NORMY CHOVU VČELY MEDONOSNÉ

- včelaře může být osoba starší 15-ti let, která je s chovem seznámena a má potřebné odborné znalosti prokázané osvědčením. Osoba musí být tělesně i duševně způsobilá s normální citlivostí k včelímu bodnutí. Z uvedeného vyplývá, že ten, kdo se chce stát včelařem musí projít určitým školením.

- včelař je povinen při práci se včelami používat rukavice a kuklu nebo závoj, mírnit včely kouřením nebo jiným způsobem organizovat práci tak aby nedocházelo k nadměrnému obtěžování včelami jeho i okolí.

- při používání kuřáku smí používat pouze takové materiály, které nevytvářejí jiskry.

- v době před bouřkou, při slídivosti a po přepravě je musí omezit práci s otevřenými včelstvy. Musí slídivost tlumit všemi prostředky.

- důležité je ustanovení, které dává za povinnost včelaři opatřit vstupy na stanoviště tabulkou "Zákaz vstupu nepovolaným osobám".

- pro převoz včelstev platí zásady:

včelstva převážet v pevných úlech
transport musí doprovázet vždy včelař vybavený pro zajištění bezpečné přepravy
všichni účastníci musí mít k dispozici včelařskou kuklu
není dovoleno převážet včelstva s otevřenými česny.

Ochrana včel při používání chemických prostředků

Základní předpisem je vyhláška MZVž č. 35/78 doplněná vyhláškou 130/82. Hlavní myšlenkou těchto předpisů je zákaz ošetřování kvetoucích porostů chemickými přípravky. Včelař musí v případě sporu prokázat, že na 1 m² byly více než dvě kvetoucí rostliny, ať užitkové či plevelné. Přípravky jsou rozděleny do tří skupin: (jedovaté, škodlivé a relativně neškodné). Škodlivé přípravky se mohou na kvetoucí porost aplikovat pouze v době kdy včely nelétají a relativně neškodné je možno použít pokud se dodrží návod k jejich aplikaci. Pokud použití povolí a řádně toto vyhlásí městský či obecní úřad, pak je povoleno použít jakýkoliv přípravek. Pokud dojde k poškození včelstev musí včelař toto neprodleně oznámit obecnímu úřadu, který má zařídit další - svolat komisi spolu s OVS.

Pozn.

Vyhlášky 35/78 Sb. + 130/82 Sb. od 1. 1.1997 v současnosti již neplatí, byly nahrazeny zákonem 147/1996 Sb. + vyhláškou č. 40/1997 Sb. V souvislosti s tím už také není povinností obecního úřadu svolávat orgány pro posouzení škod - nyní to zařizuje okresní veterinární správa.

OBOROVÁ NORMA - CHOV VČELY MEDONOSNÉ

Tato norma platí. pro chov včel zaměřený na opylování zemědělských plodin a lesních kultur, produkci medu, vosku, mateří včelí kašičky a dalších produktů včel užívaných jako průmyslových surovin.

Norma stanoví zásady chovatelské techniky, zdravotních opatřeni, vedení záznamů, přejímání a dodávání.

Tato norma je‚ závazná pro organizace, které se na její závaznosti dohodly a jsou uvedeny v Dodatku.

I. Zeměpisná plemena včel v ČSR

1. Včela kraňská (Apis mellifera carnica): chitinový pancíř je zbarven tmavohnědě až černě s častým výskytem světlejší kresby na zadečku nebo kožovitě zbarveným celým prvním zadečkovým článkem. Průměrná délka sosáku je 6,4 až 6,6 mm.. Průměrný loketní index předního křídla dělnic >2,3. Průměrná délka přečnívajících chloupků na předposledním tergitu 0,25 až 0,35 mm. Ochlupené pásky na 3. a 4. viditelném tergitu široké až velmi široké (1/2 až 1/3 šířky tergitu); rychlý jarní rozvoj, dobrá energie letu: včely velmi mírné až mírné, při manipulaci klidné sezeni na plástech.

2. Včela tmavá (Apis mellifera melliféra) se vyskytuje na území ČSR ve formě přirozených kříženců se včelou kraňskou (Apis mellifera carnica) se znaky obou zeměpisných plemen.

Včela tmavá v čistokrevné formě: chitinový pancíř je zbarven tmavohnědě až černě s častým výskytem barevných odchylek na článcích zadečku. Průměrná délka sosáku je 5,8 až 6,2 mm. Průměrný loketní index předního křídla dělnic <1,9, průměrná délka přečnívajících chloupků na předposledním tergitu >0,35 mm, ochlupené pásky na 3. a 4. viditelném tergitu úzké až velmi úzké (1/4 až 1/3 šířky tergitu), pomalejší jarní rozvoj; včely mírně až útočné, při manipulaci neklidně obsedají plásty.

Charakteristika včelstev

3. Kmenová včelstva jsou vytvořená nejpozději v předchozím včelařském roce a představují skupinu s chovným cílem. Produkční včelstva postupují v příslušném roce hospodářský užitek. Roje, smetence a oddělky jsou včelstva vytvořená v roce posuzování. Rezervní a manipulační včelstva jsou včelstva, u nichž se nepočítá se základní produkcí; slouží ke stabilizaci a k zajištěni stavu produkčních a kmenových včelstev, k chovu matek apod.

4. Matky se dělí na:

a) oplozené, které kladou vajíčka dělničí a v období projevu rozmnožovacího pudu včelstva i trubčí;

b) neoplozené, které nekladou vůbec, nebo kladou jen trubčí vajíčka do dělničích buněk;

c) trubcokladné, které jsou buď neoplozené, nebo byly oplozeny nedostatečným počtem spermií, nebo jsou vadné z dalších příčin a kladou trubčí vajíčka i do dělničích buněk;

d) mladé matky, které se vylíhly v roce posuzováni;

e) jednoleté matky, které se vylíhly v minulém chovatelském roce;

f) dvouleté matky, které se vylíhly v předminulém roce;

g) přestárlé matky, které jsou starší 3 let;

h) plemenné matky, které byly vybrány k produkci plemeniva pro odchov matek a trubců.

II. POKYNY PRO CHOV

Označování a evidence matek

5. Matky evidované a určené na prodej musí být na hrudi značeny barevně, např. acetonovou barvou, barevným terčíkem ze staniolu, anebo plastických hmot. Barva symbolizuje rok vylíhnuté matky. V roce 2000 se používá barva zelená, v dalších letech pak následují barvy v pořadí: modrá, bílá, žlutá a červená.

Matky neznámého stáří se dříve značily zelenou barvou.

6. Evidované matky jsou uvedeny pod názvem včelnice, popř. pod názvem uznaného chovu se zkratkou plemena a šestimístným číslem, jehož první dvě číslice udávají rok vylíhnutí a ostatní čtyři jsou číslem, pod kterým je matka zapsána v matrice matek daného roku. Pro plemenářské účely se doporučuje uvést za evidenčním číslem matky i evidenční číslo matky matečného včelstva a při zajištěné kontrole páření i číslo matky trubčího včelstva. Doporučuje se zaznamenat i údaj o způsobu odchovu matky, např. Hv hromadný výběr, Iv individuální výběr, Ins inseminovaná, Tv tichá výměna, R rojová, a číslo úlu, ve kterém je matka usazena.

Označování včelstev

7. Úly se označují arabskými číslicemi, čísla jsou umístěna na čelní a zadní straně úlů a provázejí všechny záznamy o včelstvu.

Hodnocení včelstev

Včelstva se hodnotí podle užitkovosti, doprovodných vlastností a exteriéru.

8. Bonitace včelstev slouží k určováni užitkové a plemenné hodnoty matek a trubců. Hodnotu matek určuje hodnota celého včelstva, hodnotu trubců (trubčí včelstvo) určuje hodnota včelstva jejich matky.

Užitkovost včelstva

9. Užitkovost celková (celkový užitek) zahrnuje:

a) medný užitek (medný výtěžek = množství medu vytočeného + množství medu v úlových zásobách + množství medu v odebraných medných plástech ponechaných přes zimu).

b) přidružený užitek = stavba, odebraný plod a odebrané včely.

10. Medný užitek se uvádí v kilogramech na jedno, popř. dvě desetinná místa. Přidružený užitek se přepočítává na mednou hodnotu (m. h.) podle tabulky

Přidružené užitky	Odpovídající medná hodnota	Koeficient přepočtu
		dm²/kg	z kg na kg
1 dm² plástu vystavěného	0,02 kg medu	0,02	—
na mezistěně

1 dm² plástu, vystavěného	0,04 kg medu	0,04	—
ve stavebním rámku

1 dm² zavíčkovaného plodu	0,10 kg medu	0,10	—
po jedné straně plástu

1 kg včel	2,50 kg medu	—	2,5

11. Včelstva použitá převážně k produkci pylu, mateří kašičky a jedu se hodnotí samostatně (podle ekonomického výsledku).

Srovnatelnost medného a celkového užitku

12. K dosažení srovnatelnosti užitků jednotlivých včelstev různých stanovišť a produkčních roků a průměrných užitků různých skupin včelstev se absolutní údaje ve váhových jednotkách vyjadřují relativním užitkem v procentech průměrného užitku stanoviště podle vzorce:

relativní užitek v %= (užitek v kg X 100)/(průměrný užitek stanoviště v kg)

Doprovodné vlastnosti

13. Pro hodnocení doprovodných vlastností se posuzuje mírnost, klidné obsedání plástů při manipulaci, rojivost a celkový rozvoj podle čtyřbodové stupnice uvedené v tabulce

		Sezení včel
Hodnocení	Mírnost	na plástech	Rojivost	Celkový
		při manipulaci		rozvoj

1 - velmi dobře	velmi mírné	pevně sedí	žádný pokus	včasný
		na plodu
2 - dobře	mírné	pohyblivě	snadno
		na plodu	ovladatelné	předčasný
3 - uspokojivě	útočné	přecházejí	dosud
		zplodu na med	ovladatelné	opožděný
4 – neuspokojivě	bodavé	opouštějí	neovladatelné	velmi opožděný
		plásty

Exteriér

14. Exteriér včel se posuzuje jen pro kontrolu spáření a určení plemeně příslušnosti.

Poznámka: Podrobně o exteriéru informuji chovatelské řády.

Opylováni

15. Záměrným přísunem včelstev se zajišťuje opylení ovocných stromů kromě ořešáku a lísky, dále pak bobulovin, jetelovin, řepky ozimé a jarní, řepice, hořčice bílé, vikve seté, vikve huňaté a panonské, bobu obecného, pohanky, svazenky, slunečnice, okurek a většiny semenných porostů zeleniny, léčivých a aromatických rostlin a semenných okopanin.

16. Ke kvetoucím porostům vojtěšky a červeného jetele se přisunuje 6 a více včelstev na 1 hektar; u ostatních druhů hmyzosnubných plodin stačí 3 včelstva na 1 hektar. Včelstva musí být rozestavěna v menších skupinách, aby svým náletem obsáhla stejnoměrně celou plochu opylovaného porostu. Akční rádius účinného doletu pro opylování v době květů ovocných stromů se počítá do 100 m, u později kvetoucích plodin do 400 m.

17. Včelstva se přisunuji na stanoviště 2 až 4 dny po fenologické fázi rozkvětu plodin.

Poznámka: Majitelé včelstev obvykle uzavírají s vlastníkem porostů dohodu, která obsahuje údaje o druhu a výměře opylované plodiny, a počtu přisunutých včelstev, datum přísunu a způsob náhrady za opylovací službu.

Přesuny včelstev

18. Jestliže trasa přesunu vede sídlišti, musí být úly zabezpečeny proti vylétávání včel uzavřením česna nebo voliérou. Při uzavřených česnech musí být zajištěn dostatečný přísun vzduchu buď spodním větráním, nebo stropními či bočními síty. Rámky přesunovaných včelstev mají být drátovány.

19. Aby se včely nevracely na původní stanoviště, doporučuje se přesun na vzdálenost nejméně 4 km. V členitém terénu a při přesunu k vydatným zdrojům snůšky může být vzdálenost kratší. V období bez letové činnosti v zimě a v předjaří lze přemístit včelstva i na krátké vzdálenosti.

20. Podrobné zásady kočování za snůškou a přísunu k opylování stanoví příslušné směrnice o kočování a článek 38 této normy.

Krmení

21. Ke krmení včel je vhodný jen rafinovaný cukr řepný, nebo třtinový a med. Kromě předepsaných léčiv se nesmí do sirupu pro doplňování zásob na zimu přidávat nevhodné přísady. Nesmí se zkrmovat med neznámého původu ani med ze včelstev uhynulých na bakteriální nákazy nebo z těchto nákaz podezřelých. Med nosematických včelstev se smí zkrmovat po zředění vodou a převaření.

22. Cukr se podává v roztocích s vodou v poměru 1 + 1 k podněcovacímu krmení a v poměru 3 + 2 až 2 + 1 k zimnímu zásobeni. Doplnění zásob na zimu musí být skončeno do 15. září, v horských oblastech do konce srpna. Suchý cukr se, doporučuje podávat jen v době letního podněcováni. Pro jarní období se doporučuje medocukrové těsto.

23. Při přípravě roztoků za tepla nesmí dojít k přehřátí a ke karamelizaci cukru. Podávají se jen čerstvé roztoky, které nesmějí být teplejší než 40°C. Zásoby sladiny v kmenových včelstvech nesmějí klesnout pod 3 až 5 kg, podle síly včelstva. Zásoby v plástech se odhadují takto:

1 dm² oboustranně zavíčkovaného plástu = 0,25 kg zásob,

1 dm² oboustranně nezavíčkovaného plástu = 0,15 kg zásob.

24. Při krmení se zajišťují opatření proti vzniku loupeže včel. Před dokrmováním včelstev se má odstranit z plodiště medovicový med.

25. Bílkovinné zásoby včelstev se doplňují pylovými plásty, konzervovaným pylem nebo pylovými náhražkami jen v období rozvoje včelstev, je-li v přírodě nedostatek přírodního pylu. Pylové plásty nosematických včelstev jsou nevhodné. ‚

III. PÉČE O ZDRAVOTNÍ STAV VČELSTEV A JEHO SLEDOVÁNÍ

26. Při chovu včel se musí pečovat o zdravotní stav včelstev: Při výskytu symptomů nakažlivých onemocnění, jakož i úhyn včelstev, je povinnost hlásit nález či podezření a odeslat příslušné vzorky podle veterinárních předpisů.

27. Nebezpečné nákazy včel podléhající povinnému hlášení jsou uvedeny v tabulce.

28. Protinákazová opatření se zajišťují podle veterinárních předpisů, řídí a kontroluje je státní veterinární lékař odpovědný za nákazovou situaci.

Název	Příznaky

Mor plodu	Víčka buněk tmavší, propadlá, často s otvůrkem. Zápach po klihu. Příškvar těžko odstranitelný. V ranném stadiu se dá hnijící plod vytáhnout v hnědá vlákna.

Hniloba plodu	Nakyslý zápach, nezavíčkovaný plod se rozkládá na tmavohnědou rozplývavou hmotu nebo se objevují v buňkách žlutohnědé larvy, popř. vynášené i na česno, po rozetřeni kysele páchnoucí.

Roztočová nákaza	Uvnitř úlu jsou popř. známky úplavice, na česně a před úly bezleté včely s vyvrácenými křídly, časný‚ úhyn během zimy na zásobách.

Baleni a doprava vzorků k vyšetření

29. Při dopravě a balení vzorků k zdravotnímu vyšetření se musí dodržovat zejména tyto zásady:

a) Vzorek včelích mrtvolek (asi 30 kusů) se zasílá v prodyšných pevných obalech, obvykle v krabičkách od zápalek; podezřelé včely se nejprve usmrtí zapálením sirného knotu.

b) Živé včely se zasílají v zasílací klícce s potravou; matky a trubci musí být opatřeny doprovodem dělnic.

c) Plodové plásty se zasílají celé, nebo ve výřezech o velikosti 10 x 15 cm. Vzorek musí být zabalen ve dvojím obalu. Vnitřní obal má být nepromokavý, ale prodyšný (např. pergamenový papír). Za vnější obal se použije kartónová krabice nebo bednička.

d) Vzorek se zásobami se balí stejně jako plodové plásty. Zasílaný plást musí obsahovat alespoň 0,25 kg zásob.

e) Vzorek pylového plástu musí být nejméně 1 dm² veliký, zabalený obdobně jako plodové plásty.

f) Vzorek včel podezřelých z otravy (asi 500 včel, ve výjimečných případech nejméně 200 včel se zasílá v krabici, jejíž víčko je prodírkováno.

Obaly vzorků se označí plnou adresou odesílatele.

V průvodním listě se vyznačí:

a) stanoviště úlu a číslo včelstva, ze kterého byl vzorek odebrán,

b) datum, kdy odesílatel podezřelý stav zjistil, a datum odebírání vzorku,

c) zjištěné příznaky.

30. K chemickému rozboru se musí zaslat nejméně:

med (v čisté sklenici)	0,25 kg
vosk, mezistěny nebo jiný výrobek z vosku	0,1 kg
výtlačky	0,25 kg
medovina	1 litr
pylová náhražka	0,1 kg
cukr	0,01 kg

Dezinfekce

31. Úy a použité nářadí se při výskytu nebezpečných nákaz dezinfikují nebo zničí podle veterinárních předpisů. V ostatních případech se použité úly před novým osazením vyžehnou plamenem a umyji uvnitř i zevně 5% roztokem hydroxidu sodného nebo 10 % roztokem sody na praní. Mrtvolky včel a seškrabané zbytky z úlů se spálí.

32. Souše se dezinfikují ponořením do 5 % roztoku formaldehydu na dobu 24 hodin. Nářadí se ožehne nebo dezinfikuje 10 % roztokem formaldehydu. Půda před úlem m zkropí vápenným mlékem.

Opatřeni proti škůdcům

30. Včelstva, plásty a rezervní souše se zabezpečuji proti škůdcům. Na obranu proti rejskům a myším se na podzim zúží česna na výšku 6 mm.

V zimním období se včelstva chrání proti vyrušování ze strany ptáků tím, že se ptáci odlákávají nebo že se natahují před úly ochranné sítě. Sladké látky, jako med a plásty nesmějí být ponechány, aby byly volně přístupné včelám.

34. Zásobní plásty, stejně jako vyřazené dílo, musí být zajištěny zejména proti zavíječi voskovému (Gallena mellonella) a zavíječi úlovému (Achroea gnisella). Uskladněné plásty se chrání a ošetří sířením 3krát po sobě v intervalech 7 až 10 dní. Zásobník plástů musí být chráněn proti vnikání včel, motýlů, zavíječů a myší.

Ochrana před otravou

35. Ochrana včel před pesticidy a průmyslovými otravami se řídí příslušnými předpisy.

IV. POKYNY PRO DODÁVÁNÍ

36. Včelstva, přirozené roje, oddělky, smetence i matky jsou obvykle předávány na včelnici (včelíně) dodavatele nebo se zasílají poštou.

37. Dodavatel musí odběrateli prokázat a předložit při přejímce doklady o tom, že dodávaná včelstva nebo matky vyhovují ustanovením či. 39 a 40 této normy, popř. dalším dohodám mezi odběratelem a dodavatelem. Dodavatel je povinen poskytnout odběrateli nutné informace a dovolit výpisy z dokladů.

38. K převozu včelstva mimo území katastru obce je třeba veterinární povolení, které vydává okresní veterinární zařízení místa, kam se včelstva přesunují, a to na základě ověření nákazové situace okresním veterinárním zařízením místa původu.

Matky dodávané mimo území katastru obce musí pocházet z chovů, pro které bylo vydáno veterinární osvědčení pro běžný rok.

39. Výkonnost a užitkovost a jiné vlastnosti plemenných včelstev, rojů, matek apod. se prokazují předložením:

matriky matek,

úlového výkazu včelstva,

přehledu o výkonu včelstev,

výsledku uznávacího řízení.

Stav včelstva

40. Včelstvo musí v den přejímky plně obsedat nejméně 6 plástů míly 39 X 24 cm anebo 40 X 25 cm, nepočítaje v to neúplně obsednuté plásty krycí. Při jiné rámkové míře se počet plástů úměrně mění.

41. Počet obsednutých plástů musí být v průvodních dokladech uveden. Včelstvo musí mít ucelené plodové těleso pocházející od přítomné označené matky a plod ve všech stadiích (vajíčka, zavíčkovaný a nezavíčkovaný plod). Každé včelstvo musí mít nejméně 3 kg zásob.

Stav oddělku

42. Oddělek musí v den přejímky obsedat 3 až 5 plástů o rozměrech 39 x 24 cm, 40 x 25 cm. V průvodních dokladech musí být uveden počet plástů a stáří matky. Matka musí být značkovaná, oplozená, kladoucí dělničí plod této matky ve všech stadiích (vajíčka, nezavíčkovaný a zavíčkovaný plod) nejméně na 25 % plochy plástů.

43. Oddělek musí mít nejméně 1,5 kg zásob. Musí být vytvořen nejpozději před 1. srpnem.

Rámky, plásty a dílo

44. Rámky musí být vyrobeny na předem dohodnutou míru. Každý plást musí mít pravidelnou stavbu. Trubčina je přípustná pouze v rozích jednotlivých plástů, a to nejvýše 0,5 dm² v jednom plástu.

45. Včelí dílo musí být čisté a nepoškozené zavíječi. Připouštějí se plásty barvy žluté a žlutohnědé.

Stav rojů a smetenců

46. Roje a smetence se při dodávání oceňují podle váhy a podle roční doby.

Stav matek

47. Matky musí být značené a jejich původ prokazatelný (evidenční lístek) a zdravotní stav prokázán veterinárním osvědčením. Musí se dodávat s doprovodem 15 až 20 mladých včel s potravou v zasílací klícce nebo s osazenstvem celého chovného úlku.

48. Oplozené matky musí prokazatelně klást dělničí vajíčka. Za důkaz se považuje zavíčkovaný dělničí plod nebo souvislá plocha nakladených vajíček v obvyklém termínu po spáření.

49. Neoplozené matky nesmí být starší 4 dnů.

V. VČELAŘSKÉ TISKOPISY

50. Oblastní a uznané chovy (v ČSR) jsou povinny vést tyto závazné tiskopisy:

úlový výkaz, váhový, meteorologický a fenologický záznam, matrika matek, přehled o výkonu včelstev a evidenční lístek.

V ostatních chovech se užití tiskopisů doporučuje.

VI. BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ

51. Při práci se včelami je nutno se řídit příslušnými předpisy o bezpečnosti práce (Věstník MZVž Č. 11/1968 příloha — Pravidla o bezpečnosti práce při. chovu zvířat, Čl. 9 Včely).

52. Ošetřovatelem včel může být jen jedna osoba starší 15 let znalá chovu včel a způsobilá k této práci. Při práci se včelami je nutno užívat ochranných pomůcek proti pobodání a mírnit včely kouřením z dýmáku tak, aby nadměrně neobtěžovaly okolí; je nutno tlumit slídivost včel vhodnými opatřeními (např. uzavírat cukr a med).

53. Stanoviště včelstev mimo uzavřené prostory nutno označit tabulkou se zákazem vstupu nepovolaným osobám; roje usazené na veřejných prostranstvích musí být snímány odborným včelařem.

54. Včely se mohou převážet jen v pevných úlech nebo v zařízeních s pevně spojenými částmi; průvodcem transportu musí být odborný včelařský pracovník, který musí být vybaven ochrannými pomůckami; všichni další účastníci přepravy musí mít k dispozici včelařskou kuklu nebo včelařský závoj. Pro převoz včel platí dále ustanovení či. 18. Při přepravě včel koňským potahem mohou být česna otevřena na novém stanovišti teprve tehdy, když koňský potah je dostatečně vzdálen.

55. Při chovu včel je třeba se chránit i proti nepřízni počasí, zejména při práci v terénu, při kočování a při užití chemických látek ohrožujících zdraví.

Sousedské vztahy

Sousedské vztahy jsou upraveny občanským zákoníkem, který stanoví, že vlastník věcí se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného, nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Pokud se týká samotných včel, nelze tento paragraf vykládat tak, že přelet jediné včely na sousední pozemek může znamenat porušení zákona. Musí jít vždy o nadměrné obtěžování nepřiměřené místním poměrům.

Z praxe vyplynuly na včelaře následující požadavky (dostupná opatření), které je včelař povinen učinit:

- je povinen chovat včely kraňského kmene jako včely mírné a matky ve včelstvech včas obměňovat

- česna úlů musí být natočena mimo sousední pozemek, pokud to není v rozporu se zásadami chovu

- je povinen vybudovat na své náklady min. 2 m vysoký, pro včely neprůletný plot mezi svůj pozemek a pozemek stěžovatele.