Pokud chceme nalézt mezi svými potomky své nástupce, musíme jim nabídnou něco jiného než práci a žihadla. Je třeba jim ukázat nejen krásu a radost ze včelařství ale také jednoduchost a ekonomičnost chovu včel. Bez nástavkových úlů to ale nepůjde. Investujme výdělek za med i dotace do rozvoje technologie. Zejména starší včelaři by si měly pořídil alespoň několik nových úlů aby pomocí nich přivedli své potomky ke včelám. 

 
Připomínka:
Dobrý den, nezlobte se, ale nezdá se vám 70 Kč za 1 CD se včelařskou tematikou hodně?? 
Vždyť prázdné CD stoji 10 Kč a vypálení nic, nepočítám vaše náklady, ale přeci to nemůže 
byt tak drahé. Včelaření by se mělo touto cestou propagovat více, ale vaše cena se mi zdá 
neúměrně vysoká.
 
Odpověď:
Vážený příteli,
děkuji za Váš názor, ale musím říct, že asi žijete na měsíci. Jak někdo Vaší inteligence může říci, 
že je něco zadarmo. Nespletl jste si dobu? Máte na mysli, že propagace něčeho znamená to 
dostat zadarmo? Já přece nejsem žádná charita nebo Český svaz včelařů, který to má v
popisu práce. Nemíním na tom zbohatnout a taky na tom rozhodně nezbohatnu. Alespoň za těchto 
podmínek. Spočítám-li si náklady na "odpis" hardware (PC + kamera) a benzín na cesty 
a čas strávený na zpracování rozhodně se nedostanu nad 20Kč na hodinu.  
Máte Vy vůbec představu kolik včelařů v Česku má počítač a kolik z toho je připojeno k Internetu 
a kolik z toho je vůbec ochotno se cokoli nového dozvědět o chovu včel. 
Včelaři jsou tak konzervativní, že například skvělou přednášku o medu z Nasavrk si objednal 
pouze jediný včelař. 
Tak teď už v klidu. Máte-li dojem, že nějaké zboží je pro Vás předražené tak si ho nekupte! 
Kupte si třeba něco co je "zadarmo". Čtěte pravidelně časopis Včelařství a třeba se něco 
inteligentního dozvíte - třeba od ing. Smělého. Já jsem člověk jiného ražení a mám-li potřebu se něco 
dozvědět pátrám po tom za každou cenu, i za cenu prožití si vlastních chyb. Jsme prostě každý jiný. 
Neberte to tak, že jsem vytočený. Vůbec ne. Jsem dalek od toho abych někoho poučoval, ale rád se 
svými zkušenostmi podělím. Proto také nabízím moji databázi přednášek těm co o to stojí. Každý si už
musí spočítat sám, zda je pro něj 70 Kč za 70 minut drahé, nebo pojede bůh ví kolik kilometrů na exkurzi 
aby nějaký názor vyslechl a to jen jednou bez možnosti opakování. 
Vy budete pravděpodobně ten, který pálí doma zadarmo, protože mu někdo počítač koupil i s vypalovačkou 
a media bere kdoví kde. Já jsem jen hloupej učitel, kterej musí hold na všechno vydělat. Moje původní 
povolání je programátor a móc dobře vím, že uživatelé počítačů hodnotu naší práce znevažují a snaží se 
"ukrást co se dá". Internet pro ně existuje pouze v zaměstnání a investovat 2500Kč do úlu jako do hardware 
je pro ně láce přiměřená, ale včelařský software musí být zadarmo a ještě s mašličkou.
 
Mimochodem, rojí se nám to všem? Je tu někdo (jako např. Jan Jindra), komu se to rojí jen minimálně a hlavně JAK TO DĚLÁ?

Už se tu o tom psalo mockrát. Je to celá řada opatření a sledování. Nechci nikoho poučovat, ale já to dělám tedy takhle:

1) mladé matky

2) mladé dílo

3) dostatek vzduchu = zasíťované dno, vysoký podmet, očka, rozteč rámků cca 37mm

4) dostatek příležitosti pro stavbu = mezistěny nad plodištěm i v plodišti, volný prostor v podmetu na trubčinu.

5) zásobní prostor pod plodištěm = vystrojený polonástavek pod vysokým plodištěm v době nárazové snůšky jako je řepka

6) dostatek volného prostoru pro ukládání zásob nad plodištěm

7) ranná tvorba plodových oddělků těsně před příchodem "zmrzlých mužů" kdy matky omezují plodování

8) sleduji průběh počasí, které napoví co se bude se včelstvy dít

9) a v neposlední řadě nahrávání a zpracování zvuků včel v kritické době roku.

Zatím mám dva roje kupodivu od slabších včelstev, od kterých jsem nebral oddělek. Oddělků mám 45 od 80-ti včelstev. Roje umísťuji na nepovedené = nedostavěné mezistěny z minulého roku a nebo na nové mezistěny. Pokud to jde sklepnu je přímo do úlu, který následně přiklopím tak aby měly nahoře škvíru asi 5cm. Navečer víko přiklopím a přemístím na stálé místo. Nechám je postavit celé patro, pak se spojím s oddělkem. Nemám zájem o přezimování

staré matky z roje když neznám důvod jejího vyrojení. Může jít o to, že včely zvolili vyrojení jako způsob výměny nevyhovující matky. chovatelů matek?

Tři roky jsem marně čekal na slušný roj. K dobře vylétlému roji dobře sejmutelnému mám přímo obřadný vztah. Každoročně přiměřeně situaci využívám téměř vše z toho co př. Jindra uvádí. Navíc: před začátkem květu řepky ( plus-minus pár dní ) mezi horní loučky hned pod víko úlu vložím tolik nalarvených matečníkových misek, kolik jich mám po ruce ( 6, nebo i 15). ( Př. Protivínský v MV něco podobného nazval Boháčovým odsavačem ). To je aspoň dle mé zkušenosti jedno z nejúčinnějších protirojových opatření pokud je vše ostatní v pořádku. Po týdnu nahlédnu pod víka, případné opravdu pěkné matečníky využiji, ostatní ruším. Asi polovina včelstev matečníky vůbec nenarazí, nebo je do tří dnů zruší. Je to dobrý trénink larvování matečníkových misek, zdroj mateří kašičky i úspora proti pracnému sebrání a usazení roje. Na jednom ze tří stanovišť jsem odsavač nepoužil ( nestihl jsem to ) a jediné tři roje ( zatím ) jsem měl právě tam. Tahle trocha ušetřeného času mne stála mnohem víc. Byly to však roje opravdu úctyhodné, takže aspoň takto se odměnily. Nádherně staví, intenzivně pracují - no paráda.

Tak ať se vám také daří.

Otázka: Proč mají některé úly ty žluté obrazce na předních stěnách?

Odpověď: Je to určitě zvláštnost s porovnáním s úly jinde ve světe. Myslím, že je to středoevropský zvyk, umísťovat úly do včelínů. Staveb, které jsou jakousi modlitebnou, nebo schovávačkou (snad před manželkou) pro včelaře. Tyto stavby jsou a byly vždy pěkně vyvedené, barevné až vymalované. Postupně si včelaři spojily tyto kresby s nutností, aby včela trefila co nejlépe do svého úlu a nedejbože aby zalétla do sousedního a už vůbec ne k sousedovi. Vím, že jinde ve světě se to nepoužívá a dokonce mám ověřeno, že včely presto značné zalétávají. Je to zvyk a jen snaha, zejména u oddělků usnadnit orientaci matek pro návrat ze snubního proletu. To by snad mohlo být důvodem pro použití různých malůvek při nahuštěném uspořádání oddělků na jednom stanovišti. Je taky pravdou, že včely ve velké míře přistávají na čelní stěnu úlu právě na tyto barevné značky a teprve pak si to namíří k česnu. Používal jsem kdysi různé barvy a ustálil jsem se na žluté, protože tu včely vnímají nejlépe.  

Mám ještě poznámku k Myšlenkám, nápadům a podnětům z Vašeho webu, k diskusi o CD. Několik jich od Vás mám, jsou skvělá a moc mi pomohla. Ovšem dost těžko se z několikaslovního popisu dá určit, o čem to bude a zda to pro mě bude přínos. Přimlouval bych se za nějaký systém, jako mají např. e-prodejci knih: bodování čtenáři a pár krátkých (=několik řádek) hodnocení.

Následující řádky berte prosím jen jako můj pohled na věc -

Přimlouval bych se za to, abyste zvukové stopy ze všech CD dal na svůj WEB - možná by Vám o něco klesl prodej filmů, ale lidé by měli lepší přehled o tom, co můžou na objednaném CD čekat a v jaké kvalitě.

Pokud jde o cenu cd, četl jsem na Vašem WEBu dopis na toto téma i Vaši reakci. Pro mě by cena mohla být i vyšší, pokud by se zlepšila kvalita záznamu - především jde o výše zmiňovaný zvuk u naprosté většiny CD. Za současného stavu z mého pohledu - bez ohledu na to, jaké máte náklady - bych jako přiměřenou viděl cenu 40 Kč/ks u CD, kde musím chytat každé slovo a 70 Kč/ks u ostatních (malá část).

Přednášky, kde není nic k vidění, bych dal jako mp3 volně na WEB - pokud s tím přednášející souhlasí. Takové nahrávky by Vám mohli posílat i lidé, kteří nemají kameru - na zajímavou přednášku si vezmou diktafon a po dohodě s přednášejícím je možno nahrávku zveřejnit na WEBu. Několikahodinová přednáška na čtyřech CD = 4x70 plus 50 poštovné plus 20 složenka = 350 a to není málo.

Osobně bych uvítal raději filmy na DVD, cena nosiče je jen nepatrně vyšší a kvalita obrazu by se podstatně vylepšila. Vím, že by to bylo jen pro pár nadšenců.

Rozumím tomu, že máte svoje náklady a že výše uvedené změny pro Vás nejspíš nebudou zajímavé.

Ještě poslední námět - líbilo by se mi, kdybyste zavedl něco jako předplatné. Na začátku roku bych zaplatil x Kč, a CD by mi chodily automaticky po jejich vydání. Pokud by se kvalita záznamu vylepšila nebo byl dokonce na DVD, ani by mi nevadilo, že dopředu nevím, co dostanu - všechny Vámi nabízené filmy jsou svým způsobem zajímavé.

Přítel Jindra má svůj vlastní postup aerosolování s ohřevem vzduchu, zřejmě je to použitelné, má s tím zkušenosti a pravděpodobně to asi neodporuje platné metodice, to nedokážu posoudit.
Lze však tvrdit že při použití acetonu by totiž mohlo dojít k narušení POLYSTYRÉNOVÝCH nástavků, které používá.

To však nemá s čistou chemií některých přispěvatelů nic společného.

Přítel Jindra publikuje na svých stránkách mnoho poučného objevného a řekl bych i zajímavého pro včelaře, zejména začínající stejně jako

jsem já. Nadšeně jeho články čtu a považuji ho za vynikajícího propagátora včelařství s mnoha znalostmi a zkušenostmi, které mu mohu a

jistě nejen já závidět. Člověk se mnoho zajímavého a praktického dozví.

K jeho teorii čisté chemie si dovoluji mít několik málo připomínek. On sám používá k výrobě nástavků pěnový polystyren, který opatřuje různými nátěry vodou ředitelnými barvami a to i uvnitř úlu. Tato barviva jsou značena jako ekologická. To je pravda, ale jen z pohledu aplikací, pro která jsou určena a také z obchodních důvodů.

Při shlédnutí technických listů těchto nátěrových hmot nebo pojiv, která se požívají pro tyto nátěrové hmoty se dozvíme mimo jiné obsah i těkavých látek, které jsou i v těchto vodou ředitelných systémech spolu s emulgátory a dispergátory obsaženy. Žádná z těchto použitých
nátěrových hmot nemá certifikát pro přímý styk s potravinami. Tyto látky nikdy zcela nezmizí a postupně jsou do prostředí úlu distribuovány. Navíc dispergátory a emulgátory mají tu vlastnost, že jsou rozpustné jak ve vodě tak i organických látkách. To není příznivé ani pro med ani pro vosk. Nemám to podloženo žádnou studií o jejich vlivu na med a včelí produkty, ale je to jen jednoduchá logika věci vycházející ze základních znalostí, o těchto látkách obsažených v nátěrových systémech.

Stejně tak není polystyren nikdy dokonale odizolovaný od prostředí po kterém se včely pohybují (vlivem dodatečného poškození při manipulaci a tak jak se objevují jednotlivá zrnka pylu v medu, stejně se mohou objevit i zrníčka polystyrenu. Jde jen o to, že pokud se to cíleně nesleduje a množství jsou asi zanedbatelná nato, aby to škodilo zdraví.
Dále zde není dořešena prakticky otázka likvidace PS nástavku při případném objevení se včelího moru, nebo je?
Jsem opravdu jen začínající včelař, ale přesto si k tomu dovoluji mít svůj názor.

Pro nátěry experimentálních nástavků z papíru použil přítel Jindra včelí vosk rozpuštěný v ředidle řady C6000 a to je přímo uhlovodíkový koktejl.
I zde se dá pochybovat o tom, že nízko vroucí podíly a různé složky včetně aromatických uhlovodíku jsou po zaschnutí beze zbytku odpařeny, zcela jistě difundují do prostoru uvnitř úlu i při jeho používání. Jde jen o čas mezi výrobou a použitím a teplotou skladování, větrání atd.

Ale jak to všechno ověřit?

Zdraví to také pravděpodobně neohrozí, ale o to snad jenom u včelaření nejde.

Proto jako chemik a zároveň zastánce přírodních postupů se moc přimlouvám ke včelaření v úlech dřevěných, které by zevnitř neměly být ničím upraveny s vyjímkou toho co si včely opatří sami a tím se co nejvíce přiblížit původním přírodním podmínkám.


Zdravím všechny účastníky konference a těším se na všechny příspěvky k jakémukoliv tématu zejména o ekologii chovu včelí pastvě a dalších zajímavých tématech.