MOR PLODU NA PODŘIPSKU

Během března OVS oznámila nález MVP ve vzorku měli včelaře ze Štětí chystajícího prodávat oddělky. Vyšetření absolvoval i v minulých letech vždy s výsledkem NEGATIVNÍ.

Na stanovišti bylo z 30 včelstev nalezeno jen několik živých. Bylo odebráno 24 vzorků plástů, včel a zbytků měli. Laboratoř u 15 prokázala výskyt Paenibacillus. Veterina přistoupila k likvidaci celého stanoviště 11. dubna ohněm a vytyčila ochranné pásmo.

Včelaři v ochranném pásmu musí vložit zasíťované podložky do konce dubna a po 30-ti dnech komisionelně odebrat vzorky. Doporučil jsem včelařům očíslovat všechny svoje úly pro přesnější lokalizaci výsledku. Termín na odevzdání vzorků je 15. červen.

Teprve 25. dubna byly odebrány vzorky z druhého stanoviště postiženého včelaře v Předoníně.

3. května laboratoř potvrdila z celkového počtu 17 vzorků 5 pozitivních.

5. května byl potvrzen MVP na dalším stanovišti v Podbradci. Jedná se o včelaře, který kočuje do Nížeboh v blízkosti Roudnice. Zdroj infekce je tedy někde tady v okolí.

Ochranné pásmo však rozšířeno nebylo! Včelaři byli vyzváni aby provedli prohlídku svých včelstev a na postižených stanovištích provedli přemetení včelstev na mezistěny. Nikdo je však nepoučil jak mor hledat a jak přemetení provést. Znalosti včelařů jsou přes tisíce uskutečněných přednášek triskní.

Ze zjištěného je zjevné, že nákaza je v našem okolí již delší dobu. Došlo k promoření velké části obou stanovišť a rozšíření po celém regionu. OVS zatím nepospíchá s odhalením zdroje a spoléhá na nižší pravděpodobnost šíření moru během sezóny. To není zcela pravda. Hlavním principem šíření do velkých vzdáleností je rojení. Na střední vzdálenosti je nejvýznamnější loupež a slídění. To přichází v úvahu až po konci snůšky. Uvnitř stanoviště se na šíření podílí hlavně včelař přenášením plodových nebo dříve zaplodovaných souší a nástavků mezi včelstvy.

17. května bylo zlikvidováno spálením ohnisko v Podbradci kde bylo 11 včelstev s klinikou z celkového počtu 23.

Doporučuji proto důrazně všem včelařům na Podřipsku zapomenout na usazování rojů neznámého původu. Provést pečlivou prohlídku všech včelstev. Doporučuji zbavit se veškerého starého včelařského harampádí nejlépe spálením. Prováděl v maximální míře dostupnou dezinfekci úlů a maximalizovat obnovu díla v plodišťích. Nepoužívat techniky vzájemného posilování včelstev cizím plodem, "dokrmování" včelstev zásobními plásty s medem už vůbec ne z padlých včelstev!!! Omezit opakovaného používání tmavých souší v mednících, nahradit je panenskými soušemi. Tmavé dílo po vytočení ihned vytavit. Zabránit slídění a loupeží vhodnou zootechnikou při krmení.

Jako ukázka předklinického a klinického stadia moru je několik fotografií ze školení př. Zdeňka Klímy.

Larva po infekci dostatečným množstvím spor MVP umírá těsně po zavíčkování. Odkrytím víček lze snadno odlišit mrtvou larvu od živé. Živé larvy vleže na zádech mají zvednutou hlavovou část, kdežto mrvtvé leží "rozpláclé" na dně buněk. Proto se nesmí s kontrolovaným plástem třást a pro odvčelení je potřeba použít košťátko či peroutku. Obsah buňky nelze sirkou ani párátkem vyjmout, má kašovitou slizovitou strukturu.

Snadno lze klinické příznaky pohledem zaměnit za jinou příčinu úhynu plodu. Příkladem může být občasný výskyt viru pytlíčkového plodu. Larva uhyne také po zavíčkování, ale zůstává vzpřímená a lze ji párátkem vyjmou. Obal - kutikula je stále tak pevná, že udrží vodnatý obsah vcelku. Na následujících fotkách je to patrné i na neostrých obrázcích.

Při prohlídce včelstev jsem objevil vedle varroázy i značné příznaky onemocnění virem deformovaných křídel. Trojkombinace varroa, viry a infekční tlak moru spolu s pesticidy používanými na řepku se může neblaze projevit. Proto jsem se rozhodl k intenzivnější dezinfekci úlů přípravkem Bee-safe a převedením 1/3 včelstev na mezistěny. Na následujícím obrázku je harmonogram přemetení včelstev bez zavíčkovaného plodu na mezistěny. Plánuji tuto techniku provozovat už trvale každoročně.

Skvěle vypracovanou stránkou věnovanou moru plodu je STRÁNKA O MEDU A VČELÁCH Miroslava Šubrta