Dvoumatečný způsob včelaření v
nízkonástavkových úlech
Kombinované použití nízkých a
vysokých nástavků
HLAVNÍ ZÁSADY VČELAŘENÍ
V NÍZKONÁSTAVKOVÉM ÚLU OPTIMAL
OSAZENÍ ÚLU VČELAMI A ZAZIMOVÁNÍ
ODBĚR MEDU A PŘÍPRAVA NA ZIMOVÁNÍ
POPIS NÍZKONÁSTAVKOVÉ VARIANTY ÚLU
OPTIMAL
I. - OSAZENÍ NÍZKONASTAVKOVÉHU ÚLU
VČELAMI A ZAZIMOVANÍ
Chceme-li převést včelstvo z jiné rámkové míry, je nejlepší odstranit v prvním červnovém týdnu matku a z naražených matečníků ponechat jediný, kvalitní. Včelstvo využije snůšku, plod vyběhne a mladá matka se oplodní. Když položí vajíčko, smeteme celé včelstvo na tomtéž místě na mezistěny do nízkonástavkového úlu. Původní plásty včetně plodištních můžeme vytočit. Termín smetení včelstva připadá na konec června až začátek července a rozhodně není vhodné čekat s vychycením staré matky déle. Včelstvo by již do zimy nestačilo dostatečně zesílit. Platí všeobecná zásada, že čím dříve úl osazujeme, tím méně včel k tomu potřebujeme a tím silnější včelstvo zazimujeme.
Zatímco při včelaření se silnými včelstvy je výhodný vysoký podmet, při osazování nízkého nástavku je lépe podmet snížit na 15 - 20 mm. Usazujeme-li silný roj nebo smetenec do dvou nástavků mezistěn, můžeme použít podmet vyšší. Při stavbě ponecháme očka uzavřena. Na 1 nástavek Optimalu, což je ekvivalentní 8 plástům 39 x 24 cm, použijeme 1,5 kg roj nebo 1 kg těžký smetenec. Plynule krmíme roztokem cukru 1 : 1, aby včely nepřestaly stavět!
Když včelstvo vystaví jeden nástavek a začnou se líhnout ve větším množství mladušky, což bývá asi do měsíce po osazení smetence, nasadíme nahoru další nástavek nebo zaměníme pořadí, je-li již včelstvo ve dvou a spodní dosud nedostavělo. Mezi mezistěny v horním nástavku vložíme jeden plodový plást a náhradou za něj zavěsíme k plodu ve spodním nástavku mezistěnu nebo stavební rámek (podle roční doby, kdy zásah provádíme). Bez ohledu na případnou mírnou snůšku pokračujeme v krmeni. Včelstvo nyní vyžaduje mnoho potravy, aby stavělo a sílilo. Včelstvo smetené v dubnu, může takto vystavět do konce srpna až 5 nástavků s průměrnou spotřebou 10 kg cukru na “zabydlení“ jednoho nástavku.
Červencové smetence však do konce srpna vystaví průměrně jen dva nástavky. Rozhodneme-li se je takto zazimovat, musí být horní nástavek téměř zcela plný zavíčkovaných zásob a spodní také Zčásti zanesen, což představuje 18 - 20 kg zásob. Pro prostorný nástavkový úl je to včelstvo slabší, s nímž bychom museli v příštím roce včelařit s mřížkou podle tradičních metod, aby dalo výnos, jinak vše proploduje a využije na růst.
Ve třech nástavcích můžeme zazimovat včelstvo s 20 - 25 kg zásob. Silné včelstvo vytvoříme ihned v prvním roce nejlépe spojením dvou sousedních ve 2 nástavcích v polovině srpna přes noviny. Včelstvo s kvalitnější matkou stavíme nahoru a nezapomeneme otevřít obě očka, aby při spojování netrpělo nedostatkem vzduchu. Po spojení ponecháme otevřené očko v předposledním nástavku zdola a včelstvo dokrmíme na 27 - 32 kg. Také v dalších letech zimujeme prvotřídní včelstva ve čtyřech nástavcích, dobrá ve třech a slabší spojujeme.
Na zimu ponecháme hlavní česno v letní výšce, široké 10 až 15 cm, chráněné kovovou mřížkou proti hlodavcům. Očko opatříme kouskem králičího pletiva na ochranu proti sýkorám. Strop uteplíme 2 - 3 cm silnou deskou pěnového polystyrénu.
Se silnými, dobře zásobenými včelstvy není na jaře žádná podstatná práce, protože plodují ve velkém rozsahu i bez našeho přičinění. Je pouze nutné vědět, zda má včelstvo v dosahu chomáče pylu. Pokud tomu tak není, což bývá pravidlem u nově vytvořených včelstev na mladém díle, je vhodné podávat 4 - 6 týdnů před jistou pylovou snůškou bílkovinné těsto s přídavkem přírodního pylu podle Farrara (Ptáček, 1985) nebo pylovou pastu (Titěra, Veselý 1985). Těsto podáváme na horní loučky přímo nad sedisko včel, nikoli do krmítek! Jestliže jednou začneme, nesmíme krmení přerušit, dokud v přírodě není dostatek pylu. Další placku podáváme vždy dříve, než je první spotřebována. Prostor pro vložení placek získáme otočením vnitřního víka úlu (přepážky), které je součástí vybavení. Rámky můžeme krýt shora také jednoduše plastikovou fólií a těsto pak vkládáme pod ni. Jestliže včelstva mají uloženy vlastní rezervy pylu, je podávání jakýchkoli bílkovinných těst zbytečné.
V době květu olše (kolem prvního jarního dne) se
přesvědčíme, ve kterých nástavcích včelstvo ploduje. Nachází-li se plod již i v
horním nástavku, ponecháme včelstvo v klidu. Je-li horní nástavek plný zásob,
přemístíme jej dolů, pod nejnižší s plodem nebo až na dno, podle síly včelstva
(ochrana před loupeží). V této době můžeme přechodně odejmout spodní nástavek,
jestliže je zcela neobsazen. Nacházejí-li se v něm snad plásty s větším
množstvím pylu, přemístíme je do horního nástavku co nejblíže k plodu.
Při rozkvětu ovocných stromů, což bývá asi za 20 - 30 dnů po prvním zásahu, můžeme nasadit na včelstvo dříve odejmutý nástavek nebo prázdný ze dna. Při vydatné snůšce je silné včelstvo schopno zaplnit jej medem. Je-li snůška slabší, částečně jej zaploduje. Do nástavku se dostane mnoho jarního medu zejména v tom případě, jsou-li plásty po stranách plodového tělesa zaplněny zavíčkovanými zásobami. Když jsme na zásobách šetřili a buňky jsou prázdné, uloží sem včely přednostně med z jarní snůšky a my nic nevytěžíme.
Pro úspěch popsané metody je důležité dodržet termín podsazení zásobního nástavku s dostatečným předstihem. Kdybychom to učinili až před začátkem jarní snůšky, podstatně by se zvýšila pravděpodobnost smíchání medu s přenášenými zásobami.
Volněji vedená včelstva v prostorných nástavkových úlech staví plásty později, teprve až je dobrá pylová a nektarová snůška. Do této doby musíme proto rozšiřovat hotovým dílem. Vystavěné plásty použijeme přednostně k rozšiřování také při bohaté hlavní snůšce řídkého nektaru, protože včely jsou schopny nástavek zaplnit dříve než vystavět. Mnoho mezistěn znamená v takovém případě ztrátu na výnosu z nedostatku volných buněk.
Včelstvo rozšiřujeme běžně nejlépe nasazením dalšího nástavku nad dosavadní. Jde-li o slabší včelstvo, které má zatím plod v méně než třech nástavcích, zaujme většinou dodaný prostor pro růst plodového tělesa. Silnější včelstva, kterým přidáváme čtvrtý, pátý nebo dokonce šestý nástavek, jej promění nejčastěji v medník.
Komplikace nastávají v začátcích, kdy je nedostatek hotového díla a dosud není snůška a včely nestaví. Pak je třeba krmit řídkým roztokem a včelstva ke stavbě podnítit.
Nasazujeme-li nad plodiště nástavek s mezistěnami a přejeme si, aby jej včelstvo zaplodovalo, můžeme převěsit do něj odspodu výměnou za mezistěny dva plásty s plodem. Mezistěny zavěsíme vedle plodového tělesa.
Je-li výhodnější, aby včely vystavěný nástavek zanášely medem, můžeme převěsit do něj dva plásty s nezavíčkovanými zásobami řídké sladiny.
Včelstvo můžeme nechat stavět také pod plodem, jako je tornu v přírodě. V tom případě stavíme nástavek s mezistěnami na dno pod nástavky s plodem. Dáme-li sem též 1 - 2 stavební rámky, podpoříme stavbu trubčiny, kterou matka rychle zaklade. Od trubčího plodu se pak stavba i plodové hnízdo rozšiřuje na další rámky. Tuto metodu můžeme použít zejména, nejsme-li si jisti vývojem počasí nebo se na včelnici delší dobu nedostaneme. Částečně postavené a zaplodované dílo můžeme pak při další návštěvě vsunout mezi nástavky s plodem, je-li snůška a včelstvo staví. Trubčí plásty pak zavěsíme do polohy 2 od krajů nástavku. Můžeme je také nahradit mezistěnami, vyřezat a jako nové stavební rámky znovu zavěsit do nástavku s mezistěnami na dně a postup opakovat.
Pro vytáčení na radiálních medometech je třeba rámky drátovat třikrát horizontálně. Je důležité, aby horní drátek byl co nejblíže horní loučce, jinak se mezistěny mohou pod tíhou včel ohýbat a dílo je znehodnoceno. Spodní drátek by měl být naopak vzdálen nejméně 30 mm od loučky, jinak včely někdy vykusují mezistěnu až k drátku a plást nedostaví.
V souvislosti se stavbou je nutno zmínit se také o jedné z výhod vysokého podmetu. Včelstvo zde v nadbytku vystaví divočinu s množstvím trubčiny, která udržuje automaticky plodové hnízdo v nižších patrech úlu i bez používání mřížky. (Tentýž vliv mají i očka.) Máme-li dna nízká nebo jsme-li v oblasti s varroázou, lze vysoký podmet nahradit nástavkem se stavebními rámky. To umožňuje manipulovat s trubčinou podle naších záměrů. Dílo pod plodištěm navíc slouží jako nárazníkový prostor pro zachycení bohatých snůšek řídkého nektaru.
Také omezení plodiště mřížkou může mít za následek vznik rojové nálady. Proto se jeví výhodnější nepoužívat mřížku v době rozvoje včelstva, ale případně až později, po dosažení vrcholu vývoje, kdy rojový pud začíná pozvolna uhasínat (Bretschko, 1981).
Rojovou náladu. zjistíme velmi snadno odklopením plodových nástavků a pohledem na spodní okraje plástů, kde uvidíme zakladené misky nebo živené mateří larvy.
U kraňských včelstev je nejspolehlivější likvidovat rojovou
náladu vytvořením přelétáku. Úl se včelstvem odsuneme stranou a na jeho místo
dáme nový, vybavený soušemi, o přibližně polovičním objemu než má původní.
Doprostřed horního nástavku umístíme plást s nejmladším plodem nebo matečníky a
přimeteme včely z asi 4 - 5 plástů, aby plod nezůstal bez ošetřovatelek (pozor,
abychom nepřidali také matku). Do čtyř dnů ztratí mateřské včelstvo všechny
orientované včely a mělo by samo zlikvidovat matečníky.
Méně drasticky, avšak s vynaložením více práce s jednotlivými plásty, lze postupovat i tak, že při začátku jarní snůšky, po níž pravidelně následuje období rojení (např. řepka), preventivně vytvoříme ze včelstva silný oddělek s matkou a převážně otevřeným plodem včetně obsedajících jej včel a nasadíme krmení řídkým roztokem cukru. V původním včelstvu zůstane většina zavíčkovaného plodu, a proto je schopno dobře využít ranou snůšku. K vylíhnutí ponecháme jediný matečník. Než se matka oplodní a rozklade, postupuje kupředu i plodování v oddíle se starou matkou, takže po opětovném spojení dostaneme mohutné včelstvo, které se s mladou matkou aktivně zapojí do následující snůšky (volně podle Haderky, 1987).
Jinou perspektivní možností prevence rojové nálady je výměna matky za mladší pomocí oddělku. V tomto případě nasadíme nad produkční včelstvo v druhé polovině květu řepky slabší oddělek, který jsme přezimovali na čtyřech nízkých rámcích Optimalu (Ptáček, 1987). Oddělek umístíme do středu nástavku nad kruhový otvor ve vnitřním víku, které tak slouží jako mezidno. Otvor překryjeme papírem a na něj položíme kousek mateří mřížky. Volný prostor doplníme soušemi a mezistěnami. Vykousáním papíru se včelstva spojí, avšak pracují víceméně samostatně. Mladá matka se postupně rozklade a po vytočení medu z řepky posadíme oddělek na včelstvo jako nejvyšší plodový nástavek. Nahoru se vrátí vytočené medníkové nástavky. Matka dole se nehledá. Pro úspěch metody je důležité, aby matka v oddělku byla mladší, loňská, a ve včelstvu o rok starší, která jde do druhé produkční sezóny. Spojením se dostane do včelstva mladší, neunavená matka. To tlumí rojový pud a podněcuje včelstvo ve snůškové horlivosti.
Výše
popsané metody lze využít i ke zvyšování stavu včelstev. Poslední způsob se
snadno hodí také k oplodňování a výměně matek. Postupujeme přitom tak, že z
mateřského nebo kteréhokoli jiného včelstva vyjmeme 2 - 3 plásty se
zavíčkovaným plodem, doplníme dvěma plásty s pylem a glycidovými zásobami (z
téhož včelstva odkud bereme včely) a oddělek umístíme v nástavku na mezidno
(nebo na dvě vrstvy PVC) nad včelstvo. Nástavek otočíme očkem na druhou stranu.
Dvě vrstvy igelitu umožní sejmutí oddělku s přilepenou horní fólií,
přičemž spodní folie zůstane na původním včelstvu. Oddělek tak můžeme bez vyrušování
odložit na střechu sousedního včelstva.
Přidáme zavíčkovaný matečník, chráněný tenkým alobalem nebo mladou matku v klícce, otevřeme očko a úl shora uzavřeme. Když v oddělku začne mladá matka klást, doplníme plásty v nástavku nebo jej posílíme plodem. Oddělek s rozkladenou matkou pak můžeme připojit přes papír a mřížku pomocí kruhového otvoru k hlavnímu včelstvu a posléze po odejmutí mezidna zcela jednoduše spojit obě jednotky.
Větší množství oddělků můžeme vytvořit bez hledání matek tak, že plodiště včelstev rozdělíme mřížkou na polovinu (např. 2 a 2 nástavky). Po 4 dnech snadno zjistíme podle vajíček, ve které části se nachází matka. Ze zbývajících nástavků lze tvořit oddělky řadou rozmanitých způsobů.
není u nás mnoho zkušeností a která se hodí především do oblastí
s dlouhou a zejména s později nastupující snůškou. Cílem tohoto
způsobu je získat pomocí dvou matek velmi silná včelstva
k dosažení vysokých výnosů při maximálně možném snížení provozních nákladů. S takto vytvořenými obřími včelstvy se samozřejmě nekočuje.
Nejjednodušší z řady možných variant uvádějí Moeller a Harp (1965), viz schéma Vlil., str. 63. Silné včelstvo, zimované ve čtyřech nástavcích, rozdělíme 6 - 8 týdnů před začátkem hlavní snůšky na dvě části pomocí mezidna. Otvor v mezidnu je uzavřen nebo překryt hustou sítí. Stará matka a většina otevřeného plodu přijdou do spodních dvou nástavků. Nad mezidno dáme převážně zavíčkovaný plod a přidáme mladou oplozenou matku v klícce. Obě jednotky musí mít dostatek glycidových a pylových zásob. S dostatečným předstihem před rozdělením jsme včelstvo navykli používat pouze hlavní česno. Nyní otevřeme hornímu oddělení kruhová očka.
Asi za dva týdny, když mladá matka má již vlastní plodové těleso, nahradíme dělící přepážku zcela jednoduše mateří mřížkou. Pro dokonalé spojení lze opět použít list novin. Nadále jsou pak plodištní nástavky dvoumatečného včelstva uspořádány tak, že spodní matka ploduje ve dvou až třech nástavcích (očka uzavřena) a horní matka ve třech nástavcích (očka otevřena). Další nástavky pro ukládání medu stavíme v souladu s rostoucí početností včelstva a velikostí snůšky na horní plodiště. Ve velmi dobrých podmínkách zesílí včelstvo postupně až na 100 000 včel a vyžaduje 10 - 12 nástavků.
Stane-li se že horní plodiště je zavaleno medem, přeskupíme pořadí nástavků obou plodišť kolem mřížky jako kolem osy. Asi měsíc před koncem snůšky se mřížka může odstranit a včelstvo převést opět na jednomatečný systém, aby se snížilo množství otevřeného plodu a snůška se maximálně využila. Ponechání obou matek déle, je menší chybou, než příliš časné odstranění mřížky. Matky se při tomto zákroku nehledají, včely samy rozhodnou, kterou si ponechají. Včelstvo zimuje ve 4 - 5 nástavcích s velkým množstvím včel a pylu, což je dobrým základem pro dvoumatečný způsob chovu v následujícím roce.
Přestože u nás na jaře nemáme dostatečně brzy k dispozici mladé kladoucí matky, lze se o včelaření se dvěma matkami pokusit, a to pomocí přezimovaných oddělků, které mají o rok mladší matku než hlavní včelstvo. Úly pro dvoumatečná včelstva musí být dostatečně prostorné se širokou základnou kvůli stabilitě.
Jako
součást nízkonástavkové technologie byla vyvinuta metoda zimování nejmenších
včelstev na 4 nízkých rámcích (Ptáček, 1987). Včelstvíčka mají mnohostranné
uplatnění. Při spotřebě asi 6 kg cukru máme na jaře kvalitní matky s asi 4 - 6
tisíci včel.
Pro převážení úlů na nákladním automobilu s mechanickou rukou byla vyvinuta čtvercová paleta pro čtyři úly, která se vyznačuje dokonalou stabilitou v terénu. Je vhodná í pro stabilní umístění včelstev, která chrání proti povětrnostním vlivům i před zásahy nepovolaných osob.
Nástavkové
metody s použitím vysokých a nízkých nástavků patří mezi metody zajímavé s
relativně velkým množstvím variant. Dále uvedená metodika byla ověřena na úlové
soustavě K-39 vyrobené z hobry. Vysoký nástavek na rámkovou míru 39 x 24 cm, 39
x 27,5 cm a nízký nástavek 39 x 15 cm, je možno použít míry 39 x 17 cm. V
nástavku je umístěno po 10 rámcích s roztečí středu rámků 37 - 38 mm. Metodika
počítala s přísunem včelstev do sadů, k řepce ozimé (občas k akátu), do lesa ke
smrku a příležitostně k vojtěšce nebo jeteli červenému. Zimní stanoviště je ve
výšce asi 200 m nad mořem.
Včelstva v podletí se ošetřují tak, aby bylo založeno co největší plodové těleso při dobrém zásobení pylem a glycidovými zásobami. Úlový prostor na zimu je tvořen vysokým nástavkem, který je podstavený pod nízkým. V nízkém nástavku je otevřeno očko, postavení rámků je výhodnější volit na studenou stavbu. Zásoby se doplní do konce srpna na 13 - 18 kg.
Podzimní kontrolní prohlídka se provede nejlépe v druhé polovině září. nejpozději do 10. října. Kontrola se zaměří zejména na množství a rozmístění glycidových zásob. Nízký nástavek musí být plně zavíčkovaný, ve vysokém nástavku musí být věnce ve středu nástavku vysoké cca 5 cm. Zásoby ve vysokém nástavku by mělo včelstvo spotřebovat přes zimu, v nízkém nástavku jsou především pro jarní rozvoj. Důležité je také rozmístění zásob, které někdy nevyhovuje u teplé stavby. Zde se stává, že v blízkosti česna jsou zásoby pylu a nedostatek glycidových zásob, které jsou soustředěny na zadních rámcích. Chumáč zakládá zimní sezení u česna, proto je někdy nutné přeskupit zásobní plásty tak, aby v každé uličce byl dostatek glycidových zásob, tj. ze zadní části úlu k česnu. Ze stropu úlu sejmeme neprodyšný strop - fólii a nahradíme stropem prodyšným, abychom tak v zimních měsících zajistili spolehlivě odvod vodních par z úlového prostoru otevřeným očkem a prodyšným stropem (papír, juta, plsť, sláma, hobra). Na celou plochu dna vložíme podložku pro odběr měli, nejlépe z umělé hmoty (PVC lino). Fumigaci provádíme v uličce po odstranění jednoho rámku z horního nízkého nástavku. Hlavní česno se příliš nezužuje, po celé šíři se ponechá o výšce 10 - 15 mm. Ochranu proti hlodavcům můžeme zajistit spolehlivě pouze pletivem s oky 6 x 6 - 7 x 7 mm nebo mřížkou.
Nejpozději
do 10. - 20. března je nutno udělat jarní prohlídku s prvním zásahem do
včelstva nebo aspoň přeskupení nástavků. Nízký nástavek se zásobami postavíme
na dno a na něj nástavek vysoký. Glycidové zásoby se dostanou dolů, to je
nepřirozené, proto je včely začnou přenášet nahoru, což podpoří plodování
včelstva. Pokud je přemístění provedeno včas, plod se nachází jen ve vysokém
nástavku (v nízkém jsou zatím zavíčkované glycidové zásoby). Tím, že se vysoký
nástavek dostane nahoru, včelstvo může začít intenzívně plodovat, má dostatek
prostoru, a tak může založit dostatečné plodové těleso. Na strop položíme
fólii, nejlépe PE. Je možno nasadit podněcovací krmítko brněnského typu těsto-voda,
aby včely v nepříznivých podmínkách nemusely do úlu donášet vodu. Z hlediska
racionálního ošetřování včelstev je nutné, aby bylo možno do krmítka dát 3-4
litry vody, to znamená doplňovat ji jednou za týden až dva týdny. Proti kažení
vody je možno přidávat do jednoho litru vody 1 ml nasyceného lihového roztoku
propolisu. Jarní prohlídky využijeme k přehodnocení síly včelstev. Jejich cílem
je dále ošetřovat jen silná včelstva schopná se rozvíjet tak, aby přinesla
žádoucí užitek. Včelstva roztřídíme do tří skupin dle síly. Do první a druhé
skupiny řadíme včelstva, která obsedají oba nástavky nebo dohře vysoký nástavek
a která skýtají záruku žádoucího rozvoje. Slabší včelstva, která neobsedají
celý vysoký nástavek, spojujeme (po zjištění zdravotního stavu), posilujeme
záložními včelstvy nebo popřípadě ošetřujeme tradičním způsobem, nízký nástavek
můžeme mít odložený pod vysokým na dně. Použijeme ho až včelstvo náležitě
zesílí. Při prvním jarním zásahu můžeme, pokud jsme zimovali na studené stavbě,
stavbu změnit opět na teplou.
Všechny včely se stáhnou do vrchního nástavku, což podpoří růst plodového tělesa. Základním předpokladem je neustálý dostatek glycidových zásob, které by neměly klesnout pod 5-8 kg, pylové zásoby jsou ještě čerpány ze zásob z minulého podletí. Je nutné mít včelstva na stanovišti s dostatečnou nabídkou pylu a pokud nedodáváme vodu krmítkem, je nutné mít zdroj vody v těsné blízkosti stanoviště nebo na něm. Důležité je uteplení stropu. Asi za 14 dní provedeme namátkovou kontrolu kladení ve vysokém nástavku. Pokud nejsou zaplodovány druhé rámky od úlové stěny, přemístíme je do středu plodového tělesa, ovšem jen v případě, že je nástavek dobře obsazen včelami. Pokud nalezneme včelstvo s defektní matkou, máme možnost je posílit matkou záložní i s oddělkem. Přidaný oddělek včelstvo posílí a vyrovná jeho sílu s ostatními. Za 3-4 týdny již včelstvo obsedá část nízkého nástavku. tj. v období květu raně kvetoucích peckovin - třešní. Za stavu, když včely obsedají cca 1/2 nízkého nástavku, zaměníme nástavky, nízký nahoru. Pokud se již projevuje stavební pud, vyjmeme z nízkého nástavku 2-3 rámky a nahradíme je mezistěnami, v nástavku je rozmístíme rovnoměrně, nedáváme je ke stěně.
V téhle době včely donášejí do úlu pyl a nektar v poměrně velkém množství a pokud je ve větším množství, je ukládán do nízkého nástavku, neomezuje tedy plodování, růst plodového tělesa pokračuje a zasáhne svým vrcholem do nízkého nástavku. Krmítko s vodou ponecháme pro případ většího ochlazení. Pokud poklesnou zásoby pod 5 kg. dodáme je formou medocukrového těsta nebo zvlhčeného cukru (voda s medem 2:1) do stropního krmítka. V dalším období pečlivě hlídáme obsazení podmetu. Jakmile včely obsedají podmet z 1/3 až 1/2 (výška podmetu 10 cm), musíme nutně úlový prostor rozšířit - nasadit medníkový nástavek. Pokud to neučiníme včas, může se snadno dostavit rojová nálada. Toto období spadá do počátku květů jabloní.
Rozšíření o medníkový nástavek se příliš neliší od klasického nasazení medníku metodou převěšování. Do vysokého prázdného nástavku dáme 3-4 souše jako krycí a mezi ně umístíme 3-4 plásty zavíčkovaného plodu z vysokého plodištního nástavku. Zbytek prostoru v medníkovém nástavku oddělíme přepážkou nebo jej necháme volný. Plodištní nástavek doplníme 2-3 mezistěnami a soušemi, mezistěny dáme na okraj plodového tělesa, souše do plodového tělesa. Mřížku dáme na nízký nástavek, na ni posadíme medníkový vysoký nástavek. Stropní krmítko odstraníme. Pokud je příznivé počasí, za týden až 10 dní provedeme další převěšení zavíčkovaného plodu a plodištní nástavek doplníme mezistěnami. V medníkovém nástavku zkontrolujeme, jestli zde nejsou náhradní matečníky. Tato operace časově spadá do počátku květu řepky. Česno otvíráme na plnou výšku 2,5 - 3 cm. U silných včelstev můžeme přidat další nízký nástavek s dílem nad mřížku nebo s mezistěnami mezi vysoký plodištní a nízký nástavek s tím, že mřížku dáme nad nízký nástavek s mezistěnami.
I při pečlivém promyšleném ošetřování se stane, že se některé včelstvo dostane do rojové nálady. Včelstvo převážně naráží rojové matečníky u spodních louček nízkého nástavku, jsou velice dobře vidět po nadzvednutí nízkého nástavku. Je možno zasáhnout několika způsoby. Pokud po zjištění rojové nálady následuje snůšková přestávka aspoň 10-14 dní, je možné vychytit matku a ponechat nejstarší matečník. Za 7-9 dní je nutno provést kontrolu a zrušit případné náhradní matečníky. Pokud má včelař k dispozici mladé matky, výměna matky včelstvu spolehlivě potlačí rojovou náladu.
Ve snůšce je výhodné použít metody přeletáku. Na dno postavíme medníkové nástavky, na ně mezinástavkovou přepážku (2 x silnou PE fólii) a nahoru plodištní nástavky s matkou. Nad přepážkou otevřeme očka. Všechny létavky se vrátí zpět hlavním česnem do medníkových nástavků, část včelstva v plodištních nástavcích bez létavek pak zruší matečníky. Musíme ale zajistit dostatek zásob v plodištních nástavcích. Jednotlivé uvedené metody a další lze kombinovat.
Při medobraní je možno převěsit další plodové plásty nad mřížku a nahradit je mezistěnami. Po medobraní plnější nástavek necháváme nahoře, prázdnější umístíme nad mřížku. Plodiště většinou zahrnuje vysoký a nízký nástavek. Výjimečně můžeme omezit matku na vysokém nástavku, a to nejdéle do počátku července. Včelstvo si musí v tomto období založit plodové těleso v celém prostoru na zimování. Poslední mezistěny vkládáme do včelstva do konce června, i když stavební pud trvá déle. Je výhodné, když se první plod z vystavěných mezistěn vylíhne do konce července, kdy je matky bez problémů znovu zakladou. Postup ošetřování od nasazení medníkového nástavku může být i odlišný, to závisí na podmínkách prostředí, momentálním počasí, snůšce a stavu včelstva.
Po posledním vytočení medu, tj. zpravidla koncem července, nastává velice důležité období ve vývoji včelstva, období přípravy silných včelstev na příští rok. Plodištní nástavky - vysoký a nízký prohlédneme, odstraníme případné panenské plásty, nedostavěné plásty a plásty zaplodované zčásti. Oba plodištní nástavky sestavíme na přezimování tak‘ aby nebylo nutné do zimy do nich zasahovat. Výhodné je postavit nástavky na studenou stavbu, vysoký postavíme na dno, na něj nízký. Na nízkém nástavku je možno ponechat mřížku a na ní ještě vysoký medníkový nástavek. Prázdný nízký nástavek, pokud jsme to již neudělali dříve, můžeme odložit na dno pod plodištní nástavky. Očko necháme otevřené v nízkém plodištním nástavku, hlavní česno necháme otevřené na výšku 1,5 cm. Tak jsme vytvořili prostorové podmínky pro založení velkého plodového tělesa. Ihned, nejdéle do tří dnů po medobraní, doplníme základní dávku glycidových zásob v množství 5-10 kg. Pokud necháme nad mřížkou medníkový vysoký nástavek, včely ukládají zásoby z větší části pod mřížku do nízkého plodištního nástavku nebo je během srpna včelstvo přemístí pod mřížku. Velký úlový prostor podmiňuje založení velkého plodového tělesa. Nízký nástavek poskytuje prostor pro uložení glycidových zásob, které neomezují plodování. Ve vysokém nástavku je dostatek místa nejen pro plod, ale i pro pyl, který včelstvo může v podletí donášet. Dostatek glycidových zásob a prostor v úlu tuto činnost podmiňují. Do poloviny srpna provedeme kontrolu kladení, sejmeme případný medníkový vysoký nástavek. V případě nutnosti výměny matky, dáváme do včelstva rezervní matku i s oddělkem - záložním včelstvem, aby byla zajištěna žádoucí síla včelstva na zimu. Zásoby doplníme na množství 13-18 kg do konce srpna, nejpozději do počátku září.
Běžnou výměnu matek provádíme tradičním způsobem v období na konci června - počátkem července přes vyjídací klícku. Můžeme využít týdenního odkladu s následným vylámáním náhradních matečníků nebo s krátkodobým vězněním přidávané matky stejně jako u tradičního způsobu včelaření.
Jak již bylo uvedeno v textu, počítáme v metodice ošetřování s manipulací - s přidáváním rezervních matek i s oddělky. Dle dosavadních zkušeností z provozování této metodiky stačí zajistit na včelařský rok 10-15 % záložních včelstev ze stavu včelstev kmenových. Tyto zálohy tvoříme během června a počátkem července jako včelstva obsedající 5-10 rámků míry vysokého nástavku.
Popsaný způsob včelaření za kombinovaného použití vysokých a nízkých nástavků není výhradně nástavkový, hlavně v období nasazování medníků. Tato metodika může být výhodná pro ty, kdo si netroufají použít metodiky čistě nástavkové a mají dobré zkušenosti s tradičním dvouprostorovým způsobem ošetřování včelstev. Mohlo by se zdát, že zavedením nízkého nástavku přibude další rámková míra na včelíně a s ní další komplikace. Ty jsou minimální, protože s nízkým nástavkem se pracuje v této metodice opravdu jako s nástavkem. V metodice jde v porovnání s tradičním včelařením o přidání nízkého nástavku na zimu. To umožňuje zimování silnějších včelstev zvětšením prostoru a hlavně vytvořením vhodnějšího tvaru prostoru a tím zvýšení následného užitku ze včelstva. Včelař se naučí včelařit ze silnějšími včelstvy. Zpočátku stačí během včelařského roku využívat jednoho nízkého nástavku, později běžně využívá dva nízké nástavky.
Metodika zajišťuje při solidnosti včelaře malou
pravděpodobnost přimísení cukru ze zimních zásob do medu. Dle dosavadních
zkušeností z průměru 10 let se dařilo získat za jeden kilogram zkrmeného cukru
během celého včelařského roku dva kilogramy medu, což je jeden z
nejdůležitějších ukazatelů vhodnosti metodiky pro včelaření do budoucnosti.
Metodika zajišťuje pro včelstva solidní a jistou obměnu díla v plodišti a tím i
využití jednoho z nejdůležitějších zootechnických opatření v boji proti
nosematóze a nemocem včelího plodu.
Kmenová včelstva připravuje na zimu ve třetí dekádě července ihned po vytočení medu. Na dno umístí nástavek s dílem vystavěným v předchozím roce a ten oddělí mřížkou. Na něj umístí nástavek s novým dílem a matkou a polonástavek. Začne ihned dodávat zásoby, jednu čtyřlitrovou sklenici cukerného roztoku 1:1 týdně nebo 3 kg cukru s vodou prosakovacím způsobem. Před zimou, za příhodného dne - teploty kolem 6°C - odstraní spodní nástavek (označí jej číslem včelstva a uloží do skladiště), na dno umístí polonástavek se zavíčkovanými zásobami a navrch zbývající nástavek s matkou. Úl opatří prodyšným teplým víkem. Česno zajistí vložkou s otvory o průměru 3,5 cm překrytými mřížkou. Podmet vyplní vložkou. Smyslem umístění polonástavku - zásobárny krmiva na dno před zimou je, aby včelstvo sedělo v zimě převážně na celém nástavku a začalo se v předjaří ihned podněcovat přenášením zásob bez rozebírání včelstva včelařem. Po proletu, za příhodného počasí, zkontroluje u včelstva přítomnost matky a dostatek zásob. Osiřelce zruší a na jejích místo použije rezervy. Ihned včelstvům dodává vodu. Jakmile včelstva zesílí a včely začnou navečer větrat v česnu, odstraní podmetové vložky. Jsou-li později včely zavěšeny při teplotě pod l0°C do podmetu, že jej téměř vyplňují, přidá na včelstvo skladovaný nástavek se soušemi, oddělí jej však mřížkou. aby mohl sloužit jako medník při snůšce z ovocného stromoví, javoru klenu, eventuálně řepky. Při této manipulaci provede výměnu tří poloplástů v polonástavku za mezistěny, aby docházelo k výměně díla v tříletém cyklu. Je-li příhodné počasí, včelstvo rychle sílí a po opětovném zavěšení včelstev do podmetu, přidává nástavek s mezistěnami a stavebním rámkem uprostřed. U tohoto způsobu je lákavé umístit nástavek s mezistěnami doprostřed, ovšem je tu nebezpečí, že budeme nuceni, zvláště po snůšce z řepky, vytáčet panenské plásty a riskovat jejich poškození. Umístění nástavku s mezistěnami na dno je vhodné i z toho důvodu, že včely nezastavují podmet. Další ošetřování je stejné do přípravy na zimu jako u včelstev na celých nástavcích.
HLAVNÍ ZÁSADY VČELAŘENÍ V NÍZKONÁSTAVKOVÉM ÚLU OPTIMAL
(RNDr. VLADIMÍR PTÁČEK, CSc.)
Nízkonástavkový úl Optimal představuje moderní velkoprostorový úl, který je určen k chovu silných včelstev. Sestává ze dna s vysokým podmetem a spodním větráním, nástavku, přepážky (vnitrního víka), vnějšího víka s krmítkem a uteplením stropu. Nástavky obsahují po 11 rámcích míry 420 x 170 x 28 mm. Čistá plástová plocha nástavku činí 6 666 cm2. V průměrných snůškových podmínkách bychom měli mít na dobrá včelstva k dispozici po 6 nástavcích, které spolu dávají 40 000 cm2 plástu. To je dvojnásobek plochy plástů u plodiště a medníku tradičních dvouprostorových úlu. V nízkonástavkovém úlu lze s výhodou včelařit bez mřížky, které používáme jen ke speciálním účelům. Konstrukční podrobnosti jsou patrny z přiloženého plánku.
Úl plně projeví své výhody zvláště při včelnicovém rozestavení jednotlivých včelstev na stanovišti chráněném před převládajícími větry. Výhodné je, mohou-li být úly v zimních a jarních měsících ozařovány sluncem. a v létě chráněny v odpoledních hodinách řídkým stínem listnatých stromu. Česna směrujeme podle možnosti k jihu.
OSAZENÍ ÚLU VČELAMI A ZAZIMOVÁNÍ
Kdybychom do úlu usadili roj nebo smetenec a čekali, až si vybuduje dílo do 5-6 nástavku a přizpůsobí se velikosti prostoru, trvalo by to dva roky. Chceme-li zazimovat silné včelstvo ihned, musíme použít spojování. Na jedno silné zimní včelstvo si tedy zpočátku připravíme dvě včelstva středně silná.
Uvádíme-li do provozu nový nízkonástavkový úl, nikdy se nevažme na dosavadní včelstva a dílo. Plásty nepřevěšujme a pokud možno ani nepřeřezávejme. Při velké potřebě práce se vyskytne řada problémů, které vedou k neuspokojivým výsledkům. Zásadně necháme vystavět nové dílo rojem nebo smetencem. Potřebujeme-li se zbavit starých úlu a díla, vychytíme včelstvu matku a počkáme, až si vychová novou. Než se oplodní a začne klást, vylíhne se téměř všechen plod. Jakmile matka položí první vajíčka, smeteme včelstvo do nového úlu, který postavíme na původní místo.
Při osazování platí zásada, ze čím dříve začneme, tím více plástů včelstvo vystaví. Zatímco od května stačí asi 10 000 včel s kvalitní matkou postavit do konce srpna dílo do tří nástavku, potřebujeme v červenci již asi 25 000 včel a více na to, aby vystavěly a mladými včelami naplnily dva nástavky.
Včelstvo nesmí nikdy hladovět, jinak podvážeme jeho rozvoj. Při stavbě to platí dvojnásob, a proto se musíme pečlivě starat o nepřetržitý přísun krmiva. Nespoléhejme na to, ze je snůška. Raději podávejme bez přerušení cukerný roztok. Jakmile se totiž začnou líhnout mladé včely ve větším množství (asi po měsíci od usazení) nemůžeme včelstvo v nástavkovém úlu nikdy "ukrmit. Stačí, když se má kam rozšiřovat. Pak promění veškeré přebytky ve zpracované zásoby, nové dílo a mladé včely. Při nedostatku pylu v případě podáváme doplňky nebo náhražky. Zkušenost hovoří, že v době mírné snůšky spotřebujeme na každý nástavek asi 10 kg cukru. Tož znamená, ze včelstvo, které vybudovalo a osídlilo 3 nástavky, spotřebovalo asi 30 kg cukru krom přísunu zvenku. V úlu pak bývá uloženo 10 až 15 kg zásob. Čím později v sezóně začneme, tím vetší je potřeba krmiva i včel.
Roje a smetence o hmotnosti 2-3,5 kg usazujeme do dvou nástavku, přičemž můžeme ihned použít vysokého podmetu. Začínáme-li s jednotkami o poloviční hmotnosti, usadíme je napřed do jednoho nástavku a podmet provizorně dočasně snížíme na 20-30 mm. Plochá vrstva plástu není pro včelstvo výhodná a včely by si plásty samy zvýšily stavbou do podmetu na úkor mezistěn. Když se začnou líhnout mladé včely, rozšiřujeme úl dalším nástavkem, který postavíme nahoru. Nad centrum včelstva zavěsíme jeden plást s plodem z prvního nástavku. Místo něho zavěsíme vedle plodového tělesa stavební rámek, na němž rostoucí včelstvo vystaví trubčinu. Dobrou péčí o nová včelstva se staráme, abychom na každé plánované zimní včelstvo měli 4 nástavky včel, tedy buď dvě jednotky po dvou nástavcích, nebo 3 nástavky a jeden, tj. podle konkrétní situace.
V polovině srpna obě včelstva spojíme pres noviny. Přitom platí zásada, ze včelstvo s lepší matkou stavíme nahoru. Hornímu včelstvu uvolníme očka (kruhové česínko o průměru 25 mm), aby netrpělo nedostatkem vzduchu a spojení proběhlo klidně. Jestliže jsme předvídavě již od začátku měli obe včelstva vedle sebe, nedojde ke ztrátám orientovaných včel zalétáním. Asi týden po spojení, když se včelstvo již dostatečně zkonsolidovalo, provedeme kontrolu, zda je přítomen nejmladší plod a vajíčka, a tedy i matka. Současně uspořádáme plásty tak, aby do horního nástavku přišly převážně zavíčkované zásoby, do obou prostředních plod a k němu veškeré vetší množství pylu a do spodního přebytečné plásty zásobní a případně nedostavěné dílo. Ve třetím nástavku zdola ponecháme otevřené očko, ostatní uzavřeme. Hlavní česno ponecháme v letní výšce, pouze je zúžíme na 10-12 cm.
Do konce srpna včelstvo postupně zakrmíme, aby mělo asi 30 kg, zásob. Poté odstraníme krmítko, zkontrolujeme uteplení stropu a do včelstva již nezasahujeme. Začátkem října zamezíme přístupu hlodavců do hlavního česna drátěnou mřížkou s oky 6-7 mm. Větrání ve dnu máme uzavřeno. Tím je zazimování ukončeno.
Květnové a silné červnové roje a smetence vystavějí při dobré péči tři nástavky. Takto je můžeme zazimovat jako střední včelstva, která teprve v příštím roce postupně dorostou. Hlavní česno upravíme, jak bylo uvedeno, a v prostředním nástavku ponecháme otevřené očko. Včelstvům ve třech nástavcích doplňujeme zásoby na 20-25 kg.
Množství zásob je zdánlivě vysoké. Musíme si vsak uvědomit, že budeme chovat přibližně dvakrát silnější včelstva než v tradičních úlech. Včelstva mají cit nejen pro prostor, ale i pro zásoby, a s malým množstvím zásob silné včelstvo nevytvoříme. Při dostatku glycidových a pylových zásob plodují silná včelstva od první poloviny ledna a bez závislosti na povětrnostních podmínkách postupně sílí. Z prvních jarních zdrojů pak více než nahradí proplodované zásoby. Takový výkon však nemůžeme očekávat od včelstev s 10 kg zimních. zásob. Podle zkušeností je denní potřeba silného včelstva 0,5-1,0 kg. Vždy se řídíme zásadou, ze je lépe mít v úle o 10 kg zásob více než o l.kg méně, než bylo skutečně třeba.
Předpoklady pro silné zimní včelstvo a dobré vyzimování jsou tedy následující :
1. Zdravé včelstvo s výkonnou matkou, které v létě obsedalo nejméně 4 nástavky a nebylo omezováno v plodování nedostatkem prostoru nebo zásob.
2. Včas dodané a kvalitně zpracované zásoby v množství kolem 30 kg.
3. Dostatek pylu. Po vykrmení zimních včel by mělo být v úlu asi 4000 cm2 plástu (6-7 polorámků) naplněno pylem. Vetší část pylu se musí nacházet v horní polovině úlu, kde bude dostupná zimujícímu včelstvu.
4. Zmenšené hlavní česno a volné očko v předposledním nástavku (počítáno zdola), uteplený strop.
5. Úl čelní stěnou otočen k jihu, ozařován sluncem, chráněn před prudkými větry. Dobře připravená kraňská včelstva zimují v síle 2-3 kg a vzdorují úspěšně jakýmkoli povětrnostním podmínkám.
Silná včelstva začínají plodovat v lednu a mají-li pyl, projeví se zimní a předjarní plodování velmi příznivě na stavu vyzimovaného včelstva. Velkou výhodou neomezovaného plodiště je právě využití schopnosti včelstev uložit nečekaně velké zásoby pylu v dobách hojnosti, aniž by došlo k disproporci mezi potřebou ukládat pyl a potřebou chovat plod. Zjistili jsme, že zásoby pylu v silném včelstvu mohou dosáhnout více než 6000 cm2 (ekvivalent je 8 plných plástu míry 390 X 240 mm). Stane-li se však, že v úlu je pylu nedostatek, bývá to pravidlem u nově vytvořených včelstev na mladém díle, pomůžeme udržet předjarní plodování podáváním těsta z rouskovaného pylu a pylových náhražek (viz kapitola o pylu).
Před podáváním připravíme z těsta asi půlkilové placky, které pokládáme přímo na horní loučky nad střed sediska včelstev. Zpočátku můžeme nacpat asi 100 g těsta přímo do krmného otvoru v přepážce, který opět zakryjeme. Během týdne včely první dávku odeberou a my podáme další již na rámky. Při zavírání úlu otočíme přepážku prostornější stranou nad včelstvo, aby bylo pro placku dosti místa. Otvor v přepážce uzavřeme. Včelstvo postupně odběr zvyšuje, takže později budeme podávat asi dvě placky týdne. S podáváním můžeme začít 4-6 týdnů před první jistou vydatnou pylovou snůškou a pokračujeme tak dlouho,dokud přínos zvenku nestačí plně krýt potřeby včelstva. Těsto nelze podávat ve stropních krmítkách! Další dávku podáváme dříve, než je první zcela spotřebována, jinak by mohly vzniknout ztráty na částečně vyvinutém plodu. Místo výhody časného plodování by se dostavil opak.
Včelstvům starším, která existují již několik sezón, není zpravidla třeba nic podávat, protože mívají zásoby pylu v úlu. Jejich plodování pak bude narůstat zcela plynule v závislosti na síle včelstva, množství glycidových zásob a vrozených vlohách. Nemají-li včelstva omezovat plodování, měla by mít ještě začátkem dubna 10-15 kg zásob.
V době kvetu olše zjistíme, kde včelstva plodují. Většinou se plod bude nacházet v horních dvou až třech nástavcích. Stane-li se, že horní nástavek je bez plodu a plný zásob, přemístíme jej pod včelstvo jako první nebo druhy zdola, a to podle síly včelstva, aby byl chráněn před vyloupením. Včely začnou zásoby pod sediskem odvíčkovávat a spotřebují je pro plodování. Uvolněné buňky matka postupně zaklade. Takto vzniká vertikálně orientované plodové těleso ve 3-4 nástavcích, které uprostřed zabírá do šířky 7-8 plástu. Do volných buněk vedle plodu ukládají včely pyl. Za zónou pylu směrem k okraji úlu se nachází plást zavíčkovaných zásob jako železná rezerva pro případ nouze. Včely je neodvíčkovávají a nepřenášejí do medníku, protože ve 3-4 nástavcích je dostatek místa jak pro plod, tak i pro pyl a zavíčkované zásoby. Při časné vydatné nektarové snůšce pak můžeme nasadit nad plodové nástavky medník, kam se plodovým komínem dostává čistý med, aniž by byl smíchán se zásobami cukru. Když však včelstvo dostatečně, nenakrmíme a ono spotřebuje většinu zásob, uloží jarní snůšku ve velkém plodišti a teprve další přínos ukládá do medníku. Velká rezerva zavíčkovaných zásob v plodišti má prvořadý význam pro udržení nepřetržitého plodování i ve snůškových mezerách, aniž bychom museli sahat ke krmítkům a k simulaci snůšky; to je vždy spojeno s nebezpečím falšování medu.
Pres zimu bylo otevřeno pomocné česínko v předposledním nástavku zdola. Ta však velmi záhy nestačí frekvenci, a proto postupně otevíráme další očka ve spodních nástavcích a posléze rozšiřujeme i hlavní česno. Očka zabezpečují příliv vzduchu do prvních tří nástavků, v nichž se také nachází hlavní masa plodu. Očky se rovněž dostává velké množství pylu do celého prostoru plodiště včetně horních pater. To má zásadní význam pro kvalitní výživu plodu a při dostupnosti pylu pak i pro budoucí zimní chomáč.
Čtvrtý nástavek již otevřené pomocné česínko nemá a plni většinou funkci přechodu mezi plodištním prostorem a prostorem pro ukládání medu. Stejně tak i medníkové nástavky mají očka uzavřena (zákonitost česna).
Rozvoj včelstev pozorně sledujeme a včelstva zavčas rozšiřujeme. Ideální je, můžeme-li napřed použít nástavku s hotovým dílem a teprve později mezistěn. Nemáme-li dost vystavených plástů, je třeba rozšiřovat nástavky s mezistěnami. To vsak pravidelně znamená určitou ztrátu výnosu, protože při dobré
snůšce mohou včely nástavek zaplnit rychleji, než jej vystavějí. Včelstva rozšiřujeme dříve, než zcela zaplní včelami dosavadní prostor. Na rozšiřování nesmíme zapomenout ani při dlouhodobě špatném, počasí, které vystřídalo předcházející období příznivých dnů. Včelstva se rozplodovala a zásobila nektarem a pylem. Létavky sedí doma a neumírají. Z plodu se líhnou nové včely. I když se to zdá paradoxní, právě za takových situací včelstva nejrychleji sílí.
Ve srovnání se slabšími, a zvláště silně zúženými včelstvy přistupují silná včelstva ve volném prostoru ke stavbě později, tj. teprve za vydatnější snůšky. V nízkonástavkovém úlu existují v podstatě tri stavební místa:
1. Nad plodištěm, kam nástavek s mezistěnami stavíme jako první medníkový. Dáváme jej tedy na pozici čtvrtého u slabších a pátého u velmi silných včelstev. Do nového nástavku nalákáme včely převěšením 1-2 plástu s nezavíčkovanými zásobami medu z některého ze spodních nástavku výměnou za mezistěny nebo stavební rámky, které zavěsíme těsně vedle plodu. Do medníkového nástavku zásadně nepřevěšujeme plod, to bychom jej proměnili v plodiště! Máme-li zásobní dílo, získáváme ranou snůšku do hotových plástu a teprve později podstavíme pod první medník nástavek s mezistěnami podle uvedeného návodu.
2. Pod p1odistem. Toto místo je nejpřirozenější, avšak jeho využívání, pro produkci díla vyžaduje již určitý cit a zkušenosti. Necháváme-li stavět pod plodem, zavěsíme pod centrum včelstva 1-2 stavební rámky, které včely záhy vyplní trubčinou a matka je zaklade. Včely pak postupně vytahují i sousední mezistěny. Pro urychlení stavby můžeme nyní využít třetí možnosti.
3. Je jí stavba mezi plodiskovými nástavky. V tomto případě, kdy se nový nástavek vkládá mezi nástavky s plodem, dochází k roztržení plodového tělesa. Včelstvo na to reaguje rychlým vytažením mezistěn. Této možnosti však lze používat za dobré snůšky a při jistotě delšího období příznivého počasí. Nezkušený včelař se často dopustí chyby nesprávného odhadu situace a muže včelstvu tímto zásahem značně uškodit.
Pro jarní rozvoj jsou v souhrnu důležité tyto zásady:
1. Zdravé silné vyzimované včelstvo s dobrou matkou. Jestliže jsme podletní přípravu provedli správně, obsedají včelstva po rozpuštění zimního chomáče 2,5-3,5 nástavku.
2. Dostatek zásob. Po vyzimování 10-15 kg. Nejsou-li, dodat jednorázově hustým cukerným roztokem. Nedostatek pylu eliminovat podáváním těsta s pylem.
3. Chceme-li využít rané snůšky bez nebezpečí smíchání medu s cukernými zásobami, musí se po vyzimování nacházet plod i v nejvyšším nástavku. Není-li tomu tak, přehodíme v době kvetu olší zásobní nástavek pod plod:
4. Dostatečné větrání. V sezóně tri očka a hlavní česno.
5. Rozšiřovat včas, nikdy nenechat včelstvo, aby se tísnilo.
6. Stavba díla se nejjednodušeji provádí a nejdokonalejší dílo se získá na místě prvního medníkového nástavku. .
Silná včelstva v prostorném úlu s dostatečným větráním přicházejí do rojové nálady poměrně zřídka, spíše mají tendenci k výměně matek. To se stává zvláště v prvních letech po osazení prostorných úlu. Když však presto objevíme rojové matečníky; to zjistíme snadno pohledem na spodní loučky horního plodového nástavku, nezbývá než likvidovat rojovou náladu pomocí přeletáku.
Mateřák odsuneme stranou a na jeho místo postavíme nový úl se třemi nástavky, vybavenými soušemi. Doprostřed druhého nástavku dáme plást, z mateřáku s živenými matečníky a přisypeme včely z dalších 3-5 plástu. Tyto plásty dobře prohlédneme, abychom snad nesmetli i matku. Nejsou-li v převěšeném plástu zásoby, přidáme ještě 1-2 plásty s medem.
Do přeletáku se vrátí všechny orientované včely. Protože nemá téměř žádný plod, je schopen, alespoň částečně využít snůšky. Po 4 dnech mateřák prohlédneme a jestliže včely samy dosud nezrušily matečníky a matka je přítomna (vajíčka), provedeme to za ně. Úl, je volně obsazen, takže je to práce poměrně snadná. Pak zkontrolujeme také přeleták, v němž ponecháme zásadně jediný matečník. Když se v přeletáku mladá matka rozklade, spojíme opět obě včelstva v jedno, aby síla zůstala zachována.
V nízkonástavkových úlech je tvorba oddělků velice jednoduchá. Můžeme např. odejmout celý nástavek s plodem i se včelami, jestliže jsme si 4 diny předem úl rozdělili mřížkou. Podle vajíček snadno zjistíme, v které části je matka. Ze zbytků můžeme dělat oddělky.
Oddělek můžeme utvořit také nad včelstvem tím způsobem, že kruhový otvor v přepážce překryjeme mateří mřížkou, nahoru nasadíme nástavek, do jehož středu zavěsíme asi 4 plásty s plodem, doplníme soušemi a zásobními plásty a úl uzavřeme. Pres noc se k plodu natáhnou zdola mladší včely a osvojí si zásoby. Příští den otevřeme očko a přidáme zralý matečník chráněný alobalem nebo staniolem.
Chceme-li místo matečníku přidat oplozenou matku, měl by plod v nástavku být z větší části zavíčkovaný. S přidáním matky musíme ještě den počkat, jestliže jsme předtím mřížku opět nahradili pevným uzávěrem a nechali odlétnout starší včely. Po vylámání matečníků pak přidáme matku některým z mnoha známých způsobů.
Jakmile se matka v oddělku již dostatečně rozkladla, překryjeme otvor v přepážce opět mateří mřížkou a po několika dnech můžeme přepážku zcela odstranit, protože včelstva se vlastně již spojila. Přidáváním matek produkčním včelstvům pomocí oddělku uvedeným způsobem je velmi jednoduché a nenásilné. V hlavním včelstvu matku nehledáme, včely si většinou ponechají mladou.
Zvykneme-li si každoročně přidávat mladou matku pomocí oddělku, můžeme omezit rojení na skutečně nejmenší míru. Včelstva s takto přidávanými matkami bývají navíc neobyčejně silná. Musíme se však smířit s tím, ze v produkčních včelstvech za celou sezónu většinou matky vůbec neuvidíme.
ODBĚR MEDU A PŘÍPRAVA NA ZIMOVÁNÍ
Včelstva s dobrými matkami dorůstají do 6 nástavku, střední včelstvo naplní a prostorově zvládne 5 nástavku a podprůměrná včelstva pouze 4 nebo dokonce jen 3 nástavky. Ta jsou určena k brakování.
Když jsou horní nástavky zaplněny medem a zavíčkovány, můžeme podsunout nástavek další nebo med vytočit. Při odběru nástavku s medem s výhodou využijeme repelentů, tj. chemických látek odpuzujících včely.
Připravíme si tri přepážky, jejichž prostornější část vylepíme vlnitým papírem nebo jinou savou látkou. Otvor zevnitř předem překryjeme kouskem fólie nebo jinak neprodyšně uzavřeme. Lepenku jemně pokropíme chemicky čistým benzaldehydem, který jsme si obstarali v prodejně chemikálií. Z úlu sejmeme víko a přepážku (kryt nad rámky) nahradíme jinou s repelentem. Včelstvo ponecháme v klidu a totéž provedeme u dalších dvou. Sotva jsme hotovi u třetího včelstva, je horní medník prvního včelstva zbaven včel a můžeme jej odejmout. Podle situace položíme repelent buď na nižší nástavek, nebo na další, tj. čtvrté včelstvo. Takto snadno a bez styku se včelami odebíráme medníkové nástavky. Vůně benzaldehydu poměrně rychle vyprchá; než plásty vytočíme, není již, nic cítit. Popsaný postup selže v. případech, kdy proti všem pravidlům se v medníku nacházel plod.Ten včely neopustí.
Trvá-li snůška, vracíme vytočené nástavky k dalšímu naplnění. Vytočené plásty nedáváme hned nad plodiště, protože jsou po vyspravení včelami velmi atraktivní pro matku, která by je rychle zakladla. Necháme je tedy napřed několik dnu nad dosavadními medníky, dokud je včely částečně nezanesou, nebo použijeme přechodně mřížky.
Po posledním odběru medu ponecháme včelstvo ve 4. nástavcích, uzavřeme dvě spodní očka a ihned doplníme zásoby velkými porcemi cukru. Ve formě roztoku ho dodáme prvně alespoň 8-10 kg a pak naplníme krmítka např. cukernou kaší s medem a můžeme odcestovat na zaslouženou dovolenou. Po návratu upravíme česna. Zmenšíme hlavní česno na 10-12 cm a ponecháme volné očka v 3. nástavku zdola. Nakonec doplníme zásoby v úlu do 30 kg. Zbývá ještě vložit mřížku do hlavního česna a s přáním dobré zimy se se včelstvem rozloučit.
Závěrem tohoto pojednání je nutno zdůraznit, ze nelze dát návod, který by byl absolutně platný za všech okolností a v každé oblasti. Kromě odborných znalostí musí mít včelař i cit pro odhad situace ve včelstvu s ohledem na změny prostředí nejméně na tri týdny dopředu a podle toho rozhodovat. Pro včelaření v prostorných nízkonástavkových úlech je navíc třeba zbavit se mnoha zakořeněných představ o živote včelstva a jeho potřebách. Kdo se tomu naučí, nízkonástavkový úl mu umožní získávat od včel při mnohem menší pracnosti podstatně vyšší užitek než míval při včelaření postaru v tradičních úlech.
POPIS NÍZKONÁSTAVKOVÉ VARIANTY ÚLU OPTIMAL
Nízkonástavkový úl Optimal je prostorný úl pro chov včelstev moderními metodami. Ú1 sestává z nástavku o čtvercovém půdorysu s vnitřními rozměry 435 x 435 x 178 mm. Nástavky mají jednoduché stěny z měkkého dřeva silné 25 mm. Ve všech stěnách se nacházejí vybrání pro snadnější uchopení nástavku. Uprostřed čelní steny má každý nástavek kruhové česínko (očko) o průměru 25 mm.
Rámek má vnější rozměry 420 X 170 mm. dírka horní loučky a bočních louček je 28 mm; to s 10 mm mezerníkem dává roztec 38 mm od středu jednoho plástu ke středu sousedního. Spodní loučka je široká 14 mm z důvodu dokonalejšího vyplnění rámku dílem při současném zachování nutné pevnosti. Čistá plocha jednoho plástu je 606 cm2. Při 11 plástech v nástavku to představuje celkem 6 666 cm2 plástu.
Oddělitelné dno tvoří pod plásty podmet vysoký 100 mm, který je přístupný zadem. Hlavní česno je vysoké 20 mm a sahá pres celou přední stěnu. Spodní část dna je opatřena větráním pro případ přesunu včelstev. Větrací plocha se zdola uzavírá krytem ze sololitu nebo jiného vhodného materiálu. Kryt slouží současně jako podložka pro odběr měli nebo lapání roztočů Varroa jacobsoni.
Přepážka (vnitrní víko) představuje vlastní kryt nad rámky, tj. strop včelstva. Konstrukční řešení umožňuje volit vyšší nebo nižší nadrámkový prostor použít přepážky současně jako mezidno nebo nouzové dno pro rezervní včelstvo atp. Otvor ve .strope o průměru 75 mm slouží ke krmení (vstup včel do stropního krmítka, prosakovací krmítko), spojování včelstev, odsávání přebytečných včel.atd.
Krmítko má obsah 5 litru. Je děleno na dvě poloviny. To umožňuje současné podávání tekutého i tuhého krmiva nebo vody, případně krmení dvou oddělků. Dá se použít i do podmetu. Shora je kryto skly o rozměrech 362 X 158 mm (2 ks) a 362 X 46 mm (1 ks středový, při použití krmítka v podmetu se odnímá). Při horním použití se staví na přepážku a včely do něho vstupují zdola kruhovým otvorem v přepážce. Z boku je utepleno polystyrénovým límcem, jehož osazení zapadá do dřevěného rámku přepážky. Polystyrénový rám současně krmítko v přepážce utěsňuje. Horní uteplení krmítka představuje 4 cm silná deska pěnového polystyrénu, která je pevnou součástí vnějšího krabicového víka.
Mřížku lze v případě potřeby položit mezi nástavky přímo na horní loučky rámku nebo ji napřed upevnit do dřevěného rámu.
Všechny dřevěné součásti úlu je nutno chránit proti působení vlhkosti a konzervovat. Nejvhodnějšími konzervačními prostředky jsou Drevodekor nebo Luxol v bezbarvém provedení. Vhodným nátěrem je pak Eternex, jenž je zhotoven, na bázi latexu, ředí se vodou a lze jej barevně tónovat. Je velmi odolný proti vlivům povětrnosti. K dokonalé stabilizaci a ochraně dřeva je třeba napuštění nebo nátěry provést jak zevně, tak zevnitř. Po vyvětrání jsou všechny uvedené prostředky včelám neškodné. Krmítko natřeme některou z dvousložkových barev nepropustných pro vodu. Víko opatříme navíc krytem z plechu, dehtové lepenky nebo je jinak chráníme proti vodě.
I. - OSAZENÍ NÍZKONASTAVKOVÉHU ÚLU VČELAMI A ZAZIMOVANÍ
A – Roj nebo smetenec 1,0-1,5 kg usazen na, mezistěny do jednoho nástavku, podmet snížen, vydatné krmení.
B - Asi za měsíc nasadíme nástavek 2 s mezistěnami a jedním plástem plodu z nástavku 1 výměnou za stavební rámek. Ve spodním nástavku otevřeme očko. Pokračujeme v krmení.
C - Za další tři týdny je stavební rámek proměněn v trubčí plást, stavba dokončena, úl plný plodu, včel přibývá.
A - Roj nebo smetenec 2,0-2,5 kg usazen na mezistěny, v nástavku 4 stavební rámek. Vydatné krmení.
B - Za tři týdny až měsíc vystavěn a zaplodován horní nástavek a převážná část spodního.
C - Totéž co B, pro rychlejší dokončení stavby přehodíme oba nástavky. Krmení pokračuje.
D - Asi v polovině srpna se dvě včelstva spojí přes noviny. Hornímu uvolníme obě očka, spodnímu pouze hlavní česno. Po spojení uspořádáme plásty, uzavřeme horní očko a dokrmíme(viz text).
E - Včelstvo připraveno na zimu. Horní nástavek plný zásob, prostřední nástavky zaplněny částečně. Celkem asi 30 kg. Pyl převážně v horní části úlu, v nást. č. 1 otevřeno očko. Na hlavním česnu mřížka. Oba trubčí plásty ponechány ve včelstvu (v nást 4 a 1). Uteplený strop.
F - Příklad možného stavu v době květu olše. Horní nástavek plný zásob, plod v nástavcích 3 a 1.
G – Totéž co F, avšak po provedení přeskupeni. Nástavek 2 podsazen pod nástavky s plodem, (poněkud slabší včelstvo, proto nikoli až na dno). V nástavku 2. a 3. otevřená očka.
H - Doba květu ovocných stromů. Včelstvo ploduje ve 3 horních nástavcích, spodní je téměř prázdný. Tuto situaci nalezneme u většiny včelstev již při první kontrole (F). To pak ponecháme včelstvo v klidu, pouze v případě nouze bílkoviny zkrmujeme pylové těsto.
I - Totéž co H po přeskupení. Spodní nástavek posazen nahoru pro zachycení případné snůšky. Přitom z něho převěšena trubčí souš do nástavku 2. Otevřena tři spodní očka.
J - Včelstvo horní nástavek částečně zaplodovalo, částečně zaneslo medem. Trvá-li snůška (řepka) a včel přibývá, nasadíme nahoru nový medník s mezistěnami a dvěma plásty s nezavíčkovaným medem výměnou za mezistěny z nástavku 4 a 1.
K - S nástupem hlavní snůšky podsadíme pod stávající medník nový nástavek (6) vybavený jako v předchozím, případě. Podle povahy snůšky a síly včelstva buď podobně přidáváme další medníky nebo původní vytáčíme a vracíme k novému naplnění. V případě nutnosti včas vyměníme matku.
L - Po skončení snůšky odebereme medníkové nástavky, upravíme česno a uzavřeme očka ve dvou spodních nástavcích. Pak včelstvo dokrmíme na zimu.
E - Cyklus je uzavřen, včelstvo očekává zimu.
schéma manipulace s nástavky během roku