osob do 15 let, pojistné za osobu, pojistné celkem

b) celkový počet evidovaných včelstev, pojistné za včelstvo, pojistné celkem

c) sumarizace pojistného za body a,b, a dále odečte provize a celková částka odváděného pojistného.

Rekapitulaci pojistník zasílá na adresu:

Česká pojišťovna a.s.

Městská správa pojištění osob

Spálená 14

114 06 Praha 1

V. HLÁŠENÍ POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ

2. Pojistnou událost hlásí osoba, která má právo plnění podle čl.III., bod 2, na tiskopise pojistitele "Oznámení pojistné události z úrazového pojištění". K tomuto tiskopisu vystaví Základní organizace ČSV potvrzení, že že poškozený byl v době pojistné události jejich členem, že k úrazu došlo v souvislosti s včelařskou činností, na kterou se vztahuje pojištění podle této smlouvy.

Tato potvrzení podepíši dva funkcionáři příslušné ZO ČSV a vedoucí právního oddělení oddělení ÚS ČSV a vedoucí právního oddělení Ústředního sekretariátů ČSV, který vede evidenci škodních případů. Potvrzení je nedílnou součástí "Oznámení pojistné události z úrazového pojištění".

3. Oznámení pojistné události, které nebude mít veškeré náležitosti uvedené v bodě 2 tohoto článku, pojistitel neprojedná a neposkytne z něho plnění.

4. Pojistitel je oprávněn prošetřit si hodnověrnost podkladů předkládaných k likvidaci pojistné události.

VI. ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

1. Pojistník se zavazuje v rámci dohodnuté provize, že bude zajišťovat a provádět propagaci úrazového pojištění osob, které pojistitel nabízí a to prostřednictvím svého odborného časopisu, případně jinými formami dle dohovoru.

2. Ve vztahu k bodu 1 tohoto článku se pojistitel zavazuje dodávat potřebné materiály a informace.

VII. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

1. Platnost smlouvy počíná dnem 1.1.1994. Stejným dnem zaniká původní pojistná smlouva č.39-5251 a 39-5252 uzavřená mezi Českou státní pojišťovnou a Československým svazem včelařů ze dne 20.12.1969 včetně pozdějších změn a dodatků.

2. Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou a může být kteroukoliv ze smluvních stran vypovězena nejpozději 6 týdnů před koncem kalendářního roku.

3. Ve všech ostatním, co není upraveno touto smlouvou, se budou obě strany řídit ustanoveními 788 a následujících Občanského zákoníku, a dále Všeobecnými pojistnými podmínkami pro úrazové pojištění (VPPÚP), schválenými MF ČR dne 18.10.1993 pod č.j. 323/45064/1993, které jsou nedílnou součástí této smlouvy.

4. Veškeré změny ve znění smlouvy a doplňky budou provedeny po vzájemné dohodě obou stran písemně formou číslovaného dodatku.

5. Integrální součástí této smlouvy jsou následující přílohy:

1) Všeobecné pojistné podmínky pro úrazové pojištění.

1) Stanovy pojistníka.

6. Smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech, z nichž po jednom obdrží každá smluvní strana.

7. Obě smluvní strany prohlašují, že si smlouvu před jejím podpisem přečetly, že byla uzavřena po vzájemném projednání podle jejich vůle, určitě a srozumitelně, že nebyla ujednána v tísni ani za jinak jednostranné nevýhodných podmínek. Autentičnost smlouvy potvrzují svým podpisem.

V Praze dne 18.2.1994

Česká pojišťovna a.s. Český svaz včelařů

centrála Křemencova 8

115 24 Praha 1

ÚRAZOVÉ POJIŠTĚNÍ ČLENŮ ČSV - JAK POSTUPOVAT

Na základě 3 pís.o) Stanov ČSV zabezpečuje ČSV svým členům pojištění pro případ úrazu s trvalými následky nebo smrti při provozování včelařství nebo v přímé souvislosti s ním. Tuto výhodu mají členové Svazu již od 30.12.1965. Pojistná smlouva č.37-9771 s platností od 1.1.1994 nahradila stávající pojistnou smlouvu, která v nových ekonomických a politických podmínkách již nevyhovovala. Pojištění se vztahuje na úrazy, které člen utrpí v souvislosti se včelařskou činností tj.např. sbírání roje, převážení, krmení, prohlížení včelstev, zhotovování přířezů na cirkulárce, cestou na stanoviště svých včelstev apod. Za včelařský úraz se považuje i takový, k němuž dojde při činnostech vyplývajících z členství ve Svazu např. účast na členské schůzi, přednášce, ověřování škod pro účely Svépomocného fondu atd. Povinností pojišťovny k poskytnutí plnění však ukládá jen takový včelařský úraz, který zanechá jen trvalé následky nebo smrt. Pojištění se vztahuje také na případy, kdy následkem bodnutí včely dojde ke smrti člena Svazu. Právo na plnění za trvalé následky má poškozený. Právo na plnění v případě smrti pojištěného má osoba, která nesla výlohy s pohřbem a předložila o tom doklady. Pojistnou událost hlásí osoba, která má právo na plnění na tiskopise "Oznámení pojistné události z úrazového pojištění". Tento tiskopis je k dispozici u každé pobočky České pojišťovny a.s. K vyplnění tiskopisu vystaví příslušná základní organizace ČSV potvrzení, že poškozený byl v době pojistné události jejím členem a že k úrazu došlo v souvislosti se včelařskou činností (konkrétně uvede popis, jak k úrazu došlo). Potvrzení podepíší dva funkcionáři ZO ČSV, opatří razítkem a vše odešlou na adresu sekretariátu ČSV, Křemencova 8, 115 24 Praha 1.

Vzor potvrzení:

P O T V R Z E N Í

Potvrzujeme tímto, že přítel:

....................................................................

narozen:............................................................

bytem:..............................................................

je členem ZO ČSV....................................................

Úraz se jmenovanému stal v souvislosti se včelařskou

činností, konkrétně při..............................................

.....................................................................

Dne: .................

......................... .......................

předseda jednatel

DŮLEŽITÉ ADRESY A ČÍSLA TELEFONŮ

Český svaz včelařů - ústřední sekretariát Křemencova 8,115 24 Praha 1

--------------------------------------------------------------------

- ústředna 02 - 24 91 55 74

- sekretariát 02 - 29 78 13 přes ústřednu linka 22

- tajemník 02 - 29 06 30 přes ústřednu linka 23

- redakce časop. Včelařství přes ústřednu linka 32

- inzerce 02 - 29 78 13 přes ústřednu linka 22

- odborné oddělení 02 - 29 37 58 přes ústřednu linka 28

- právní oddělení 02 - 29 57 09 přes ústřednu linka 31

- ekonomické oddělení 02 - 24 91 62 82 přes ústřednu linka 25 telefon a fax 26

- knihovna přes ústřednu linka 24

- expedice přes ústřednu linka 27

- fax 02 - 29 78 13

- e-mail usvpha@login.cz

---------------------------------------------------------------------

Včelařská prodejna a bistro, s.r.o Křemencova 8, 115 24 Praha 1

---------------------------------------------------------------------

- telefon a fax prodejna 02 - 29 36 68

přes ústřednu ČSV 02 - 24 91 55 74 přes ústřednu linka 33

- telefon bistro

přes ústřednu ČSV 02 - 24 91 55 74 přes ústřednu linka 34

---------------------------------------------------------------------

Včelařské středisko ČSV Jabloňany 679 01 Skalice nad Svitavou

---------------------------------------------------------------------

- telefon 0501/46 91 35

0602/76 92 07

---------------------------------------------------------------------

Vzdělávací centrum ČSV - Soukromé střední odborné učiliště včelařské

Nasavrky, Slaťiňanská 135, 538 25 Nasavrky

---------------------------------------------------------------------

telefon 0455/67 71 28

fax 0455/67 74 69

---------------------------------------------------------------------

Včelpo,s.r.o. 679 01 Skalice nad Svitavou

---------------------------------------------------------------------

telefon 0501/46 91 20

fax 0501/46 92 97

Včela Předboj,a.s. Předboj 102,250 72 Kojetice

---------------------------------------------------------------------

telefon 0206/68 55 06

0206/68 40 72

fax 0206/68 67 31

---------------------------------------------------------------------

Výzkumný ústav včelařský,s.r.o. Dol u Libčic nad Vltavou,252 66

Libčice nad Vltavou

---------------------------------------------------------------------

telefon 02/20 94 04 80

02/20 94 12 59

telefon a fax 02/20 94 12 52

e-mail beedol@alphanet.cz

---------------------------------------------------------------------

Výzkumná stanice včelařská VÚVč Prostějov Vodní 31, 796 94 Prostějov

---------------------------------------------------------------------

telefon 0508/25941

---------------------------------------------------------------------

Pokusný včelín VÚVč Kývalka,665 01 Rosice

---------------------------------------------------------------------

telefon 0502/41 27 35

---------------------------------------------------------------------

Pokusný včelín VÚVč Pekařov,788 23 Jindřichov

---------------------------------------------------------------------

telefon 0649/29 11 08

---------------------------------------------------------------------

Výzkumná stanice včelařská VÚVč Liběchov 277 21 Liběchov

---------------------------------------------------------------------

telefon 0206/69 74 00

---------------------------------------------------------------------

Pokusný včelín VÚVč Zubří 756 54 Zubří

---------------------------------------------------------------------

telefon 0651/65 88 69

---------------------------------------------------------------------

Výrobna mezistěn,s.r.o., Stražisko (ZO ČSV Ptení), 798 44 Stražisko

---------------------------------------------------------------------

telefon 0508/37 65 30

---------------------------------------------------------------------

Výrobní podnik Ještěd Liberec - výrobce včelařských potřeb

(ZO ČSV Liberec),Selská 2,460 01 Liberec

---------------------------------------------------------------------

telefon 048/510 39 53

---------------------------------------------------------------------

Slovenský svaz včelárov, Sekretariát SZV,Svrčia 14, 842 08 Bratislava

---------------------------------------------------------------------

telefon 004217/65 42 14 60

004217/65 42 79 44

fax 004217/65 42 03 03

redakce časopisu Včelár 004217/65 42 34 81

---------------------------------------------------------------------

CHOV VČEL A SOUSEDSKÉ VZTAHY

Mgr. Jarmila Machová

Chov včel není v našem právním řádu výslovně upraven. Nejsou stanoveny ani vzdálenosti mezi stanovištěm včelstev a sousedovým pozemkem, nebo veřejnou cestou, budovou apod., a také nikde není stanoven maximální počet včelstev, který včelař může chovat. Pokud se ve včelařské literatuře vyskytují nějaké takové údaje o umísťování včelařských stanovišť, pak se jedná pouze o doporučení, která nejsou právně závazná. Chovatel včel je ve výkonu svého práva chovat včely omezen obecnými ustanoveními občanského zákoníku, především 127 odst.1: "Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek." Nálet včel na sousední pozemky se posuzuje jako imise. To znamená, že při řešení sousedských sporů týkajících se včel nelze použít třetí části věty druhé výše uvedeného paragrafu: tj., že vlastník věci nesmí nechat vnikat chovaná zvířata na sousedící pozemek. Včela je vysoce užitečný hmyz, který v pohybu nelze omezit. Řazena mezi hospodářská

zvířata je jen pro účely veterinárních předpisů, tj. proto, aby se na chovatele včel vztahovaly všechny povinnosti spojené s léčením proti nebezpečným nákazám včel a včelího plodu, mimořádná veterinární opatření apod. Aby včely létaly přes a na sousední pozemky a opylovaly rostliny, je dokonce nejen ve společenském zájmu, ale i v zájmu sousedů samých. Určitá rizika se včelami jsou obecně obvyklá a včelí bodnutí v ojedinělých případech lze považovat jen za běžnou nepříjemnost, nikoli za nepřiměřené obtěžování. Zvláště když se nedá jednoznačně říci, že včela, která bodla, je včelou sousedovou. Včela dolétne až do vzdálenosti 5 km, a v takovémto okruhu pak existují další chovatelé se svými včelstvy. S chovem včel je také spojeno rojení. Je to přirozená vlastnost včel. K rojení dochází v podstatě v období, kdy jsou včely v rozvoji, tj. zpravidla na jaře a na počátku léta. Přílet roje na pozemek souseda, i když opakovaný, se nedá posuzovat jako obtěžování nad míru přiměřenou

poměrům a ani nejde o vážné ohrožení výkonu práv souseda. Pokud jde o vlastnictví, považuje se roj za přírůstek a tudíž za vlastnictví vlastníka včelstva, z něhož roj pochází. Dá se předpokládat, že včelař vždy bude vědět, že se mu včely vyrojily. Vlastník roje je pak povinen se o roj co nejrychleji postarat, aby jeho věc dlouho neobtěžovala souseda. Vlastník nemovitosti, kde se roj usadil, se musí zdržet všeho, co by roji uškodilo a čím by ohrozil výkon práv vlastníka roje. Přitom se nesmí roje zmocnit. Vůči roji by ani neměl použít svépomoci, neboť rojící se včely mají jiné starosti než ohrožovat své okolí. Pokud do něj nebude škodlivě zasahováno, pak není důvod k obavám. Jestliže soused odmítne včelaři-majiteli roje vstup na svůj pozemek za účelem odnesení si roje, jedná v rozporu s dobrými mravy podle 3 obč. zákoníku a vystavuje se nebezpečí, že bude povinen nahradit majiteli

roje škodu, která na roji proto vznikne. Obecně řešit problémy sousedských vztahů lze především dohodou sousedů samých, výjimečně svépomocí, častěji prostřednictvím správních

orgánů a konečně v soudním řízení. Na prvním místě ochrany sousedských vztahů je především smírné jednání mezi sousedy, které může vyústit v dohodu nebo v uznání

oprávněnosti stanoviska druhého. K takovémuto smíru může dojít i za účasti třetí osoby - např. funkcionáře základní organizace Českého svazu včelařů nebo znalce v oboru včelařství. Sousedské vztahy mají trvalý nebo dlouhodobý ráz, a právě proto je třeba v případě konfliktu

dát přednost řešení sporů osobně bez účasti státních orgánů. Záleží zde nejen na vzájemných vztazích, ale i na míře tolerance, zda běžný rozpor přeroste v právní spor, anebo zůstane pouze běžnou sousedskou záležitostí. Neschopnost se domluvit a netolerance pak může vést

k natolik špatným vztahům, že jeden druhého všemožně poškozuje, znepříjemňuje mu život a jeho práva nerespektuje. Dochází k šikanování a ze sousedů se stanou "sudiči".

Z vlastní zkušenosti mohu říci, že drtivá většina problémů obtěžování včelami končí dohodou sousedů. Včelař by v tomto směru měl udělat vše pro to, aby jeho včelstva co nejméně obtěžovala své okolí. Měl by pokud možno úly situovat tak, aby nedocházelo k přímému náletu na pozemky sousedů. Důležitá je výsadba zelených zábran, tj. živých plotů, různých keřů, stromů, případně jiných neprůletných clon tak, aby jejich hustota a výška nutily včely ve svém letu zvednout alespoň do úrovně 2 m nad terén. Takto nabranou výšku včely při svém přeletu sousedních pozemků za pastvou v okolí již udržují a slétnou v podstatě jen za účelem opylování květů. Pěstuje-li však soused na svém pozemku hmyzomilné rostliny, nemůže se divit, že má zahradu plnou včel. Opylování je posláním včel v přírodě a tomuto nepřímému náletu včel, tj. létání z květu na květ, nelze zabránit. V zájmu dobrých sousedských vztahů by proto včelař nikdy neměl litovat nějakou tu skleničku medu, kterou

dá svému sousedovi. Občanský zákoník poskytuje možnost tomu, komu hrozí bezprostředně

neoprávněný zásah do jeho práv, aby jej sám odvrátil přiměřeným způsobem tzv. svépomoc (6 obč. zákoníku). Zákon takovéto jednání připouští jen výjimečně a to za předpokladu, že jsou splněny všechny výše uvedené podmínky. Není mi znám případ, že by někdo svépomocí

zakročil proti včelám při splnění všech podmínek svépomoci. Do třetí skupiny patří činnost orgánů správy a orgánů místní samosprávy. Podle 5 občanského zákoníku "Došlo-li ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany u příslušného orgánu státní

správy." Ten může předběžně zásah zakázat, nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav. Tím není dotčeno právo domáhat se ochrany u soudu. Je to vlastně ustanovení výjimečné, protože v našem právním řádu je pravidlem že ochranu ohroženým a porušeným právům poskytuje soud. Správní orgány a orgány obce jsou nejblíže a nejlépe dokážou pochopit místní a osobní

situaci. Jejich zásah může přijít bezprostředně nebo ve velmi krátké době na rozdíl od soudů. Správní řízení se zahajuje na návrh toho, jenž se domnívá, že jeho právo bylo porušeno. Obec provede komisionálně příslušná šetření, zda došlo k zásahu do pokojného stavu. Zpravidla

provede ohledání místa samého za účasti včelařského odborníka (nemusí to být znalec) a vydá správní rozhodnutí. Pokud dojde k závěru, že evidentně došlo k zásahu do pokojného stavu, pak se výroku rozhodnutí buď zakáže zásah do pokojného stavu, nebo uloží opatření k odstranění závadného stavu, či obojí rozhodnutí kombinuje. V opačném případě ve svém rozhodnutí konstatuje, že zásah do pokojného stavu nebyl prokázán. Proti rozhodnutí obecního či městského úřadu lze podat odvolání k příslušnému odboru okresního úřadu. Proti jeho rozhodnutí ve správním řízení již možnost odvolání není. Často se stává, že účastníci

respektují rozhodnutí správního orgánu a k podání návrhu na zahájení soudního řízení nedojde. Jestliže však účastníci dobrovolně nerespektují rozhodnutí správního orgánu, může na návrh jednoho z nich dojít k výkonu rozhodnutí. Zpravidla jím bývá stejně jako v soudním řízení ukládání pokut. Někdy soused včelaře charakterizuje svou stížnost jako narušování občanského soužití podle 49 odst.1 c) zákona č.200/1990 Sb. Naplnění skutkové podstaty přestupku narušování občanského soužití však předpokládá úmysl. Nedovedu si představit, že by včelař úmyslně choval včely a nevhodně je umísťoval jen proto, aby poškozoval svého

souseda. Také neznám jiné rozhodnutí o stížnostech na úmyslné narušování občanského soužití včelami, než že se proti včelaři obviněnému z přestupku podle 76 odst.1 a) zákona č.200/1990 Sb. řízení zastavuje, neboť chov včel není přestupkem. Pro informaci včelařů

uvádím příklad jednoho z mnoha, jakým způsobem řeší stížnost na obtěžování včelami jeden nejmenovaný městský úřad. Jedná se o dopis včelaři, který na své zahradě na okraji vsi má 5 včelstev v úlech umístěných v řadě na podstavcích s výlety orientovanými do pole. Od zahrady stěžovatele sousedícího se včelařem boční stranou jsou úly odděleny hradbou keřů a vzrostlých stromů. Cituji z dopisu:

Věc: obtěžování sousedů.

Obracím se na Vás ve věci nevhodného umístění Vašich včelínů v těsném sousedství pozemku jiného vlastníka. Občanský zákoník ve svém 127 výslovně uvádí, že jako vlastník pozemku se musíte zdržet všeho, čím byste obtěžoval jiného, nebo čím byste narušil výkon jeho práv. Výslovně je zde rovněž uvedeno, že se chovaná zvířata nesmějí nechat vnikat na sousedící pozemek jiného vlastníka. Nevhodným umístěním včelínů porušujete obě uvedená ustanovení občanského zákoníku. Osobně jsem se na místě přesvědčil, že Vaši sousedé mohou vlastnická práva ke svému pozemku vykonávat pouze s rizikem pobodání Vašimi včelami. Přitom je zřejmé, že jste mohl včelíny umístit na jiné místo na svém pozemku, aniž by to pro Vás znamenalo jakoukoli komplikaci či újmu. Žádám Vás proto, abyste po zazimování včelstev přemístil včelíny na jiné, vhodnější místo, kde včely nebudou nikoho obtěžovat. Nedojde-li z Vaší strany ke zjednání nápravy, bude tuto záležitost řešit naše přestupková komise. Pokud byste nepřihlédl ani k jejím závěrům, mají obtěžovaní občané v takovém případě možnost obrátit se i na soud. Věřím však, že přihlédnete k oprávněným stížnostem svých sousedů a nápravu zjednáte. Podepsán starosta. Předně pan starosta nezná rozdíl mezi úlem a včelínem. Včely přirovnal k chovným zvířatům, která nesmějí vnikat na sousední pozemek. Osobně se přesvědčil o nevhodnosti umístění "včelínů", žádá o přemístění "včelínů" na vhodnější místo a pokud ne, bude tuto záležitost řešit přestupková komise. Asi cítíte, že takovýto postup není správný. Včela je, jak už bylo výše řečeno hmyz, který v pohybu nelze omezit. To ví každé malé dítě. Dále je nepřijatelné, aby o omezování vlastnických práv včelaře bylo rozhodováno bez znalosti problematiky včelařství, bez toho, aby se k věci chovatel vyjádřil a jen jedním člověkem, byť je to starosta. Vyhrožování zahájením přestupkového řízení, jestliže chovatel neudělá, co se po něm chce, není také v pořádku. Tento příklad jednání správních orgánů jsem citovala proto, aby si každý chovatel včel uvědomil, pokud podobný dopis obdrží, že i on má svá vlastnická práva, a to chovat včely, mít z nich užitek, má právo požadovat, aby jej nikdo ve výkonu tohoto práva nerušil. Pokud tedy jeho včely nebudou souseda nadměrně

obtěžovat, a o míře nemůže rozhodovat jeden člověk, a ještě neznalec včel, pak jej nelze nutit k tomu, aby svůj chov omezil, včely přemístil, nejlépe s chovem skončil. Kdyby to bylo možné, pak by v krátkém čase z vesnic a z oblastí zástaveb rodinných domů se zahradami v městech včely zmizely a s nimi postupně většina hmyzosnubných rostlin. Nezávisle na průběhu nebo skončení správního řízení, lze podat návrh na sousedské řízení. Soud není soudním rozhodnutím správního orgánu vázán. Provede výslech účastníků, případně svědků, někdy provede i šetření na místě samém. Zpravidla pro objektivní posouzení míry obtěžování

včelami určuje soudního znalce, kterého pověřuje vypracováním znaleckého posudku. Znalec nejprve zkoumá místo samé, to je stanoviště včelstev a pozemek souseda a to především v době kdy včely nejvíce létají. Ze svého ohledání zjistí směr a intenzitu náletu včel do okolí

stanoviště a stanoví míru obtěžování žalobce, případně navrhne další vhodná opatření ke snížení náletu včel. Na základě závěru znaleckého posudku pak soudy většinou rozhodují. Alergie na včelí bodnutí je v poslední době stejně jako další druhy alergií velmi rozšířená. Takto postižení lidé jsou přesvědčení, že chovatel včel je povinen svá včelstva odstranit z blízkosti jejich nemovitostí, protože jejich zdraví je přednější než včelařova záliba. Paragraf 123 obč. zákoníku však vlastníku v mezích zákona přiznává právo předmět svého vlastnictví

držet, užívat a požívat jeho plody a užitky a nakládat s nimi. Paragraf 124 obč. zákoníku k tomu dodává, že všichni vlastníci mají stejná práva a povinnosti a poskytuje se jim stejná právní ochrana. Obecně lze říci, že vlastnická práva jednoho souseda končí tam, kde začínají vlastnická práva souseda druhého. Ochrana poskytovaná právům vlastníka jedné věci nesmí být v nepoměru ke spravedlivé ochraně, která náleží právům vlastníka věci druhé. Kde však je tato hranice, kde jedno právo končí a druhé začíná. Při hledání meze toho, co si kdo může dovolit vůči sousedovi je třeba vycházet z konkrétně existující situace, z povah a potřeb konkrétních sousedů. Nelze proto spravedlivě požadovat na chovateli včel, aby svá včelstva odstranil jen proto, že soused je alergický na včelí bodnutí, aniž by se zkoumalo, zda včely na jeho pozemek objektivně zalétají nad míru přiměřenou poměrům. V prvé řadě je třeba, aby takto alergický člověk byl opatrný, obezřetný a příliš se nevystavoval nebezpečí včelího bodnutí, aby se léčil u odborného lékaře a nosil při sobě příslušné léky. Především je tedy třeba, aby omezil sám sebe a nikoli aby požadoval omezení vlastnických práv právě chovatelů včel ve svém okolí. Hovořím v množném čísle právě proto, že včela dolétne do vzdálenosti až 5 km a v tomto okruhu nelétají jen včely sousedovi, ale i včely jeho kolegů. Z toho je patrno,

že vzdal-li by se včelař chovu včel, problém alergie svého souseda nevyřeší. Ten může být bodnut včelou jiného chovatele nebo i jinde než v místě svého bydliště. Při rozhodování ve věci obtěžování včelami nad míru přiměřenou poměrům by soud měl zásadně vycházet

z objektivního hodnocení míry obtěžování a teprve pak se zabývat subjektivní stránkou věci - to je alergií souseda.

DŮLEŽITÉ ADRESY

Český svaz včelařů, Křemencova 8, 115 24, Praha 1, tel.: 02/24 91 55 74, fax: 02/24 91 86 70, e‑mail: uvcsvpha@login.cz; www.ecn/vcelari.cz

sekretariát: 02/24 91 86 70, přes ústřednu linka 22

tajemník: 02/24 93 00 72, přes ústřednu linka 23

redakce časopisu Včelařství: přes ústřednu linka 32

inzerce: 02/24 91 86 70, přes ústřednu linka 22

odborné oddělení: 02/24 92 16 86, přes ústřednu linka 28

právní oddělení: 02/24 93 07 67, přes ústřednu linka 31

ekonomické oddělení: 02/24 91 62 82, přes ústřednu linka 25, 26

knihovna: přes ústřednu linka 24

expedice: přes ústřednu linka 27

Výzkumný ústav včelařský s. r. o., Dol u Libčic nad Vltavou, 252 66, tel.: 02/2094 0480, fax: 02/2094 1252, 02/20 94 12 52, e-mail: beedol@alphanet.cz, beedol@beedol.cz

Soukromé střední odborné učiliště včelařské, s. r. o., Slatiňanská 135, 538 25 Nasavrky, tel.: 045/67 71 28, fax: 0455/67 74 69

Výzkumná stanice VÚVč Prostějov, Vodní 31, 796 94 Prostějov, tel.: 0508/259 41

Pokusný včelín VÚVč Kývalka, Kývalka, 665 01 Rosice, tel.: 0502/41 27 36

Včelařské středisko ČSV Jabloňany, 679 01 Skalice nad Svitavou, telefon: 0501/46 91 35, 0602/76 92 07

Pokusný včelín VÚVč Pekařov, Pekařov, 788 23 Jindřichov, tel.: 0649/23 14 39

Pokusný včelín VÚVč Filipov u Čáslavi, Filipov, 286 01 Čáslav

Výzkumná stanice VÚVč Liběchov, 277 21 Liběchov, tel.: 0206/69 74 00

Pokusný včelín VÚVč Zubří, 756 54 Zubří, tel.: 0651/65 88 69

Zpracovatelské podniky ČSV:

Včela Předboj, a. s., Kojetice u Prahy, 250 72, tel.: 0206/685 506, 0206/684 072, fax: 0206/68 67 31, e-mail: beepredboj@iol.cz ; www.vcelarstvi.cz

Včelpo, s. r. o., Skalice nad Svitavou. 679 01, tel.: 0501/469 120. fax:

0501/469 297, www.vcelarstvi.cz

Výrobna mezistěn, s.r.o., Strážisko (ZO ČSV Ptení), 798 44 Strážisko, tel.: 0508/37 65 30

Výrobní podnik Ještěd Liberec – výrobce včelařských potřeb (ZO ČSV Liberec), Selská 2, 460 01 Liberec, tel.: 048/510 39 53

Včelařská prodejna, Křemencova 8, Praha 1, tel.: 02 2491 7597, přes ústřednu ÚV ČSV: 02/24 91 55 71 linka 33, e-mail prodejna.csv@centrum.cz

telefon bistro: přes ústřednu ÚV ČSV 02/24 91 55 71 linka 34

Slovenský zväz včelárov

Sekretariát SZV, Svrčia 14, 842 08 Bratislava, tel.: 004217/65421460, 004217/65 42 79 44, fax.: 004217/65 42 03 03

redakce časopisu Včelár: 004217/65 42 34 81